Leopold hrabě von Gudenus (15. září 1843 Mühlbach – 1. října 1913 Ulrichskirchen) celým jménem Leopold Gabriel Ludvík Ghislain von Gudenus byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a maršálek Dolnorakouského zemského sněmu. Později zastával funkce u vídeňského dvora, nakonec byl císařským nejvyšším komořím (1904–1913) a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Spolu se svými sourozenci byl v roce 1907 povýšen do hraběcího stavu.
Biografie náhled|vlevo|Hrabě Leopold Gudenus (fotografie z nekrologu v týdeníku Das interessante Blatt, 9. října 1913) náhled|vlevo|Zámek Ulrichskirchen v Dolním Rakousku, sídlo Leopolda Gudenuse Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Gudenusů, který vlastnil majetek v Dolním Rakousku, ale také v Čechách a na Moravě. Narodil se do početné rodiny barona Gabriela Gudenuse (1795–1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814–1878) jako třetí syn.Rodina Gabriela Gudenuse na webu geni.com dostupné online Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani. Po studiích vstoupil do armády a zúčastnil se prusko-rakouské války, ještě v roce 1866 opustil armádu s hodností nadporučíka u hulánů. V roce 1868 vstoupil do diplomatických služeb a působil jako legační tajemník v Římě, Paříži a Petrohradě. V roce 1875 vystoupil ze služeb ministerstva zahraničí a žil na svých statcích v Dolním Rakousku.
Politik náhled|vlevo|Erb rodu Gudenusů V zemských volbách roku 1884 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1890 a zemským poslancem byl až do své rezignace v listopadu 1894. V prvním volebním období zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, v druhém přešel do Strany konzervativního velkostatku. Od dubna 1893 do listopadu 1894 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemský hejtman).Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen.org dostupné online
Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1885 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Rezignaci oznámil na schůzi 10. října 1893. Místo něho pak do parlamentu usedl Rudolf Doblhoff.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako baron Leopold von Gudenus, statkář, bytem Vídeň.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=148 Po volbách roku 1885 se uvádí jako člen klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů). Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3. V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2. I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
Dvořan Kromě politiky se uplatnil ve vysokých funkcích u císařského dvora. V letech 1894–1897 byl nejvyšším hofmistrem ovdovělé korunní princezny Štěpánky.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 42 dostupné online V letech 1897–1904 zastával funkci císařského nejvyššího lovčíhoHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 16 dostupné online a svou kariéru završil jako císařský nejvyšší komoří (1904–1913). LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (Zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
Zemřel v říjnu 1913 na svém statku v Ulrichskirchenu.
Majetek a rodina Při dělení dědictví po otci získal velkostatek Ulrichskirchen v Dolním Rakousku s rozlohou 1.153 hektarů půdy, sídlem byl zámek Ulrichskirchen.<ref>Majetek Leopolda Gudenuse in: in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 84–85 dostupné online</ref>
V roce 1877 se v Opočně oženil s hraběnkou Idou Magdalenou Colloredo-Mansfeldovou (1845–1914), dcerou knížete Josefa Františka Colloredo-Mansfelda. Ida byla později c. k. palácovou dámou. Z jejich manželství se narodily tři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Prostřední dcera Terezie Karolína (1880–1930) se provdala za hraběte Jana Maxmiliána z Hardeggu (1870–1945).
Leopoldův nejstarší bratr Jindřich (1839–1915) byl vlastníkem stěžejní části rodového dědictví v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a získal dědičné členství v Panské sněmovně. Další bratr Josef (1841–1919) byl poslancem říšské rady a zemským maršálkem v Dolním Rakousku. Nejmladší z bratrů Gabriel (1853–1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.
Jeho švagrem byl hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld (1842–1881), v letech 1875–1879 rakouský ministr zemědělství.
Tituly a ocenění V roce 1882 byl jmenován c. k. komořím a jako nejvyšší hofmistr ovdovělé korunní princezny Štěpánky obdržel v roce 1894 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Jako dlouholetý vysoký hodnostář u císařského dvora získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků. Byl také čestným rytířem Řádu německých rytířů. Jako dlouholetý císařský nejvyšší komoří měl v kompetenci péči o umělecké sbírky Habsburků a díky tomu zastával také funkci prezidenta kuratoria Uměleckohistorického muzea ve Vídni, byl také členem Centrální komise pro památkovou péči.Přehled řádů a vyznamenání Leopolda Gudenuse in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 16 dostupné online V roce 1907 byl spolu se svými bratry povýšen do hraběcího stavu. Nejvyššího ocenění dosáhl v roce 1911 jako rytíř Řádu zlatého rouna.Seznam rytířů rakouského Řádu zlatéh rouna ve 20. století dostupné onlineLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (Zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271 Spolu se svými bratry byl v roce 1907 povýšen na hraběte.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 339 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1878) 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1898) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1908) 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1911)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu Osmanie (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů velkodůstojník Viktoriina řádu (Spojené království) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Bertholda I. (Bádensko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela II. třídy (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Gryfa (Meklenbursko-Zvěřínsko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko-Altenbursko) 60x60pixelů Řád sv. Silvestra (Papežský stát)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Leopold Gudenus na webu rakouského parlamentu dostupné online Rodokmen Gudenusů'' dostupné online
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Zemští hejtmani Dolních Rakous Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu gryfa Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu svatého Silvestra Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řádu Kategorie:Narození 15. září Kategorie:Narození v roce 1843 Kategorie:Narození v Dolních Rakousích Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Ulrichskirchen-Schleinbachu Kategorie:Muži