Ostrožská Nová Ves je obec v okrese Uherského Hradiště ve Zlínském kraji v rovinatém terénu nivy řeky Moravy v nadmořské výšce 182 metrů. Žije zde obyvatel, hustota zalidnění celé obce tak činí asi 133 ob./km². Obec má dvě části, vlastní Ostrožskou Novou Ves a vesnici Chylice. Celková výměra obce je 2 606 hektarů, samotná Ostrožská Nová Ves měla původně 1 956 hektarů a Chylice 777 hektarů. Nejblíže obci, tři kilometry jihozápadně, leží Uherský Ostroh. Do Uherského Hradiště na severu a do Veselí nad Moravou na jihu je z obce přibližně stejná vzdálenost osm kilometrů. Ostrožská Nová Ves se táhne v délce tři kilometry podél silnice I/55. V blízkosti obce se nachází těžební jezera, protéká jí potok Petříkovec, do něhož se vlévá Chylický potok přitékající z rybníka Gramance.
V obci se nachází mateřská a základní škola, pošta, vlakové nádraží, veřejná knihovna a dům s pečovatelskou službou. V bezprostřední blízkosti se nachází přírodní rezervace Lázeňský mokřad a vyhledávané sirnaté lázně, kde se léčí pacienti s nemocemi pohybového ústrojí či s onemocněním kůže. Působí zde fotbalový klub FK Ostrožská Nová Ves, oddíl rychlostní kanoistiky, stolního tenisu, gymnastiky nebo aerobikový klub Stonožka. Sportovci mohou využívat moderní multifunkční hřiště s atletickou dráhou. Aktivně působí také včelaři, šachisté a chovatelé holubů. V obci se nachází tenisové kurty, sportovní hala, fotbalové a golfové hřiště, pumptrack a moderní kemp Slovácký dvůr. V letních měsících je možné navštívit přírodní koupaliště nebo přilehlá jezera. V blízkosti vesnice se těží štěrkopísek. Vedoucí roli v kulturním životě obce mají pěvecké soubory Krasavci (mužský) a Denice (ženský), dechovou hudbu zastupuje skupina Novovešťanka. Obec je proslavená malováním kraslic tradiční novoveskou technikou.
Obcí prochází cyklostezka s informačními panely zaměřenými na včelařství, která navazuje na Vinařskou cyklostezku. Poutníci též mohou putovat po cyrilometodějské křížové cestě z Velehradu na Svatý Antonínek.
Ostrožská Nová Ves má statut lázeňského místa. náhled|264x264pixelů|Základní škola
Název Původní jméno vsi (objevuje se v dokladech ze 13. a 14. století) bylo Langenzeil ("dlouhá řada") podle jejího protáhlého uličního tvaru. Později se jí začalo říkat Nová Ves. Ještě po vzniku Československa zněl úřední název Nová Ves u Ostrohu, k přejmenování na Ostrožskou Novou Ves došlo roku 1924. Název odkazuje na nejbližší město – Uherský Ostroh (dříve jen Ostroh). Stejný rozlišovací přívlastek nese i sousední obec Ostrožská Lhota.
Historie Osídlení okolí obce začalo nejspíše v období paleolitu – v lokalitě Padělky se nachází významné naleziště kamenných nástrojů, mamutích klů a kostí a také keramiky kultury volutové a malované. První zmínky o obci se datují k roku 1258, označována tehdy byla jako Dlouhá Ves. Jednalo se o rurální doplněk královského města Uherské Hradiště, roku 1315 byla dle záznamů podřízena uherskohradišťskému městskému právu. Přestože náležela ke kunovskému statku, oddělila se a vytvořila statek vlastní. Během husitských válek obec zpustla, po jejich konci bylo roku 1464 poprvé použito pojmenování Nová Ves. Roku 1550 přijala Alena Konická ze Švábenic svého manžela Zikmunda Helta z Kementu (tehdejší císařský rada a místokancléř království Českého, majitel mimo jiné zámku ve Velkém Meziříčí)https://archive.org/stream/asopismoravskho01spolgoog/asopismoravskho01spolgoog_djvu.txt za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. O čtyři roky později předal Zikmund statek Arklebovi z Kunovic, což znamenalo opětovné spojení s kunovským statkem. V roce 1592 bylo v Nové Vsi registrováno 99 osídlených domů.
Největší útrapy obec zažila při dvojnásobném vypálení, a to roku 1663 Turky během rakousko-turecké války a mezi lety 1704 a 1705 kuruky během uherského povstání. Podle olomoucké matriky obývalo obec ve druhé polovině 18. století 869 dospělých a 245 dětí, v roce 1843 už 733 mužů a 835 žen, celkem tedy 1568 osob. O deset let později při požáru vyhořela velká část obce. Vesnice si během 19. století také prošla třemi epidemiemi cholery.
V roce 1820 byla vybudována silnice z Uherského Hradiště do Uherského Ostrohu, v roce 1887 projel obcí první vlak. V Ostrožské Nové Vsi byla tradiční mlékárenská výroba, za první republiky patřila k největším v kraji. Za prací do Ameriky odjelo na začátku 20. století celkem 212 obyvatel. Definitivní podobu dostala obec sloučením Ostrožské Nové Vsi a Chylic 1. srpna 1949.http://www.historickefoto-onves.cz/historie/
Fara Samostatná fara v Ostrožské Nové Vsi vznikla v období 1492–1497. Před tou dobou byla vesnice přifařena ke Kunovicím. V 16. století se stala nakrátko protestantskou, jelikož zdejší farář Pavel Kyrmezer byl luterán. V obci bydleli také habáni, po bitvě na Bílé hoře ovšem v roce 1621 vypálila jejich domy císařská vojska. Za třicetileté války fara v obci zanikla a obec byla přifařena k Uherskému Ostrohu. Od roku 1751 sem byl vyslán ostrožský lokátor, o 23 let později zřízena kuracie a v roce 1855 vznikla jejím povýšením v obci opět autonomní farnost. Přifařeny byly i Chylice.
Škola Od roku 1772 je v obci podle novoveské kroniky žákům poskytováno vzdělání, nicméně podle některých záznamů byla v obci škola při faře už v 15. století, jež byla zavřena po vypuknutí Třicetileté války. Nadaní žáci mohli cestovat za vzděláním do Uherského Ostrohu. Snaha o obnovení školy přichází se založením lokálního kaplanství v roce 1751. Triviální školu nahradila chlapecká a dívčí obecná škola.
Stará budova školy (umístěna byla naproti dnešní školy) byla postavena roku 1854. V roce 1908 byla postavena nová budova, do které se přemístila výuka chlapců a dnes slouží pro druhý stupeň tříd novoveských žáků. Smíšená měšťanská škola byla zřízena roku 1922 společně s možností pokračovat na živnostenskou školu v obci, jež byla však po deseti letech zrušena. Ve školním roce 1932/1933 tak školu navštěvovalo 518 dětí a vyučovalo 16 pedagogů. Škola sloužila i obyvatelům Chylic a Ostrožské Lhoty. V roce 2003 byla otevřena přístavba novější budovy školy pro 1. stupeň, o rok později došlo k demolici bývalé budovy 2. stupně. Základní školu v současnosti navštěvuje kolem 300 dětí.
Ředitelé novoveské školy od roku 1922
V roce 1978 byla ve středu obce v rámci akce Z vybudována mateřská škola pro 120 dětí (v akci vybudováno také koupaliště, autokemp, kino pro 250 diváků, vodovodní a kanalizační síť a nové veřejné osvětlení).
Rozloha obce Celková výměra pozemkuhttps://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-see2a5tx8j2606 hektarůZemědělská půda1515Orná půda1343Lesní půda477Vodní plochy359Trvalé travní porosty100Zahrady64Zastavěné plochy54Vinice7Ovocné sady2Ostatní plochy199
Jezera Počátky těžby na území obce sahají do roku 1954, kdy byl založen národní podnik Těžba štěrkopísku. Získaný stavební materiál našel využití zejména při budování průmyslové infrastruktury na Ostravsku. Rozlehlé louky nakonec za desetiletí těžby nahradila soustava štěrkových jezer o rozloze 355 hektarů a maximální hloubce 15 mezrů. Nejmenší z nich, tzv. Kunovskou tabuli, hojně využívají kanoisté a rybáři, na protějším břehu se nachází vyhledávaná nudapláž. Další z jezer slouží jako zásobárna vody pro široké okolí. Pro čistou vodu vhodnou ke koupání a krásnou přírodu v okolí je tato lokalita přezdívána také jako Slovácké moře.https://www.infocesko.cz/content/slovacko-bile-karpaty-vodni-plochy-slovacke-more-ostrozska-nova-ves.aspx
Evidovaný dobývací prostor o rozloze 5,17 km² byl vyhlášen v roce 1964, svou rozlohou i datem založení zastává první místo mezi ostatními dobývacími prostory ve Zlínském kraji,Státní báňská správa České republiky. Přehled dobývacích prostorů[online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: http://www.cbusbs.cz/cs/component/k2/item/107 ve 20. letech 21. století se však očekává jeho zrušení. Z geologického hlediska lze za zajímavé označit nálezy révaitů v celé těžební lokalitě. Vzácné sloučeniny křemíku byly poprvé popsány právě po jejich nalezení mezi vytěženými sedimenty v obci.
Přírodní poměry Povrch Nejvyšším bodem katastrálního území obce je vrch Koruny s nadmořskou výškou 274 metrů, nejníže, ve výšce 172 metrů, je položena oblast někdejších těžebních jezer. Obec leží na rozmezí dvou geomorfologických provincií – severozápadní část obce tvoří Západopanonská pánev v celku Dolnomoravský úval, zatímco výše položené oblasti na jihovýchodě leží v Západních Karpatech, jejíž součástí je Vizovická vrchovina. Svým relativním převýšením severozápadní část obce řadí mezi nížiny, jihovýchodní pak mezi pahorkatiny. +Geomorfologická klasifikace katastrálního území CENIA, česká informační agentura životního prostředí [online]. [cit 19. 12. 2020] Zdrojová data: Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné on-line: Národní geoportál INSPIRE <http://geoportal.gov.cz>. Severozápad obceJihovýchod obceProvincieZápadopanonská pánevZápadní KarpatySubprovincieVídeňská pánevVnější západní KarpatyOblastJihomoravská pánevSlovensko-moravské KarpatyCelekDolnomoravský úvalVizovická vrchovinaPodcelekDyjsko-moravská nivaHlucká pahorkatinaOkrsekMoravská nivaVlčnovská pahorkatinaVnorovská plošina
Geologický vývoj Vývoj obou území je typický pro provincii Západních Karpat. Povrch celého území byl v průběhu prvohor a velké části druhohor tvarován podobně jako území Českého masivu, horniny vyvrásněné v prvohorách se tak postupně vlivem eroze snižovaly. Výrazné změny geologického vývoje oblasti přineslo až alpinské vrásnění, které probíhalo mezi svrchní křídou a miocénem na přelomu druhohor a třetihor. Písek, štěrk a jíl, které tvořily dno druhohorního moře, se díky tektonickým tlakům zpevňují a začínají tvořit pro Vnější západní Karpaty typická flyšová pásma, tedy nepravidelně uspořádané vrstvy pískovce, slepence a jílovce. V případě vyvýšenin se poté jedná o příkrovy, které byly přemístěny vlivem několika etap vrásnění. Díky exogenním přírodním procesům se povrch z geomorfologického hlediska mění dodnes.
Půdní typy V západní části obce se nachází okraj nivy řeky Moravy, kde převažují fluvizemě.ČGS. Pedologická mapa [online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: https://mapy.geology.cz/pudy/ Naopak ve východní části obce převažují hnědozemě a černozemě, převážně v okolí vodních toků pak také nejúrodnější černice.Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. eKatalog BPEJ [online]. [cit. 19. 12. 2020] Dostupné online: https://bpej.vumop.cz/00100 Důkaz rozmanitosti půdních typů na území obce představuje úzký pás kambizemě, který se nachází na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem a Vizovickou vrchovinou. Podle katalogu bonitovaných půdně ekologických jednotek se na většině území obce nachází průměrně až nadprůměrně úrodná půda. Půdotvorným substrátem jsou spraše. Zejména ve členité západní části obce půdu ohrožuje vodní eroze.
Biota Vegetační pokryv obce lze označit za pestrý. Východ obce tvoří lužní lesy s převahou dubů, habrů a jasanů, nachází se zde však také borovicový les plantážního typu. Lesní porost na menší ploše se nachází ještě v okolí vypuštěného rybníka Gramance a místní části Novoveské lázně. V lužních lesích se hojně vyskytuje spárkatá zvěř. Intravilán zahrnuje také užitkové zahrady. Zastavené území plynule přechází k zemědělsky využívaným polím.
Zdroje pitné vody Do obecního vodovodního řadu putuje pitná voda přímo ze zdrojů, které se nachází na jejím katastrálním území. Zdejší zdroje vody hrají důležitou roli v zásobování celého Slovácka. V blízkém okolí obce byla v roce 1976 vybudována úpravna vody s maximálním výkonem 240 l/s, v současné době je její maximální kapacita využita asi z poloviny.SVK. Pitná voda [online]. [cit. 19. 12. 2020]. Dostupné online: http://www.svkuh.cz/cz/pitna-voda/ Místní obyvatelé navíc čerpají kvalitní vodu také z vlastních studen, přesná evidence však neexistuje.