Vysoké učení technické v Brně

Vysoké učení technické v Brně (zkrácený název VUT) je veřejná vysoká škola univerzitního typu zaměřená na technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké vědy. Je nejstarší vysokou školou v Brně. V současné době nabízí studium na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech v bakalářských, magisterských i doktorských studijních oborech více než 17 tisícům posluchačů.

Dlouhodobě se umísťuje v žebříčcích nejkvalitnějších vysokých škol na světě: QS World University Rankings, ARWU (prestižním šangajském žebříčku zaměřeném primárně na vědecko-výzkumnou činnost) a THE (Times Higher Education).

Historie

V roce 1849 vzniklo díky přesunu Stavovské akademie z Olomouce do Brna (1847)Pojsl, M. (2002). Olomouc - Malé dějiny města. a z rozhodnutí moravského zemského sněmu dvoujazyčné česko-německé Technické učiliště v Brně, zárodek vyššího technického vzdělávání na Moravě. Šlo o nevysokoškolské učiliště, ale už roku 1873 bylo povýšeno na vysokou školu s názvem C. k. vysoká škola technická v Brně. Tato vysoká škola však již nebyla dvojjazyčná, ale pouze německého charakteru.

Vzhledem k uzavření univerzity v Olomouci po účasti její akademické obce na revoluci a národním obrození na Moravě chyběla instituce, která by poskytovala řádné vysokoškolské vzdělání. Jedna technika, navíc německá, nemohla tuto chybějící potřebu pokrýt, takže studenti převážně odcházeli jinam – do Prahy, Vídně nebo Krakova. V souvislosti s tím sílily hlasy, které zřízení univerzity požadovaly, ne však již v Olomouci, která byla po válkách o slezské dědictví přeměněna v městskou pevnost, ale ve větším a hlavním zemském městě – Brně. Moravští Němci ale druhou českou univerzitu zcela odmítali a tak se o její zřízení vedly dlouholeté neúspěšné spory (k vyřešení došlo až po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1919 založením Masarykovy univerzity). Vídeňská vláda se snažila vyřešit spor kompromisem, česká univerzita sice zřízena nebude, bude ale založena česká technika. 19. září 1899 byla proto císařským rozhodnutím založena C. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně.Výnos ministerstva kultu a vyučování ze dne 26. září 1899 č. 2082/m.k.v.

Pro začátek si musela vystačit s provizorními prostory v Augustinské ulici, se 4 profesory a 47 studenty, kteří mohli studovat jediný – stavební – obor. Již v následujícím roce (1900) ale byla zahájena výuka v oboru strojním, následovaly pak obory kulturního inženýrství (tvorba krajiny), elektroinženýrství, chemického inženýrství a po první světové válce také obor architektura. V roce 1911 se přestěhovala do nově postavené honosné budovy na Veveří, kterou dodnes používá její stavební fakulta. Na konci 30. let byla krátce pojmenována Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše.Zákon č. 31/1937 Sb., o pojmenování české vysoké školy technické v Brně. Dostupné online.

Na začátku druhé světové války byla českojazyčná technická univerzita uzavřena stejně jako ostatní české vysoké školy. Přesto však některé provozy, které okupační správa uznala za důležité pro hospodářství Říše, zůstaly a fungovaly i nadále. Německá technika v Brně fungovala i během války. Po válce byly německé techniky v Praze a v Brně zrušeny dekretem presidenta republiky ze dne 18. října 1945Dektret prezidenta republiky č. 123/1945 Sb., o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně. Dostupné onilne. a činnost české techniky byla obnovena pod starším názvem Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše. Provoz školy byl ukončen v roce 1951,§ 2 a 8 vládního nařízení č. 80/1951 Sb., o organisačních změnách na vysokých školách. Dostupné online. některé součásti byly převedeny na nově vzniklou Vojenskou technickou akademii.

Jedinými fakultami, které poskytovaly civilní výuku, zůstala Fakulta stavební a Fakulta architektury, obě pod názvem Vysoká škola stavitelství. Již v roce 1956 se činnost univerzity začala postupně obnovovat pod dnešním názvem Vysoké učení technické v Brně. Dnešní podoba se víceméně ustálila v roce 1961.

Po roce 1989 došlo k reorganizaci některých fakult a ke vzniku řady nových. Znovuobnovena byla Fakulta chemická (1992), kromě technických oborů se VUT zaměřuje i na ekonomiku (Fakulta podnikatelská založena v roce 1992) a na umění (Fakulta výtvarných umění založena v roce 1993). Další milník je spojen s rokem 2000, kdy se od VUT v Brně oddělily dvě fakulty dislokované ve Zlíně – Fakulta technologická a Fakulta managementu a ekonomiky – a založily tak Univerzitu Tomáše Bati. Zatím poslední výraznou organizační změnou bylo rozštěpení Fakulty elektrotechniky a informatiky na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií a na Fakultu informačních technologií, ke kterému došlo v roce 2002.

Umístění Většina budov VUT je nyní umístěna v areálu Pod Palackého vrchem v městské části Královo Pole. Nachází se zde budovy Fakulty strojního inženýrství, Fakulty podnikatelské, Fakulty chemické nebo Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, dále dva kolejní areály. Fakulta informačních technologií sídlí v Králově Poli v areálu bývalého kartuziánského kláštera v Božetěchově ulici a také v novém komplexu přes ulici. Fakulta stavební je umístěna v historickém zrekonstruovaném areálu v ulici Veveří. Fakulta architektury se nachází v ulici Poříčí, Fakulta výtvarných umění pak v Údolní ulici. VUT dále používá třetí kolejní areál v Kounicově ulici. Rektorát sídlí v zrekonstruované novobarokní budově v Antonínské ulici.

Struktura Vedení univerzity

V čele univerzity stojí rektor, kterého v jednotlivých oblastech jeho činnosti zastupuje několik prorektorů. Finanční záležitosti VUT řídí kvestor, o komunikaci a propagaci univerzity se stará tisková mluvčí ve spolupráci s Oddělením marketingu. Důležité dokumenty a směrnice projednává a schvaluje akademický senát, který má zaměstnaneckou a studentskou komoru. Vědecké směřování VUT určuje vědecká rada, ve které působí odborníci z VUT, jiných univerzit i z průmyslu.

Jednotlivé fakulty řídí děkani, které v jednotlivých oblastech činnosti zastupuje několik proděkanů. Také fakulty mají své akademické senáty, které projednávají směrnice týkající se výhradně fakult. Podobně mají jednotlivé fakulty vlastní vědecké rady.

Fakulty

Vysoké učení technické v Brně se v současnosti skládá z následujících osmi fakult (řazeno abecedně): vlevo|náhled|Fakulta architektury

Fakulta architektury

Jedna z nejstarších fakult VUT v Brně, vznikla již v roce 1919. V průběhu své existence byla sloučena s fakultou stavební. V současné době poskytuje výuku v oboru architektura a urbanismus skoro šesti stovkám studentů. náhled|Fakulta chemická

Fakulta chemická

Fakulta chemická VUT v Brně navazuje od roku 1992 svou činností na dlouhou tradici chemického vysokého školství v Brně, zahájenou zřízením chemického odboru České vysoké školy technické v listopadu 1911 a přerušenou v roce 1951 přeměnou brněnské techniky na vojenskou Technickou akademii.

Fakulta znovu zahájila svoji činnost ve školním roce 1992/93 s omezeným počtem studentů a minimálními počty vědeckopedagogických pracovníků podle dokumentu, předloženého k úspěšnému akreditačnímu jednání, které proběhlo v prosinci 1992. Počáteční rozvoj fakulty probíhal za podpory brněnské chemické komunity a zvláště ve spolupráci s chemickým odborem PřF MU v Brně, která tak vrátila chemické fakultě její pomoc, kterou poskytla chemickým oborům po zřízení Masarykovy univerzity v roce 1919. Roku 1994 se fakulta úspěšně podrobila druhé akreditaci společně s chemicko-technologickými fakultami v ČR.

Poskytuje vzdělání více než tisícovce posluchačů, kteří si mohou vybrat z řady oborů: např. aplikovaná analytická environmentální a forenzní chemie, chemie a technologie materiálů, chemie a technologie potravin nebo chemie pro medicínské aplikace. náhled|Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

První elektrotechnický obor byl na VUT vyučován již od roku 1905. Po obnovení univerzity byla v roce 1956 zřízena samostatná fakulta energetická, která byla následně transformována na fakultu elektrotechnickou. V roce 1993 fakulta podchytila masivní nástup výpočetní techniky, změnila svou strukturu a přejmenovala se na Fakultu elektrotechniky a informatiky (FEI). Ani to ale nestačilo, proto v roce 2002 vzniká samostatná Fakulta informačních technologií a mateřská fakulta mění svůj název na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. A o rok později získala akreditaci nových moderně pojatých studijních programů ve strukturovaném studiu.

Na fakultě studuje více než tři tisíce studentů v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Studium je zde orientováno na široké spektrum vědeckých oblastí: řídicí technika a robotika, biomedicínská technika a bioinformatika, silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika, elektronika a elektrotechnologie, kybernetika, automatizace a měření, mikroelektronika, radioelektronika, teleinformatika a audioinženýrství aj. vlevo|náhled|Fakulta informačních technologií

Fakulta informačních technologií

Již v roce 1964 vznikla na fakultě elektrotechnické katedra samočinných počítačů. Z ní postupem času vznikl ústav informatiky, který byl v roce 2002 transformován na samostatnou Fakultu informačních technologií.

Kampus FIT se nachází v areálu bývalého kartuziánského kláštera a na území bývalého velkostatku.

Součástí fakulty jsou čtyři ústavy: Ústav počítačových systémů, Ústav informačních systémů, Ústav inteligentních systémů, Ústav počítačové grafiky a multimédií.

Fakulta nabízí dva základní stupně studia – tříletý bakalářský a navazující dvouletý magisterský studijní program. Třetím stupněm je doktorský studijní program. Fakulta realizuje studijní programy informační technologie a informační technologie a umělá inteligence pro 2 700 posluchačů. náhled|Budova fakulty podnikatelské

Fakulta podnikatelská

Jedna z nejmladších fakult VUT v Brně se svými studijními obory zaměřuje na ekonomiku a podnikání. Fakulta se roku 1992 vyčlenila z původní Fakulty strojní, v červnu 2004 se pak přestěhovala do komplexu budov VUT na Kolejní ulici v Brně. Kromě bakalářských, magisterských a doktorských programů v tomto oboru nabízí ve spolupráci se zahraničními univerzitami také postgraduální studium MBA.

Zhruba 2 300 posluchačů studuje ve studijních programech, jako je např. ekonomika nebo strategický rozvoj podniku, manažerská informatika, účetnictví a daně, mezinárodní ekonomika a obchod, informační či procesní management. vlevo|náhled|Fakulta stavební na ulici Veveří

Fakulta stavební

Nejstarší fakultou VUT v Brně je fakulta stavební. Právě se stavebním odborem zahajovala technika v roce 1899 svou činnost a tato fakulta byla i jediná, která přežila násilnou změnu VUT na Vojenskou technickou akademii v roce 1951.

Fakulta poskytuje výuku téměř 3 500 posluchačům, kteří studují obory architektura pozemních staveb, stavební inženýrství, stavitelství, geodézie a kartografie, architektura a rozvoj sídel, městské inženýrství nebo environmentálně vyspělé budovy. náhled|Fakulta strojního inženýrství

Fakulta strojního inženýrství

K otevření strojírenského odboru došlo hned v roce 1900 a je druhou nejstarší fakultou Vysokého učení technického v Brně. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky.

Nyní je Fakulta strojního inženýrství se svými více než 3 500 studenty největší fakultou VUT v Brně. Tvoří ji celkem 15 odborných pracovišť a studium je realizováno ve třech stupních – bakalářském, magisterském a doktorském. Fakulta nabízí studium oborů, jako je energetika, fyzikální inženýrství a nanotechnologie, konstrukční nebo matematické inženýrství, mechatronika, profesionální pilot, průmyslový design ve strojírenství apod. Fakulta je také jediným místem v Česku, které nabízí studium akreditovaného mezinárodního programu zaměřeného na vesmírné technologie (Space Applications). vlevo|náhled|Fakulta výtvarných umění