Kostel svatého Kříže (Banská Bystrica)

Kostel svatého Kříže (též Slovenský kostel) je původně pozdně gotický kostel v areálu městského hradu v Banské Bystrici na Slovensku.

Popis kostela náhled|1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie2. Kostel sv. Kříže3. Přístavek k Farní baště4. Farní bašta5. Hornická bašta6. písařská bašta7. Barbakan8. Matějův dům9. Radnice

Orientace a návaznost na severní fasádu Objekt se skládá ze dvou částí: Kostel sv. Kříže a písařské bašty. Kostel i s písařskou baštou byly součástí hradního areálu, tedy městského hradu, ležícího nad středověkým náměstím. Obě stavby jsou situovány v jeho severovýchodní části. Půdorys kostela připomíná nepravidelný kosodélník společně s přistavěnou sakristií a prodlouženým presbytářem na východní straně. Navzdory svému nepravidelnému tvaru disponuje charakteristikami sakrální stavby s částečně polygonálním uzávěrem. Z výzkumu vyplývá, že objekt byl přistavěn k severním hradbám městského opevnění v prudkém svahu. Výškový rozdíl mezi severovýchodní a jihozápadní částí kostela, který značně ovlivnil vývoj kostela, zřejmě dosahoval téměř 4 m. „Souvislost severní strany kostela s hradní zdí severního opevnění hradu byla dána konstruktivní jednoduchostí přímého navázání obou staveb bez zbytečných nároží.”Archiv KPU BB signatura T 19 Dr. Kodoňová a Dr. Vallašek / 1982 / BA / str.21 Ještě dnes se objekt ze severní exteriérové části jeví jako součást opevnění. Je zajímavé, že v dolní části je zdivo mírně odskočené ve formě nepravidelného soklu s odlišným zdivem. Nachází se v něm poměrně velké množství říčních oblázků o rozměrech někde až 1 m v průměru, pravděpodobně pocházející z řeky Hron, v povodí níž bylo město Banská Bystrica vybudované. Takové kamenné zdivo se nachází i na baštách opevnění a také na části opevnění mezi Matejovým domem (stavba přiléhající ke kostelu sv. Kříže v severozápadní části) a farní baštou.

Výzkumu se však nepodařilo interpretovat soklový odskok průběžný po celé východní části exteriérového zdiva, který tu je nižší o 180 mm a nad ním jsou umístěny pískovce, které "tvoří dojem, jako by šlo o původní, opracované články, záměrně vylámané". Na vrcholu stavby jsou také viditelné tři, rovnoměrně rozmístěné střílny. Jednu z nich stavitelé zakomponovali do interiéru kostela, kde je viditelná na jeho severní stěně v západní části.

Západní fasáda náhled|Střílna zakomponovaná do interiéru kostela náhled|vlevo|Pozdněgotický vstupní portál Ve vrcholové části jsou sledovatelné 4 zazděné střílny ve formě cimbuří, ze kterého vnitřní strany je zachována zděný ochozu z prvního opevnění, které však bylo již při první transformační etapě přestavěno a jejich obrannou funkci přebral zvýšený prostor nad nimi. Východní fasáda Matějova domu (z pohledu kostela západní) je přistavěna k Matejovu domu, jehož součástí je i pozdněgotický, pro Banskou Bystrici velmi významný, hlavní vstupní portál, datovaný nápisem na něm do roku 1457. Toto dataci považuje za mylnou již i starší literatura. Předpokládá se, že vzniklo při obnově portálu špatným čtením předchozího nápisu. Za nereálné datování je možno jej pokládat díky archivním materiálům, které dokládají vznik opevnění do let 1450–1460 a přístavba této části, kterou součástí je i pozdně portál se klade až do druhé vývojové etapy kostela. Portál je podle výkladu záclonkovitého typu. Jeho ostění má bohatou profilaci s obměnami v diamantování v jeho spodní části. Výzkum jej pokládá za "jeden z nejzdobenějších pozdně banskobystrických portálů".

Nad portálem se nachází jednoduchý, funkční okenní otvor, který pravděpodobně sloužil jako dveřní otvor propojující objekt tehdy jen kaple s královským (Matejovým) domem. Na okno byl přestavěn během barokizace fasády. Jako průchod do kostela, vyznačený zdí je kreslený ještě v plánech z 18. století. Vedle se nachází i gotické třídílné okno. Na fasádě lze vidět několik nepravidelností. První, nejvýraznější je svislé členění, které dokládá jednotlivé vývojové fáze kostela. Dále je to nepravidelnost kordonové římsy pod okenním parapetem, která dále probíhá na jižní fasádu kostela. A také členění vodorovné v podobě soklu s goticky profilovanou římsou. Na fasádě byl během výzkumu umístěn raně barokní náhrobní kámen a kříž.

Jižní fasáda Trojice barokních oken dnes vertikálně člení jižní fasádu kostela, kterou probíhá zmiňovaná kordonová římsa a sokl až po sakristii. Dnešní podoba fasády je výsledkem úpravy v roce 1935. Před tím byla zřejmě nosná a její součástí byl na přechodnou dobu portál, který byl hlavním vstupem. Tento barokní portál, sloužil ještě i po vyrovnání terénu mezi oběma kostely a odstranění části hradeb jako přechodná komunikace. Výšková nerovnost mezi upravený terénem a portálem vyrovnali stavitelé dvouramenným schodištěm. Výzkumu se podařilo odhalit okno ve východní části této fasády, které zřejmě osvětlovalo schodiště na emporu ještě před vybudováním nové kruchty s točitým schodištěm, díky níž bylo okno zazděné. Schodiště před portálem se do dnešních dob nedochovalo, ale podle starších obyvatel města bylo viditelné ještě těsně před úpravami v roce 1935, což dokazují podle Dr. Kodoňová i historické fotografie z archivu města.

Východní fasáda Soustava několika staveb, či přístavků tvoří východní fasádu kostela. Z první stavby je zde patrné třídílné gotické okno, které se nachází ve zlomu propojujícím stěnu lodě s kolmo postavenou fasádou písařské bašty. Na fasádě se také zachovalo gotické kulaté okno, které bylo zazděné důsledkem barokizace. Ke stavbě hlavní kostela je pak přičleněna sakristie. Na její fasádě je viditelné barokní okénko, které kopíruje tvarosloví dveřního vstupu na jižní fasádě kostela. Proto je lze datovat společně. Dveře sakristie jsou však již pozdější, což nám potvrzuje jejich obdélníkový tvar. Dále je zde přistavěna drobná stavba z 19. století se čtvercovým okénkem.

Interiér náhled|Půlpilíř profilovaný z původního zdiva

Interiér tvoří jednoduchý halový prostor se dvěma vstupy: hlavní vstup v západní fasádě a vstup z východní strany ze sakristie.

Západní fasáda Na západní fasádě je snadno rozpoznatelná etapizace výstavby kostela. Odlišné strany fasády levou a pravou spojuje polosloup ve spodní části. Obě části jsou spojeny emporou po celé fasádě, která je přístupná po dvou hadovitých schodištích z levého a pravého (součástí je zazděný epitaf) rohu fasády. Pravá horní část fasády, je překlenuta třemi, různě velkými lunetami, které podle Dr. Kodoňová kopírovaly otvory stavby Matějova domu. Jediným, tady zachovaným otvorem je otvor barokně upravený se segmentovým nadpražím. Na levé straně je již zmíněné třídílné gotické okno západní fasády, na které se nachází dnešní hlavní vstup do kostela. Otvor okna dnes sahá téměř až k podlaze empory. O horizontální členění se stará barokní kruchta, která se skládá ze dvou štukových římsových pásů po celé délce. Její horizontální charakter dotvářejí stisknuté oblouky pod emporou. Kruchta je řešena dvoubarevně s tmavým podkladem a světlejšími obrazci.

Severní fasáda Na severní straně fasády je viditelný půlpilíř v celé výšce upravený z původního zdiva, patřící k první etapě výstavby. Tehdy tvořil součást západní fasády a podle něj tak můžeme předpokládat původní délku lodě. V horní části fasády jsou v nikách malby, převážně od J. Hanuly z roku 1935, což dokládá jeho podpis na jedné z nich. Na malbě nad střílnou nese dvojice andělů pásku s nápisem "Jedině Bohu sláva". Tato malba zde během výzkumu v roce 1982 byla, dnes se tu však už nenachází zřejmě v důsledku restaurátorských prací. Druhou výplň niky tvoří malba s 12 učedníky kolem centralizované P. Marie (zobrazený výjev z Bible / kniha Nového zákona / Skutky apoštolů). Nad nimi je holubice v záři slunce symbolizující přítomného Ducha svatého. Ve třetím poli se nachází malba s motivy zvířat v dolní části a koupel v horní části, což symbolizuje dva ze tří stavů (peklo a nebe). Čtvrté pole zaplňují tři neznámé postavy. Třetí malba je malířskou technikou značně odlišná, proto je možné že J. Hanula některé malby restauroval a doplňoval nebo úplně přemaloval.

Východní fasáda Na východní fasádě je také viditelná etapovitost výstavby. Levou stranu (pohled ZV) tvoří presbytář s hlavním oltářem, který je v novoklasicistním slohu a je datován do roku 1834. V zlomu SV zdi se nachází gotický otvor s jednoduchou profilací vyplněný třídílným oknem. Pod ním je umístění gotický portál, který je ale pravděpodobně sekundárně osazen. Původně byl součástí hlavního vstupu do kostela přes jižní fasádu, který sloužil až do přestavby v roce 1654–1656. Nerovnost zdiva kolem dnešního osazení zde vnucuje myšlenku, že portál byl původně širší. Levou a pravou stranu lodi dělí polosloup, který je v horní části neukončený. Byl vytvořen po přestavbě 1654–1656 ze zdi tvořící původní jižní zeď starší kaple. Dokládá to i soklový výstupek v dolní části.

Jižní fasáda náhled|Stávající malba na západní části severní fasády Jižní fasádu s trojicí barokních oken člení gotické přípory ukončené gotickou patkou. Římsa v horní části zde nese původní gotickou křížovou klenbu, po které nám zůstalo torzo náběhů. Dveřní otvor ve východní části jižní fasády je ještě v roce 1935 značený v plánech jako dveře. Malířská výzdoba i na této fasádě pochází od J. Hanuly, kde se soustředil na jednoduché terče. Jedním z nich je i hornická motivika, protože hornictví bylo pro Banskou Bystrici významné a výrazně se podílelo na jejím vývoji zejména na přelomu 14. a 15. století, kdy díky Thurzovsko-fuggerovská společnosti město disponovalo vysokými majetky, co se podepsalo ve všech odvětvích ať už uměleckých nebo technických a také kulturních. Udává se že banskobystrická měď byla použita na spojovací materiál v lodích Kryštofa Kolumba. Proto se k tomuto období vrací umění i v pozdějších stoletích. Severní a jižní prostor dělí vestavěné nosné sloupy. Převzali na sebe nosnou funkci tehdejší jižní stěny starší kaple. Klenba lodí je valená s lunetami. Původní stropy kostela byly zaklenuty valenou klenbou, ale na rozdíl od dnešního stavu byly neseny pozdněgotickými žebry. V severní lodi se zachovaly otisky z původní síťové klenby a v jižní lodi po klenbě křížové.

Interiér sakristie Interiér sakristie je v půdorysném průmětu nepravidelný. Je zaklenut stlačenou valenou klenbou s dvěma poli hřebínkové klenby s lunetami. Původní návrh sakristie z roku 1769 navrhovaný Petrem Grossmannem (zednický mistr z Banské Bystrice) měl mít obdélný tvar na severní straně zkosený do presbytáře. V návrhu byl dvoudílný barokní vstupní portál a barokní klenba se třemi poli. Důvod proč se tento návrh nerealizoval není znám. Na západní fasádě je znatelné členění fasády původního exteriéru a to v podobě kordonové římsy a také odskočeného soklu. Na severní straně interiéru sakristie byl později vybouraný otvor do přístavku. Pisarská bašta, která je s kostelem propojena v konstrukci zdiva i ve stropní části tvoří již od vzniku kaple součást opevnění hradu. Zdi severní strany kostela přecházejí rovnoměrně do bašty a opakují se v ní. Z exteriéru jsou sledovatelné štěrbinové střílny, které byly zazděny. Ze dvou střílen byla na severní straně vytvořená okna, s použitím sekundárně opracovaných pískovců gotické profilace. K zdivu bylo na severovýchodní části v 16. století přistavěno městské opevnění (za rozšiřování a výstavby zdiv se podepsaly tatarské výpady, které právě důlní města zastavily díky obrannému systému vartoviek). Po opevnění se už však pozůstatky nedochovaly. Součástí opevnění byl ochoz, který vycházel z malé chodbičky, odkryté sondou během výzkumu, v půdní části písařské bašty.

Historie Historie hradu 13. století