náhled|150px|Indický chintz z období 1710–1725 Chintz je bavlnářská nebo hedvábnická tkanina se zvláštním leskem způsobeným speciální úpravou. Používá se na dámské oděvy a bytové zařízení (nábytkové potahy, závěsy, tapety). náhled|150px| Měděná tiskařská deska s chintzovým vzorem
Z historie chintzu V indické Kalkutě byl chintz známý už začátkem 16. století. Do Evropy a také do USA se začal dovážet koncem 17. století, kde byl velice oblíbený u zámožných zákazníků jako oděvní i bytová textilie. (Např. George Washington měl mít ve svém domě tapety z chintzové tkaniny). Anglický výraz chintz se používá od konce 18. století (pravděpodobně odvozený z hindštiny, kde chint = lesklý).
Evropský chintz se začal vyrábět teprve s vynálezem stálých barviv a měděné tiskařské desky v 18. století.
V 19. století zájem o chintz upadl, ve 20. století se dostaly v 80. letech do módy zejména chintzové tkaniny na dámské oděvy. V 21. století se dostává znovu do popředí použití chintze na bytové zařízení (nábytkové potahy i na tapety).
Způsob výroby náhled|150px|Chintz z období 1770–1800 (pravděpodobně belgický výrobek) Standardní bavlnářská tkanina v plátnové vazbě, barvená nebo potištěná, se kalandruje lehce navlhčená frikčním kalandrem při 180-210 °C. Válec hladí, odírá a zvětšuje povrch tkaniny, čímž se dosahuje charakteristický lesk. Jestliže má lesk být permanentní, impregnuje se tkanina před kalandrováním umělou pryskyřicí. Chintz z umělých vláken může mít při využití termoplastického tvarování trvalý lesk i po prádle.T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3 str. 61
Reference
Literatura Fee: Cloth that Changed the World, Yale University Press 2020, ISBN 978-0-300-24679-7 Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006,
Externí odkazy
Kategorie:Druhy tkanin