Štramberské uši (v minulosti také Uši Tatarských) je cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče v moravském městě Štramberku a okolí.
Historie O tradici pečení "Štramberských uší" se poprvé písemně zmínil v roce 1835 Gregor Wolny.
Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek a od roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.
V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí.
Legenda o původu cukroví vlevo|náhled|Štramberské ucho Podle místní pověsti se původ cukrovinky váže k mongolskému tažení v roce 1241, kdy si nepřátelské vojsko rozložilo tábor na úpatí blízkého kopce Kotouč. Podle pověsti místní obyvatelé po noční bouři prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Mongolové utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Vedle pověstí o oněch bojích s Tatary udržovalo místní obyvatelstvo každoročně ve výroční dny svátku Nanebevstoupení Páně slavné Štramberské poutě,Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 07.1933, 50(7). s. 256. při kterých se pekly perníkové „uši a ruce” (Wallfahrern am Christi Himmelfahrtstage aus Pfefferfuchen gebackene Ohren und Hände verfauft) či později jen „tatarské uši”.KARAS, Josef František. V soumraku: hrst povídek z časů pobělohorských. Praha: B. Kočí, 1925. s. 291.
Tuto pověst uvádějí mj. Gregor Wolny: Die Markgrafschaft Mähren, 1835, 1846 Moravia (noviny), noviny pro zábavu a poznání vlasti, 1848 Josef František Karas, 1925 časopis Hlídka, 1933 Prof. J. Havelka,Tatarské uši, in:Web města Štramberka rok neuveden Jaromír Polášek, Jiřina Polášková, 2006, 2012 M. ŠpačkováŠtramberské uši a jejich pověst, rok neuveden Josef AdamecŠtramberk - Moravský Betlém, ISBN 978-80-254-4522-8 , 2009
Podle tradice, která se váže k poutnímu místu Svatý Hostýn, i na tomto místě roku 1241 hledali lidé útočiště před Tatary. Modlili se k Panně Marii, která pak zapálila bleskem tatarské ležení pod horou Hostýn a seslala na ně prudký déšť s přívaly vody a tím je zahnala na útěk. Tuto legendu zaznamenal roku 1665 jezuita Bohuslav Balbín.KRÁLÍK, Oldřich. Historická skutečnost a postupná mytizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241: příspěvek k ideologii předbřeznové Moravy. Olomouc: Socialistická akademie, 1969, 47 s. (Edice: Knihovnička Střední Moravy; sv. 2.) [Přetištěno na str. 158–202 antologie: KRÁLÍK, Oldřich. Osvobozená slova. Praha: Torst, 1995, 575 s. .] U Tatarů se údajně traduje, že byli v dávných dobách poraženi na Moravě.
Reference
Externí odkazy
Pověst o vzniku tradice Štramberských uší na stránkách města Štramberk Tatarské uši, J. Havelka – legenda
Štramberské uši, Záhady Toma Wizarda, ČT
Kategorie:Sladké pečivo Kategorie:Kultura ve Štramberku Kategorie:České dezerty Kategorie:Moravská kuchyně Kategorie:Česká chráněná zeměpisná označení