Dionysios Solomos, řecky Διονύσιος Σολωμός (8. dubna 1798 Zakynthos – 9. února 1857 Kerkyra) byl řecký básník ze Zakynthosu, který je považován za řeckého národního básníka. Nejvíce se proslavil napsáním Hymnu na svobodu (řecky: Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν, Ymnos is tin eleftherian), kterou zhudebnil Nikolaos Mantzaros a stala se řeckou a kyperskou národní hymnou v letech 1865 a 1966. Byl ústřední postavou heptánské školy poezie. Je považován za národního básníka Řecka nejen proto, že napsal národní hymnu, ale také proto, že přispěl k zachování starší básnické tradice a zdůraznil její užitečnost pro moderní literaturu.
Charakteristickým rysem jeho díla je skutečnost, že kromě „Hymnus na svobodu“ nedokončil žádnou báseň a za jeho života nebylo publikováno téměř nic
Život vlevo|náhled|270x270bod|Socha Solomose na náměstí Solomos, Zakynthos Narodil se na ostrově Zakynthos, který patří k Jónským ostrovům, tedy k jediné oblasti dnešního Řecka, jež nikdy nebyla pod osmanskou nadvládou. Díky tomu sem snadněji pronikaly evropské vlivy, zejména ideje Velké francouzské revoluce, a oblast se tak stala kolébkou moderní řecké literatury a národního uvědomění.
Byl nemanželským dítětem bohatého hraběte Nikolaose Solomose a jeho hospodyně Angeliki Nikli. Nikolaos Solomos pocházel z krétské rodiny uprchlíků, která se na Zakynthosu usadila roku 1670 po dobytí Kréty Osmanskou říší v roce 1669. Angeliki předala mladému Dionysiovi tradici řeckého folklóru, z níž později čerpal ve své poezii. Nebyl to však jeho jediný inspirační zdroj — výrazně jej ovlivnil také byronovský romantismus, zejména v dílech Lambros (1834) a Kritikos („Kréťan“, rovněž 1834).
Charakteristickým rysem jeho tvorby je skutečnost, že téměř všechna jeho básnická díla zůstala nedokončena, patrně záměrně. Týká se to i jeho vysoce ceněné básně Svobodní obléhaní (Eleftheri poliorkumeni).
Jeho nejznámějším dílem je však Imnos is tin eleftherian („Hymnus na svobodu“) z roku 1824. Jeho první dvě sloky tvoří od roku 1864 text řecké státní hymny; hudbu složil Nikolaos Mantzaros.
Psal také satiricky laděnou prózu, zejména román Gyneka tis Zakynthos („Žena ze Zakynthu“, 1844).
V roce 1851 se u něj objevily vážné zdravotní problémy a jeho povaha se stala ještě prudší a uzavřenější. Postupně se odcizil přátelům a po třetí mrtvici již neopouštěl svůj dům. Zemřel v únoru 1857 na ostrově Korfu. Jeho ostatky byly následně převezeny do rodného Zakynthosu, kde je pohřben v Muzeu Dionýsia Solomose.
Muzeum Dionýsia Solomose náhled|270x270pixelů|Muzeum na levé straně Muzeum Dionysia Solomose a významných osobností Zakynthosu (řecky: Μουσείο Σολωμού και Επιφανών Ζακυνθίων) bylo založeno v roce 1959 a nachází se na náměstí svatého Marka v severní části města Zakynthos. Muzeum uchovává sbírky místního umění 18. a 19. století, sochy, hudební nástroje, keramiku a portréty významných osobností ostrova. Od roku 1968 se zde nachází také mauzoleum Dionýsia Solomose.
Vedle Solomose muzeum připomíná také další významné osobnosti Zakynthosu, například Andreas Kalvos, Antonios Matesis, Gregorios Xenopoulos a Pavlos Carrer. Součástí expozic jsou rovněž dokumenty a předměty vztahující se k dějinám a kulturnímu vývoji Jónských ostrovů.
Muzeum sídlí na adrese Agiou Markou 15 a je otevřeno denně od 9:00 do 14:00 (stav k roku 2026).
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Řečtí básníci Kategorie:Řečtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1798 Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 8. dubna Kategorie:Úmrtí 9. února