thumb|upright=1.8|Čínské státy v 5. století př. n. l. na přelomu období Letopisů (doslovně „Jar a podzimů“) a období válčících států Čouští králové stáli v čele království Čou, čínského státu existujícího v 11. až 3. století př. n. l. Prvním králem dynastie Čou byl Ťi Fa (posmrtným jménem Wu-wang), který svrhl posledního krále dynastie Šang. Wu-wang, jeho otec Wen-wang a bratr Ťi Tan, vévoda z Čou a regent za nedospělého Wu-wangova syna, jsou čínskou tradicí pokládáni za vynikající vládce, konfuciánci slaveni jako vzory humanity a správného chování.
Čouští králové zprvu, v období Západních Čou, sídlili na západě Číny, v Cung-čou u moderního Si-anu; král Pching-wang pod tlakem západních kmenů po svém nástupu roku 770 př. n. l. přesídlil na východ do Čcheng-čou (také Luo či Luo-i, moderní Luo-jang), čímž začalo období Východních Čou. Následující čouští panovníci ztráceli moc ve prospěch údělných států, které v období Letopisů (také jako období Jar a podzimů) zesílily a v období válčících států získaly faktickou nezávislost, až nakonec jeden z nich, stát Čchin, zabral zbytky čouského státu a záhy ovládl i celou Čínu.
Seznam králů Za nejstarší spolehlivé datum čínských dějin historikové svorně pokládají vyhnání krále Li a nastolení regentství roku 841 př. n. l. Chronologie starších dob je předmětem stálých diskuzí. Počátek období Západní Čou – svržení Šangů a nástup čouského krále Wu – je v nich kladen do let 1130 až 1018 př. n. l.
Níže jsou uvedena tradiční data, data ze stručné zprávy Chronologického projektu Sia-Šang-Čou z roku 2000, a data (orientačně) uvedená v českém překladu díla S’-ma Čchiena Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika.
+ Seznam čouských králůJméno Období vlády posmrtné příjmení a osobní jméno tradiční projekt Sia-Šang-Čou Kniha vrchních písařů období Západní Čou Wu-wang Ťi Fa 1121–1116 př. n. l. 1046–1043 př. n. l. 1027–1024 př. n. l. Čcheng-wang Ťi Sung 1115–1079 př. n. l. 1042–1021 př. n. l. 1024–1004 př. n. l. Kchang-wang Ťi Čao 1078–1053 př. n. l. 1020–996 př. n. l. 1004–966 př. n. l. Čao-wang Ťi Sia 1052–1002 př. n. l. 995–977 př. n. l. 966–947 př. n. l. Mu-wang Ťi Man 1001-947 př. n. l. 976–922 př. n. l. 947–927 př. n. l. Kung-wang Ťi I-chu 946–935 př. n. l. 922–900 př. n. l. 927–907 př. n. l. I-wang Ťi Ťien 934–910 př. n. l. 899–892 př. n. l. 907–897 př. n. l. Siao-wang Ťi Pi-fang 909–895 př. n. l. 891–886 př. n. l. 897–887 př. n. l. I-wang Ťi Sie 894–879 př. n. l. 885–878 př. n. l. 887–857 př. n. l. Li-wang Ťi Chu 878–841 př. n. l. 877–841 př. n. l. 857–841 př. n. l. období „Kung-che“ 841–828 př. n. l. Süan-wang Ťi Ťing 827–782 př. n. l. Jou-wang Ťi Kung-šeng 782–771 př. n. l. období Východní Čou Pching-wang Ťi I-ťiou 770–720 př. n. l. Chuang-wang Ťi Lin 720–697 př. n. l. Čuang-wang Ťi Tchuo 697–682 př. n. l. Si-wang Ťi Chu-čchi 682–677 př. n. l. Chuej-wang Ťi Lang 677–652 př. n. l. Siang-wang Ťi Čeng 655–619 př. n. l. Čching-wang Ťi Žen-čchen 619–613 př. n. l. Kchuang-wang Ťi Pan 613–607 př. n. l. Ting-wang Ťi Jü 607–586 př. n. l. Ťien-wang Ťi I 586–572 př. n. l. Ling-wang Ťi Sie-sin 572–545 př. n. l. Ťing-wang Ťi Kuej 545–521 př. n. l. Tao-wang Ťi Meng 521–520 př. n. l. Ťing-wang Ťi Kaj 520–476 př. n. l. Jüan-wang Ťi Žen 476–469 př. n. l. Čen-ting-wang Ťi Ťie 469–441 př. n. l. Aj-wang Ťi Čchü-ťi 441 př. n. l. S’-wang Ťi Šu 441 př. n. l. Kchao-wang Ťi Wej 441–426 př. n. l. Wej-lie-wang Ťi Wu 426–402 př. n. l. An-wang Ťi Ťiao 402–376 př. n. l. Lie-wang Ťi Si 376–369 př. n. l. Sien-wang Ťi Pien 369–320 př. n. l. Šen-ťing-wang Ťi Ting 320–315 př. n. l. Nan-wang Ťi Jen 315–256 př. n. l.
Vedle vládnoucích panovníků byli posmrtně na krále povýšeni také předkové zakladatele dynastie Čou – krále Wu, a sice jeho otec Ťi Čchang () obdařený titulem král Wen (Wen-wang, ), děd Ťi Ťi-li () nazývaný král Ťi (Wang-ťi, ) a praděd Ťi Tan-fu () s titulem Velký král (Tchaj-wang, ).
Reference citováno dle
Čouští králové