Panovníci jižních a severních dynastií stáli v letech 386–589 čele států vzniklých koncem 4. a začátkem 5. století na místě čínské říše Tin a šestnácti severočínských států. Koncem 6. století země severních a pak i jižních dynastií zabrala říše Suej, která opět sjednotila Čínu.

Říše Ťin sice po půlstoletí rozdrobení roku 280 sjednotila Čínu, ale rozvrat státu v důsledku nepokojů osmi knížat využily v letech 304–317 severní kočovné kmeny k odtržení severní Číny, poté zde vznikla řada souběžně existujících krátkodobých států, tradičně zvaných šestnáct států (304–439), dokud roku 439 sever Číny opět nesjednotil jeden z nich, Severní Wej (386–535), první ze severních dynastií. Severní Wej se v letech 534–535 rozpadl na východní a západní část. Severovýchod Číny pak ovládala říše Východní Wej, roku 550 nahrazená státem Severní Čchi. Severozápad kontroloval stát Západní Wej, roku 557 nahrazený státem Severní Čou, který roku 577 sjednotil severní Čínu, ale o čtyři roky později se v další dynastické změně chopil vlády nad severem Číny Jang Ťien, první císař říše Suej.

V jižní Číně se zatím do roku 420 udrželi Ťinové, následovaní „jižními dynastiemi“, a sice Liou Sung (420–479), Jižní Čchi (479–502), Liang (502–557), Čchen (557–589) a též Pozdní Liang (555–587). V 80. letech 6. století státy Pozdní Liang a Čchen zabrala armáda říše Suej a sjednotila tak Čínu.

Seznamy císařů Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (, Velký předek, Velký praotec).

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky.. Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Severních dynastií, 386–581 + Císařové Ťin, od 386 Severní Wej (386–535)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Tao-wu-ti Tchaj-cu Tchuo-pa Kuej 371–409 386–409 Teng-kuo (, 386–395) Chuang-š’ (, 396–397) Tchien-sing (, 398–403) Tchien-cch’ (, 404–408) Ming-jüan-ti Tchaj-cung Tchuo-pa S’ 392–423 409–423 Jung-sing (, 409–413) Šen-žuej (, 414–415) Tchaj-čchang (, 416–423) Tchaj-wu-ti Š’-cu Tchuo-pa Tchao 208–452 423–452 Š’-kuang (, 424–428) Šen-ťia (,) 428–431) Jen-che (, 432–434) Tchaj-jen (, 435–440) Tchaj-pching-čen-ťün (, 440–451) Čeng-pching (, 451–452) kníže Jin z Nan-an – Tchuo-pa Jü ?–452 452 Jung-pching nebo Čcheng-pching ( nebo , 452), Wen-čcheng-ti Kao-cung Tchuo-pa Ťün 440–465 452–465 Sin-kan (, 452–454) Sing-kuang (, 454–455) Tchaj-an (, 455–459) Che-pching (, 460–465) Sien-wen-ti Sien-cu Tchuo-pa Chung 454–476 465–471 Tchien-an (, 466–467) Chuang-sing (, 467–471) Siao-wen-ti Kao-cung Tchuo-pa Chung ()od 495 Jüan Chung () 467–499 471–499 Jen-sing (, 471–476) Čcheng-ming (, 476) Tchaj-che (, 477–499) Süan-wu-ti Š’-cung Jüan Kche 483–515 499–515 Ťing-ming (, 500–503) Čeng-š’ (, 504–508) Jung-pching (, 508–512) Jen-čchang (, 512–515) Siao-ming-ti Su-cung Jüan Sü 510–528 515–528 Si-pching (, 516–518) Šen-kuej (, 518–520) Čeng-kuang (, 520–525) Siao-čchang (,) 525–527) Wu-tchaj (, 528) Siao-čuang-ti Ťing-cung Jüan C’-jou 507–531 528–531 Ťien-i (, 528) Jung-an (, 528–530) – – Jüan Jie ?–532 530–531 Ťien-ming (, 530–531)Jüan Jie je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z Čchang-kuang (), po sesazení držel titul kníže z Tung-chaj (). Ťie-min-ti – Jüan Kung 498–532 531–532 Pchu-tchaj (, 531–532)Jüan Kung je znám i jako První sesazený císař Severní Wej (, Pej Wej Čchien-fej-ti). – – Jüan Lang 513–532 531–532 Čung-sing (, 531–532)Jüan Lang je znám i pod titulem, který obdržel po sesazení, jako kníže z An-ting () a také jako Pozdější sesazený císař Severní Wej (, Pej Wej Chou-fej-ti). Siao-wu-ti – Jüan Siou 510–535 532–535 Tchaj-čchang (, 532) Jung-sing (, 532) Jung-si (, 532–535)Jüan Siou je znám i jako Uprchlý císař Severní Wej (, Pej Wej Čchu-ti).

+ Císařové Východní Wej a Severní Čchi (534–577)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Východní Wej (534–550) Siao-ťing-ti – Jüan Šan-ťien 524–552 534–550 Tchien-pching (, 534–537) Jüan-siang (,) 538–539) Sing-che (, 539–542) Wu-ting (, 543–550) Severní Čchi (550–577) Wen-süan-ti Sien-cu Kao Jang 526–559 550–559 Tchien-pao (, 550–559) kníže Min-tao z Ťi-nan – Kao Jin 545–561 559–560 Čchien-ming (, 560) Siao-čao-ti Su-cung Kao Jen 535–561 560–561 Chuang-ťien (, 560–561)Kao Jin je znám i jako Sesazený císař (, Fej-ti) Wu-čcheng-ti Š’-cu Kao Čan 537–569 561–565 Tchaj-ning (, 561–562) Che-čching (, 562–565) – – Kao Wej 557–577 565–577 Tchien-tchung (, 565–569) Wu-pching (, 570–576) Lung-chua (, 576)Kao Wej je znám i jako Poslední vládce Severní Čchi (, Pej Čchi Chou-ču) – – Kao Jen-cung ?–577 577 –Kao Jen-cung je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z An-te () – – Kao Cheng 570–577 577 Čcheng-kuang (, 577)Kao Cheng je znám i jako Dětský vládce Severní Čchi (, Pej Čchi Jou-ču)

+ Císařové Západní Wej a Severní Čou (535–581)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Západní Wej (535–556) Wen-ti – Jüan Pao-ťü 507–551 535–551 Ta-tchung (, 535–551) – – Jüan Čchin ?–554 551–554 – Jüan Čchin je znám jako Sesazený císař (, Fej-ti). Kung-ti – Jüan Kchuood 554 Tchuo-pa Kchuo 537–557 554–556 – Severní Čou (557–581) Siao-min-ti – Jü-wen Ťüe 542–557 557 – Xiao-ming-ti Š’-cung Jü-wen Jü 534–560 557–560 Wu-čcheng (, 559–560) Wu-ti Kao-cu Jü-wen Jung 543–578 560–578 Pao-ting (, 560–565) Tchien-che (, 566–572) Ťien-te (,) 572–578) Süan-čeng (, 578) Süan-ti – Jü-wen Jün 559–580 578–579 Ta-čcheng (, 579) Ťing-ti – Jü-wen Chan 573–581 579–581 Ta-siang (, 579–581) Ta-ting (, 581)

Císařové Jižních dynastií, 420–589 + Císařové jižních dynastií (420–589)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Liou Sung (420–479) Wu-ti Kao-cu Liou Jü 363–422 420–422 Jung-čchu (, 420–422) – – Liou I-fu 406–424 422–423 Ťing-pching (, 423) Liou I-fu je též znám jako Mladý císař (, Šao-ti). Wen-ti Tchaj-cu Liou I-lung 407–453 424–453 Jüan-ťia (, 424–453) Siao-wu-ti Š’-cu Liou Ťün 430–464 453–464 Siao-ťien (, 454–456) Ta-ming (, 457–464) – – Liou C’-jie 449–465 464–465 Jung-kuang (, 465) Ťing-che (, 465) Liou C’-jie je znám jako První sesazený císař (, Čchien-fej-ti,). Ming-ti Tchaj-cung Liou Jü 439–472 465–472 Tchaj-š’ (, 465–471) Tchaj-jü (, 472) kníže z Cchang-wu – Liou Jü 463–477 472–476 Jüan-chuej (, 473–476) Liou Jü je znám i jako Pozdější sesazený císař (, Chou-fej-ti). Šun-ti – Liou Čung 467–479 477–479 Šeng-ming (, 477–479) Jižní Čchi (479–502) Kao-ti Tchaj-cu Siao Tao-čcheng 427–482 479–482 Ťien-jüan (, 479–482) Wu-ti Š’-cu Siao Ce 440–493 482–493 Jung-ming (, 483–493) kníže z Jü-lin – Siao Čao-jie 473–494 493–494 Lung-čchang (, 494) Siao Čao-jie je znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, , Nan Čchi Fej-ti. kníže Kung z Chaj-ling – Siao Čao-wen 480–494 494 Jen-sing (, 494) Ming-ti Kao-cung Siao Luan 452–498 494–498 Ťien-wu (, 494–497) Jung-tchaj (, 498) markýz z Tung-chun – Siao Pao-ťüan 483–501 498–501 Jung-jüan (, 499–500) Siao Pao-ťüan je též znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, , Nan Čchi Fej-ti. Che-ti – Siao Pao-žung 488–502 501–502 Čung-sing (, 501–502) Liang (502–557) Wu-ti Kao-cu Siao Jen 464–549 502–549 Tchien-ťien (, 502–519) Pchu-tchung (, 520–526) Ta-tchung (, 527–528) Čung-ta-tchung (, 529–534) Ta-tchung (, 535–545) Čung-ta-tchung (, 546) Tchaj-čching (, 547–549) Ťien-wen-ti Tchaj-cung Siao Wang 503–551 549–551 Ta-pao (, 550) – – Siao Tung ?–552 551 Tchien-čeng (, 551)Siao Tung je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jü-čang (). Tchao-tchie ťi – Siao Ťi 508–553 552–553 Tchien-čeng (, 551)Siao Ťi je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Wu-ling (). Jüan-ti Š’-cu Siao I 508–555 552–555 Čcheng-šeng (, 552–553) Tchien-čeng (, 553) Čcheng-šeng (, 554) Min-ti – Siao Jüan-ming ?–556 555 Tchien-čcheng (, 555)Siao Jüan-ming je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – markýz z Čen-jang (), . Ťing-ti – Siao Fang-č’ 543–558 555–557 Šao-tchaj (, 555–556) Tchaj-pching (, 556–57) – – Siao Čuang 548 – asi 577 558–560 –Siao Čuang je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jung-ťia (), . Pozdní Liang (555–587) Süan-ti – Siao Čcha 519–562 555–562 Ta-ting (, 555–562) Siao-ming-ti – Siao Kchuej 542–585 562–585 Tchien-pao (, 562–585) Siao-ťing-ti Š’-cung Siao Cchung ?–? 585–587 Kuang-jün (, 586–587) Siao Cchung je též znám jako Poslední vládce Liang (, Liang Chou-ču) Čchen (557–589) Wu-ti Kao-cu () Čchen Pa-sien 503–559 557–559 Jung-ting (, 557–559) Wen-ti Š’-cu () Čchen Čchien 522–566 559–566 Tchien-ťia (, 560–565)Tchien-kchang (, 566) kníže z Lin-chaj – Čchen Po-cung asi 554 – 570 566–568 Kuang-ta (, 567–568)Čchen Po-cung je též znám jako Sesazený císař Čchen (, Čchen Fej-ti). Süan-ti Kao-cung () Čchen Sü 530–582 569–582 Tchaj-ťien (, 569–582) vévoda Jang z Čchang-čcheng – Čchen Šu-pao 553–604 582–589 Č’-te (, 583–586)Čen-ming (, 587–589) Čchen Šu-pao je též znám jako Poslední vládce Čchen (, Čchen Chou-ču).

Odkazy Reference

Literatura

Kategorie:Čínští císaři Severní a jižní dynastie