Stát jižních národů, národností a lidu (amharsky Yä-Däbub Bəheročč Bəheresäbočč-ənna Həzbočč, anglicky Southern Nations, Nationalities, and Peoples' Region, SNNPR) byl jedním z etiopských států, zřízený roku 1994. Rozkládal se na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Etiopské úřady k němu počítaly i sporné území trojúhelníku Ilemi. Má rozlohu 54 400 km² a žije v něm přes 9 milionů obyvatel. Hlavním městem je Awasa v sousedním státě Sidama. Awasa zůstává dočasně společným hlavním městem obou států, než bude vybráno nové hlavní město.
V letech 2020 a 2021 došlo k výraznému zmenšení rozlohy státu, když se 18. června 2020 od něho oddělil nový stát Sidama (v tamním referendu pro oddělení vyslovilo 98 % účastníků), 23. listopadu 2021 se oddělil další Stát národů jihozápadní Etiopie (v tamním referendu se pro oddělení vyslovilo 96 % účastníků). Stát zanikl k 19. srpnu 2023, kdy byl po referendech rozdělen na státy Jižní Etiopie a Střední Etiopie, přičemž vznik druhého zmíněného státu provázely spory mezi příznivci a odpůrci plánu.
Stát byl nejméně urbanizovanou částí Etiopie, ve městech žila necelá desetina populace.
Základem ekonomiky bylo pěstování kávovníku, tefu a kukuřice a pastevectví dobytka. Turistickou atrakcí je národní park Nečisar. Díky množství řek a jezer (Abaya, Čamo) oblast netrpěla takovým nedostatkem vody jako zbytek Etiopie.
Demografie + Počet obyvatel 1994 10 377 028 2007 14 929 548 2017 19,170,007
Náboženství Nejrozšířenějším náboženstvím byl protestantismus, k němuž se hlásilo 55 % obyvatel. Náboženství 1994 2007Protestantismus 34,8% 55,5%Pravoslavní 27,6% 19,86%Muslimové 16,7% 14,12%Tradiční náboženství 15,4% 6,6%Katolíci 3% 2,4%Ostatní — 1,5%
Národnostní skupiny Obyvatelstvo patřilo k více než padesáti etnickým skupinám, hovořícím kušitskými a omotickými jazyky. Nejpočetnějšími byli Sidamové, Welaytové, Guragové a Hadijové.
Národnost 1994 2007 Sidamové 18% 19,38%Welaytové 12% 10,59%Hadijové - 7,98%Guragové 15% 7,54%Gamové - 7%Kaffichové - 5,44%Silt'e - 5,37%Amharové - 4,10%
V údolí řeky Omo žije řada kočovných kmenů, jen minimálně dotčených moderní civilizací, jako jsou Mursiové nebo Surmové.
Reference
Literatura Saša Ryvolová: Tváře v prachu Etiopie. Akcent 2005,
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20150401062407/http://www.snnprs.gov.et/ http://www.cestovatel.cz/clanky/etiopske-udoli-omo-8211-cerny-poklad-africkych-pralesu/
Kategorie:Regiony v Etiopii