Útočná puška je kategorie samočinných ručních zbraní střílejících nábojem střední balistické výkonnosti, schopná střílet bez opory přesně mířenými ranami na velkou vzdálenost a dávkami na kratší vzdálenost. Od samopalu se liší tím, že nepoužívá pistolové náboje, nýbrž náboje střední balistické výkonnosti, kterými jsou buď zkrácené puškové náboje, nebo puškové náboje ráže nižší, než je standardní pušková ráže.
Historie Za předchůdce útočné pušky bývá považována ruská samočinná puška Avtomat Fjodorova z roku 1915, která byla zároveň první sériově vyráběnou samočinnou puškou. Používala japonský náboj 6,5 × 50 mm SR Arisaka a bylo vyrobeno celkem 3 200 kusů. Oficiálně první útočnou puškou byla německá puška Sturmgewehr 44 (v překladu doslova Útočná puška 44), zkráceně StG 44, kterou přijal Wehrmacht do své výzbroje v roce 1943 pod názvem Maschinenpistole 43 (v překladu Samopal 43), zkráceně MP 43. Tato puška používala zkrácený puškový náboj 7,92 × 33 mm Kurz, měla hmotnost 5,2 kg a kadenci 500–600 ran/min. Umožňovala přepínání mezi samočinným a samonabíjecím režimem palby, vyznačovala se vyšší přesností, dostřelem a silnějším účinkem nábojů než tehdejší německý samopal MP 40. Do konce války bylo vyrobeno přibližně 425 000 kusů. Po konci druhé světové války začali Sověti pracovat na vývoji vlastní pušky po vzoru StG 44, vznikla tak puška Avtomat Kalašnikova obrazca 47, zkráceně AK-47. Tato puška se stala dosud nejpočetnější útočnou puškou světa. První americká útočná puška M16 vznikla až na přelomu 50. a 60. let. Byl pro ni zvolen náboj .223 Remington, následně nahrazený novým nábojem 5,56 × 45 mm NATO o stejných rozměrech. Tato útočná puška je druhou nejpočetnější na světě, na její náboj se adaptovalo mnoho států světa a navrhly pro něj vlastní útočné pušky. V 90. letech od ní byla odvozena karabina M4. Známá je také obdobná puška AR-15, která se vyrábí jednak ve vojenské samočinné verzi jako útočná puška, a dále v civilní samonabíjecí verzi jako samonabíjecí puška. Nejpočetnější československou útočnou puškou je Samopal vzor 58, dle současné terminologie se však o samopal nejedná, neboť samopaly využívají pistolové náboje.
Častý omyl Často jsou za útočné pušky označovány jejich civilní verze, které nemohou vést střelbu dávkou. Z tohoto důvodu nesplňují kritérium pro zařazení do skupiny útočných pušek a jedná se o pušky samonabíjecí. Například puška vz. 52 a její modernizovaná verze vz. 52/57 sice používá zkrácený puškový náboj, ale není schopná střelby dávkou, a proto se řadí mezi samonabíjecí pušky.
České zákony ani technické předpisy pojem útočná puška neznají, avšak jakožto typ samočinné zbraně jsou útočné pušky v Česku pro civilisty zakázané.
Příklady útočných pušek Americká: M16 a její zkrácená verze (karabina) M4 Argentina: FARA 83 Austrálie: Armtech C30R Belgická: FN FNC, FN F2000, FN SCAR Brazílie: LAPA FA-03 Britská: SA 80, Sterling SAR-87 Československá: Samopal vzor 58, URZ AP, CZ 2000 (systém LADA) Česká: CZ BREN 2, CZ 805, ČZW-556, NMD-16 Čínská lidová republika: typ 56, typ 63, QBZ-95 Francouzská: FAMAS Kanadská: Colt Canada C7 Myanmar: EMERK Německo: Sturmgewehr 44, HK 33, G36, Heckler & Koch HK416, Heckler & Koch G11 Peru: Fusil Automático Doble Ruská: AK-12, AK-103, AN-94, AO-63 Sovětská: AK-47, AKM, AK-74, TKB-059 Thajsko: Rung Paisarn RPS-001 Rakousko: Steyr AUG Izrael: Galil, TAR-21 Jižní Afrika: Vektor R4/R5/R6
Odkazy Reference
Související články Bitevní puška Samočinná zbraň Samonabíjecí a samočinná puška Odstřelovací puška Opakovací puška
Externí odkazy
Co jsou to „útočné zbraně“? LEX
Kategorie:Samočinné zbraně Kategorie:Palné zbraně Kategorie:Německé vynálezy