Putikov vŕšok je vyhaslá čedičová sopka půl kilometru východně od obce Tekovská Breznica v okrese Žarnovica na Středním Slovensku. Struskový kužel má vrchol v nadmořské výšce 477 m. Představuje projev nejmladší sopečné činnosti neovulkanitů slovenských Karpat a společně s vulkanity pohoří Harghita v Rumunsku jeden z nejmladších projevů sopečné aktivity v Karpatsko-Panonské oblasti.Šimon, L., 2000, Volcanic structure of the youngest volcano in the Western Carpathians - the Putikov vršok volcano. Mineralia Slovaca, 32, 3, s. 241-242 Jižní až západní úbočí vrchu jsou chráněna jako přírodní památka. Lokalita je součástí chráněné krajinné oblasti Štiavnické vrchy. První podrobnější geologické výzkumy Putikova vŕšku uskutečnil v padesátých letech 20. století F. Fiala.
Přírodní poměry Geologicky je sopka vázána na nejmladší alkalicko-bazaltový vulkanismus, který v Západních Karpatech začal v období po skončení hlavní neogenní sopečné aktivity a trval od svrchního miocénu až do kvartéru. Z hlediska regionálního členění patří mezi alkalické-bazaltové sopky středoslovenského vulkanického pole. Z hlediska horninového složení ji tvoří hlavně alkalické olivinické bazalty až nefelinické bazanity.Konečný, V., Lexa, J., Šimon, L., 2001, Nová Baňa-Brehy, najmladší vulkán Putikov vŕšok, lávové prúdy. in Sprievodca exkurzie zjazdu Slovenskej geologickej spoločnosti 2001. Mineralia Slovaca, 33, s. 263
Zbytky vyhaslé sopky tvoří hlavně struskový kužel, sestávající z pyroklastických sedimentů a lávových proudů různé délky. Struskový kužel je tvořen struskově-lapilovým tufem, aglutináty a vulkanickými bombami. Lávové proudy jsou nejtenčí v centrální části vulkánu a zesilují směrem do doliny Hronu, kde dosahují až 15 m. Nejdelší zaznamenaný lávový proud tekl směrem na sever a dosahoval délku téměř 3,2 km. V oblasti mezi Novou Baňou a Brehy tento proud pronikl do koryta řeky Hron a na čas ho přehradil. Právě datování sedimentů Hronu pomocí různých metod a zvláště použití opticky stimulované luminiscence umožnilo datovat stáří sopky do svrchního pleistocénu, asi 102 000 ± 11 000 let.Šimon, L., Malgay, J., 2005, Datovanie sedimentov podložia lávového prúdu vulkánu Putikov vrch metódou opticky stimulovanej luminiscencie. Mineralia Slovaca, 37, s. 279–281
Jinými metodami byly získány i další stratigrafické a geochronologické informace o stáří sopky. Výzkum stratigrafie hornin v podloží lávového proudu, který překryl sedimenty štěrkových akumulací Hronu byl zjištěn věk mladší ris, tedy 0,2 až 0,13 milionu let. Metodou Ar/K radiometrického datování byl zjištěn věk 0,53±0,16 milionu let.Konečný, V., Balogh, K., Orlický, O., Lexa, J., Vass, D., 1995, Evolution of the Neogene - Quaternary alkali basalt volcanism in Central and Southern Slovakia (West Carpathians). Proceedings XI. Congres of the Carpatho-Balkan Geological Association, Athens, s. 533-538
Chráněné území Putikov vŕšok je chráněn jako přírodní památka. Nachází se v okrese Žarnovica v Banskobystrickém kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1997 a jeho rozloha je 21,06 hektaru. Předmětem ochrany je lokalita nejmladší sopečné činnosti na Slovensku.
Reference
Kategorie:Sopky na Slovensku Kategorie:Vyhaslé sopky Kategorie:Přírodní památky na Slovensku Kategorie:Chráněná území v okrese Žarnovica Kategorie:Chráněná území na Slovensku vyhlášená roku 1997 Kategorie:Geologické lokality na Slovensku Kategorie:Štiavnické vrchy Kategorie:Chráněná krajinná oblast Štiavnické vrchy Kategorie:Tekovská Breznica