Jiří Antonín Benda (30. června 1722 Staré BenátkyMatriční záznam o narození a křtu – 6. listopadu 1795 Bad Köstritz, Sasko) byl český hudební skladatel období klasicismu.

Život Jiří Antonín Benda studoval u piaristů v Kosmonosích a u jezuitů v Jičíně. V obou kolejích se tradičně pěstovala hudba a Benda si odtud odnesl též znalost působivého řečnického projevu a zásad správné deklamace, což velmi ovlivnilo jeho hudební zaměření. V roce 1742 se odstěhoval do Berlína, kam byl pozván i s rodiči pruským králem Fridrichem II., jenž byl obdivovatelem jeho bratra, skladatele a houslového virtuóza Františka Bendy. Roku 1750 se Jiří Antonín stal rovněž kapelníkem, a to u sasko-gothajsko-altenburského vévody Fridricha III. v Gotě. Krátce byl ředitelem hudby hamburského divadla. V roce 1781 navštívil Paříž, kde měla premiéru jeho opera Romeo a Julie. V Německu pobýval až do roku 1778, kdy se pokusil získat ve Vídni místo kapelníka u německé opery, kterou chtěl zřídit Josef II. Vkusu vídeňského publika však nevyhověl a roztrpčen neúspěchem rezignoval na skladatelskou dráhu a zbytek života strávil putováním z místa na místo a věnoval se plně filosofickým úvahám.. Již v Berlíně konvertoval k protestantismu a vstoupil do zednářské lóže.

Charakteristika díla Význam Jiřího Antonína Bendy spočívá především v oboru melodramatu, jehož byl zakladatelem. Zvláště jeho první díla Ariadna na Naxu a Medea reprezentují tuto hudební formu. Myšlenku střídání hudby a mluveného slova přejal od J. J. Rousseaua, prakticky i umělecky ji však uvedl v život. Rousseau chtěl ovšem hudbou vytvářet podklad pro pohybovou stránku hercova projevu, Bendovým základním požadavkem byla dramatická pravdivost – chtěl vytvořit nové hudební drama. V nejrozšířenější hudebně dramatické formaci té doby – italské opeře – dominovala hudba a všechny ostatní složky se jí podřizovaly. Průkopníci nových uměleckých snah usilovali o vývoj směrem k větší životnosti, k realismu. Benda vykonal na této cestě nejradikálnější krok. Spojil hudbu a slovo takovým způsobem, aby byla slovu v největší možné míře uchována jeho sdělovací schopnost. Hudba se tím ovšem ocitla v postavení podřízené složky, jejímž hlavním úkolem bylo podporovat dramatický účinek textu. Své kompoziční zkušenosti z dramatické oblasti přenášel Benda i do děl instrumentálních, skládal především symfonie (30), cembalové koncerty, kantáty (přes 100), komorní skladby, opery, klavírní sonáty a scénickou hudbu.

Opery (libreto Giovanni Andrea Galletti, opera seria, 1765, Gotha) (libreto Giovanni Andrea Galletti, intermezzo, 1766, Gotha) (intermezzo, 1766, Gotha) Ariadna na Naxu (v originále , libreto Johann Christian Brandes, melodram, 1775, Gotha) Vesnický trh () (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, singspiel, 1775, Gotha) Medea (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, melodram, 1775, Lipsko) Walder (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, singspiel, 1776, Gotha) (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, singspiel, 1776, Gotha) (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, singspiel, 1778, Gotha) Pygmalion (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, melodram, 1779, Gotha) , revidováno jako Almansor und Nadine, (autor libreta neznámý, 1779, Gotha) (libreto Friedrich Wilhelm Gotter, singspiel, 1787, Mannheim)

Ohlasy díla Přes zmíněný vídeňský neúspěch se však Benda dočkal ocenění u mnoha význačných osobností uměleckého života, jeho skladby výrazně zapůsobily např. na Mozarta, který obě výše uvedené skladby zbožňoval natolik, že je neustále vozil s sebou. Rovněž básník Friedrich Schiller uvádí, že Bendova Ariadna je výjimečné dílo, které se ho zcela zmocnilo. Benda zpracoval též Shakespearovu tragédii Romeo a Julie.

Jméno skladatele Jiřího Antonína Bendy nese český Bendův komorní orchestr.

Odkazy Reference

Literatura Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 33–5

Externí odkazy

Bendovy opery Stručný medailon

J Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Čeští cembalisté Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození v roce 1722 Kategorie:Narození 30. června Kategorie:Narození v Benátkách nad Jizerou Kategorie:Úmrtí v roce 1795 Kategorie:Úmrtí 6. listopadu Kategorie:Úmrtí v Bad Köstritz Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách