Řekomyšovití (Thryonomyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných), infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje jediný rod řekomyš (Thryonomys) se dvěma druhy žijícími na západě, na východě a na jihu Afriky.

Řekomyši jsou velcí zavalití hlodavci. Přes svou velikost se však dokáží velmi rychle pohybovat. Žijí v savanách – oblastech s vysokou travou, která jim poskytuje úkryt a slouží i jako obživa.

Výskyt Řekomyši žijí v africkém kontinentu od subsaharské Afriky na severu až po Jihoafrickou republiku na jihu. Obývají savany a další oblasti s vysokou travou.

Řekomyšovití se oddělili od ostatních hlodavců přibližně před 30 miliony lety: v Africe se jejich předci vyskytovali od oligocénu do současnosti, v Evropě a Asii během miocénu.

Taxonomie

Známý je jen jeden rod – Thryonomys – který obsahuje dva druhy:

rod Thryonomys – řekomyš druh Thryonomys swinderianus – řekomyš africká – žije na západě, na východě a na jihu Afriky, druh Thryonomys gregorianus – řekomyš menší – žije ve východní Africe.

Vzhled Řekomyši patří mezi velké hlodavce. Tělo je 350-610 mm dlouhé, ocas měří 65-260 mm. Váží 4–7 kg, ale jsou známi i jedinci do 10 kg. Srst je hrubá a naježená, podsada chybí. Na svrchní straně je těla hnědavá s nádechem dožluta nebo došeda, na spodní bělavá, někdy došeda. Ocas porostlý řídkými krátkými naježenými chlupy je u kořene hnědavý, ke konci špinavě bílý.

Tělo je velké a podsadité. Má krátké kulaté uši, jejichž konce vyčnívají nad srst. Na zadních nohách má čtyři prsty, na předních nohách pět, ale jen prostřední tři jsou plně vyvinuté. V silných čelistech má celkem 20 oranžových zubů – jejich zubní vzorec je 1.0.1.3 1.0.1.3 Samice mají dva až tři páry mléčných žláz.

Způsob života Řekomyši jsou aktivní především v noci. Přes svou zavalitost to jsou hbitá a rychlá zvířata, při vyrušení dokáží nečekaně rychle prchat hustou vegetací. Dobře plavou a potápějí se. Bylo zjištěno, že populační hustota je asi 1 jedinec na hektar.

Jsou to býložravci – konzumují především trávu, rákos i kůru stromů, ale také ořechy, ovoce a jiné plody, které najdou na zemi. Řekomyši působí škody na plantážích cukrové třtiny, kukuřice, prosa, manioku nebo podzemnice olejné. Ohryzávají také kosti nebo i skály, zřejmě kvůli svým zubům.

náhled|Ulovené řekomyši na trhu v Pobřeží slonoviny V tropických oblastech mívají dva vrhy ročně, v jižní Africe obvykle jen jeden v období od června do srpna. Po březosti trvající v průměru 155 dní rodí obvykle 4 mláďata. Ta váží kolem 129 g a mají otevřené oči, jsou osrstěná a brzy začínají běhat. Sexuálně dospívají ve věku jednoho roku. V zajetí se dožívají čtyř let.

Oba druhy řekomyší se často stávají kořistí servalů nebo hadů (krajty). Jsou však také loveny domorodým obyvatelstvem: jejich maso je ceněno více než hovězí, vepřové nebo skopové. Proto se někdy chovají na farmách.

Stupeň ohrožení Podle výzkumů IUCN nejsou populace ani jednoho druhu řekomyši zásadně ohroženy.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Profil taxonu řekomyšovití v databázi BioLib