náhled|Evelyn De Morgan, Eos, 1895 Éós (2. pád Éóje, attickou řečtinou Ἕως) je řecká bohyně úsvitu, případně červánků. Přes svůj význam v řecké mýtopoetické tradici neměla svůj kultV Ovidiových Proměnách Éós Diovi tvrdí že její svatyně jsou na zemi ze všech nejvzácnější. To může i nemusí být odkazem na kult této bohyně, v jiných zdrojích nezmiňovaný. a pozici bohyně úsvitu zaujímala především Afrodité. Svým jménem i řadou atributů je blízká védské Ušas.
Římská personifikace úsvitu Aurora je přejmenovanou Éójou. Bohyní úsvitu v římském kultu byla pravděpodobně Mater Matuta.
Jméno a přívlastky Kromě attického Ἕως Éós je toto jméno doloženo také v iónské a homérské řečtině jako Ἠώς Eós a v aiolštině jako Αὔως Auós a dórštině jako Ἀώς Áós.
Řecké éós a latinské aurora znamená jednoduše „úsvit“ a je odvozeno od praindoevropského kořene *haus/*haeus „svítící (rudě), plamen“z tohoto kořene je odvozené též latinské aurum „zlato“ s připojeným sufixem -ós- či -ró-. Ze stejného kořene jsou odvozeno i výše uvedené jméno Ušas.West (2007), s. 217.
Mezi její další jména patří Día „zářící, jasná“ používané v Homérských hymnech, které může odkazovat na její příbuznost s nebem.Védská Ušas a bohyně úsvitu obecně jsou často označovány za dcery bohů nebes. Dalším jejím jménem je Erigone „brzy zrozená“, což odkazuje na fakt že se jako úsvit rodí každé ráno.West (2007), s. 219.
Mezi její další epiteta patří:
Ορθρια (Orthia) „ráno-soumrak“ Ἡμερα (Hémerá) „den“ Τιτω (Titó) „den“ Ροδοδακτυλος (Rhododaktylos) „růžovoprstá“ Ροδοπαχυς (Rhodopachus) „růžovoramenná“ Χρυσοπαχυς (Chrysopachus) „zlatoramenná“ Φαεσφορος (Faesforos) „světlo přinášející“ Κροκοπεπλος (Krokopeplos) „šafránem oděná“
Genealogie a vztahy Nejstarším a nejznámějším pramenem zmiňujím Éos je Hésiodova Theogonie která uvádí jako její rodiče titány Hyperiona a Theiu a jako její sourozence boha slunce Hélia a bohyni měsíce Seléné. V Homérských hymnech je matkou Éoje Euryfaseia, která je pravděpodobně totožná s Theiou. V pozdějších římských zdrojích je někdy jako její otec uváděn Pallás.
Společně s Astraiem „Hvězdným“ zplodila podle Theogonie Anemoi „Větry“ tedy Zefýra, Borea a Nota.čtvrtý z Větrů jménem Eurus není v Theogonii zmiňován Dále je matkou dvou synů: Éósfora „Jitřenky“ a Hespera „Večernice“ a dcery Astraie „Hvězdné“.
Éós měla řadu milenců, nejprve boha války Área. Za to ji Afrodité proklela tím, že se neustále zamilovávala do smrtelníků. Mezi ty patřil Órión, Kleitos, Kefalos a nakonec Tithónos, s kterým měla syny Emathióna a Memnona. S Kefalem měla také syna Faethóna, jmenovce známějšího syna Héliova.
Odraz v umění náhled|320px|Aurora od Guercina, 1621-23 (stropní freska v Casino Ludovisi v Římě)
Malby Dúridova malba na číši Éós truchlí nad mrtvým synem Memnonem z let 490 až 480 př. n. l., dnes v Louvru N. Poussin Aurora a Cephalus z roku 1630, londýnská Národní galerie L. Silvestr ml. Aurora probouzí Lunu z roku 1715
Sochy Michelangelo B. Aurora , na hrobě Lorenza di Medici ve Florencii, kolem roku 1520 Auguste Rodin Aurora s Tithonem , v Rodinově muzeu v Paříži
Hudba E.T.A. Hoffmann Aurora , opera , rok 1811
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Theoi Project - Eos
Kategorie:Řečtí bohové Kategorie:Bohyně úsvitu