Želetava () je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží zhruba 17 km jihozápadně od Třebíče a 16 km jihovýchodně od Telče; nadmořská výška činí 578 m. Nejbližší železniční stanicí jsou Moravské Budějovice. Žije zde obyvatel.
Poloha Obec je situována v údolí horního toku Želetavky, v západní části Brtnické vrchoviny. Od severu k jihu protáhlý katastr obce zasahuje na severu až k Horám, k okraji ústřední planiny, zahrnuje úvalovité údolí horního toku Brtnice, část rozvodí u Lesné a nesouměrné údolí Želetavky. Východní svah tohoto údolí je strmější.
Název Původ jména není jednoznačně vysvětlen, není jasná souvislost mezi jménem sídla a stejným jménem jím protékající říčky. Je-li původní jméno sídla, zněla jeho původní podoba snad Želatov (není doloženo písemně), odvozená z osobního jména Želat(a), které vzniklo jako domácí podoba některého složeného jména s -žel- (Želimír, Střetužel apod.). Toto nedoložené české jméno vsi by pak bylo přejato do němčiny (nejstarší doložené znění Zeletaw) a odtud znovu v pozměněné podobě do češtiny. Je však též možné, že osada byla pojmenována podle říčky, jejíž jméno by v tom případě bylo předslovanské.
Geografie Z jihu na sever přes území obce prochází silnice I/38 z Jakubova u Moravských Budějovic do Dlouhé Brtnice a Brtnice, ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/410 z Krasonic do Římova, západně z této silnice pak vychází i silnice II/112 do Jindřichovic. Severně ze zastavěné části území obce vychází silnice do Lesné, ze západního okraje zastavěného území obce vychází podél jižního okraje užitková silnice. Jižně ze silnice I/38 vychází silnice do části obce Sašovice, k osadě Terezín a do Meziříčka. Severně z křižovatky se silnicí I/38 vychází užitková silnice do části obce Bítovánky. Východně z této části obce vychází silnice do Cidliny, severně vychází užitková silnice k Výhonskému rybníku. Na jižním okraji území obce se nachází část obce Horky, z té jižně vychází užitková silnice. Přes území obce prochází cyklostezky 5125 a 5216. Přes území obce vedou zelená, modrá a červená turistické stezky – červená nese název Březinova cesta. V Želetavě jsou pojmenovány ulice.
Většina území obce je využívána zemědělsky. V severní části území obce se nachází zalesněná oblast kolem Hrachové hory, na severovýchodní části území obce se nachází několik lesních oblastní pod horou Mařenkou nebo oblast nazývaná Boroví. Na východním okraji se nachází také zalesněná oblast spadající do lesů pod Hrubovou horou. Zalesněná je i oblast v okolí části obce Horky. Jižní okraj území obce je také zalesněný. U osady Terezín se nachází průmyslový areál společnosti Milacron, na jižním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva, v centru zastavěného území se nachází menší průmyslový areál, na západním okraji se nachází areál bývalého mlýna, na severním okraji areál bývalých strojíren a ve středu území obce se nachází areál sýráren.
V severní části území obce se nachází pramen řeky Želetavky, ta následně teče jižně a tvoří část západní hranice území obce, následně se stáčí východně a protéká přes rybník Bouzek, následně do něj přitéká nepojmenovaný potok, následně pak Želetavka protéká přes rybníky Rekreant a Hadrava a následně řeka teče dál jižně a protéká přes zastavěné území obce, následně do Želetavky ústí Bítovanský potok, pak další potoky, následně na jižním okraji území obce protéká přes ČOV, Pánklův rybník a Panský rybník a následně na jižním okraji území obce se do Želetavky vlévá Jindřichovický potok a vody Havlišova rybníka a po cca 50 km ústí ve Vranovské přehradě do řeky Dyje.
Část severní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným přítokem řeky Brtnice, ta pak pramení těsně za východní hranicí území obce u Lesné a tvoří část východní hranice území obce a následně po asi 30 km ústí u Přímělkova do Jihlavy. Část východní hranice tvoří nepojmenovaný přítok Želetavky. V severovýchodní části území obce pramení Bítovanský potok, ten pak teče jihovýchodně a protéká přes Zadní rybník a následně protéká přes část obce Bítovánky a tam také přijímá toky několika potoků, pak se stáčí západně a protéká přes rybník Koupaliště a v zastavěné části území obce ústí do řeky Želetavky. Na východním okraji území obce se nachází Petrovický rybník, z něj posléze vytéká Žlabský potok, ten teče jižně a tvoří část východní hranice území obce, posléze do něj ústí několik potoků a protéká přes rybník Žabinec těsně za hranicí území obce a asi po 10 km ústí do Jakubovského potoka v Jakubovském rybníku. Severně od části obce Horky pramení Šašovický potok, ten pak teče jižně a protéká přes Podhájský rybník, protéká kolem osady Terezín, protéká přes Lihovarský rybník a následně protéká podél východního okraje části obce Šašovice, pak teče jižně a protéká přes Sokolův rybník a následně asi po 5 km ústí u Meziříčka do Želetavky. Na jižním okraji území obce pramení několik nepojmenovaných potoků, které tečou dále jižně. Na jihovýchodním okraji území obce pramení Podhorský potok, ten pak teče jižně a asi po 3 km ústí u Domamili do Rokytky. Na severovýchodním okraji území obce se nachází malý nepojmenovaný rybník. Severně od části obce Bítovánky se nachází Výhonský rybník, jehož vody napájí Bítovanský potok. V zastavěné části obce se nachází rybník Stančák a několik menších rybníků.
Nadmořská výška území obce se pohybuje mezi 550 metry v údolí řeky Želetavky na jižním okraji území obce po cca 680 metrů nad mořem nedaleko vrcholu hory Mařenky. Samotné území obce je členité a kopcovité a postupně se od severu k jihu snižuje. Těsně za západní hranicí území obce se nachází Hrachová hora (683 metrů), severně od zastavěného území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 638 metrů, těsně za severovýchodní hranicí území obce se nachází nejvyšší vrchol okresu Třebíč Mařenka (711 metrů), těsně za východní hranicí území se nachází Srnčí vrch (683 metrů) a Hrubova hora (650 metrů). U zastavěného území obce se nachází Šašovický vrch (608 metrů), na východním okraji území obce se nachází kopec Rudný (630 metrů) a na východní hranici území obce se nachází kopec s vysílačem s kótou 669 metrů. Jižně od části obce Horka se nachází kopec Horka (627 metrů) a na jižní hranici území obce se nachází kopec Hory (624 metrů) a těsně za jižní hranicí pak Holý kopec (588 metrů).
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na jeho severním okraji se nachází průmyslový areál a bývalá tvrz. Na východním okraji se nachází areál bývalého mlýna. Jižně od zastavěného území obce se nachází u Pánklova rybníka Pánklův mlýn, a dále po toku řeky Želetavky se nachází Panský mlýn. Na jižním okraji území obce se nachází část obce Šašovice, na jejím východním okraji jsou chaty rozděleny na menší území. Jižně od části obce Šašovice se nachází Sokolův mlýn. Na východním okraji území obce se nachází část obce Horky, jižně od části obce Horky se nachází samostatný statek. Severovýchodně od zastavěného území obce se nachází část obce Bítovánky, severně od části obce Bítovánky se nachází samota.
U rybníka Hadrava se nachází tvrz Starý hrad a památný strom Lípa u silnice. V zastavěném území obce se nachází bývalá sýrárna, kostel svatého Michaela, hřbitovní kostel svaté Kateřiny a socha dělníků. Severně od části obce Horky se nachází výklenková kaple svaté Markéty. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází lyžařský vlek. Těsně za hranicemi území obce se nachází hora Mařenka s rozhlednou.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 12. 2025
Historie Starší dějiny První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1303, kdy je uváděn farář ze Želetavy. Ves tedy byla jistě staršího původu. V roce 1349 je uváděn Oldřich ze Želetavy, který pocházel z rodu pánů z Bílkova. Ten prodal roku 1368 městečko Želetavu, Markvartice, Jindřichovice, Budíškovice, Štítky s doly a tvrz v Želetavě olomouckému kanovníku Benešovi a Petrovi z Vajtmile. Majitelé vesnice se velmi často střídali, až se v roce 1458, kdy ji vlastnili Heřman a Jindřich z Hradce, stala Želetava součástí telčského panství. Zde zůstala až do roku 1828, kdy došlo k oddělení želetavského panství od Telče. Od roku 1730 byla Želetava sídlem děkanství.
Správní začlenění obce od roku 1850 Do roku 1849 byla Želetava sídlem stejnojmenného panství v Jihlavském kraji. Pošta, zdravotní a matriční obvod v místě. Šlo o relativně velkou obec s převážně českým obyvatelstvem, v roce 1850 měla 1166 obyvatel. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1929 okresní úřad tamtéž a v soudnictví opět pod okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci na přelomu let 1948 a 1949 připadla pod správní okres Moravské Budějovice a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Třebíč a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncem roku 2002. V roce 1960 byla k Želetavě připojena obec Bítovánky, roku 1964 obec Šašovice, roku 1976 obec Lesná. Od roku 2003 spadá Želetava jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Moravských Budějovicích.
Vývoj obce do konce 20. století Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila živnostmi a zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 1308 ha. V obci bylo ředitelství velkostatku a lesní správa hraběnky Attems-Heiligenkreuzové s pivovarem a cihelnou. Také zde působil lihovar F. Staňka. Z živností se k roku 1911 uvádí 1 bednář, 1 holič, 5 hostinských, 1 klempíř, 2 koláři, 3 kováři, 1 koželuh, 1 kožešník, 1 kramář, 4 krejčí, 3 mlynáři, 20 obchodníků s různým zbožím, 7 obuvníků, 2 pekaři, 2 pilaři, 2 pokrývači, 5 prodejců různého zboží, 4 řezníci, 3 sedláři, 1 sklenář, 1 soustružník, 5 stolařů, 3 tesaři, 2 zámečníci a 1 výrobce sodové vody. Byl zde též c. k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže a četnická stanice.
V roce 1924 už v obci sídlilo více společností či spolků, byly to: velkostatek F. Staňka, velkostatek A. Attemsové s kruhovou cihelnou a pivovarem, Spořitelní a záloženský spolek v Želetavě, zaps. spol. s r. o., Kontribučenská záložna, Družstevní lihovar Želetava, Konzumní družstvo v Želetavě pro Želetavu a okolí, zaps. spol. s r. o., Rolnické mlékařské družstvo pro Želetavu a okolí, zaps. spol. s r. o. s elektrárnou, Rolnický lihovar a škrobárna v Želetavě, zaps. spol. s r. o., továrna na motory fy Ekonom dříve Želetavia, důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad a četnická stanice. Z živností se k tomuto roku uvádí 1 cukrář, 1 holič, 4 hostinští, 1 klempíř, 1 kolář, 4 kováři a podkováři, 1 kožešník, 6 krejčích a švadlen, 1 malíř, 2 mlynáři (1 s pilou), 10 obchodníků s různým zbožím, 7 obuvníků, 3 pekaři, 1 pilař, 1 pletení punčoch, 2 pokrývači, 2 povozníci, 2 řezníci, 3 sedláři, 1 sklenář, 4 stolaři, 3 tesaři, 2 trafikanti, 1 výrobce kořalky, 4 zámečníci, 1 zednický mistr, 3 zelináři a 51 hospodařících rolníků. Na Želetavce působil Panský (Pachrův) a Pavoukův mlýn.