František Koudelka (12. srpna 1945 Ptení – 16. září 2025 Praha) byl český malíř a sochař.
Život Školen u akademických malířů Františka Nedvěda a Jiřího Eislera a u akademického sochaře Vratislava Plačka. Od roku 1995 člen výtvarné skupiny Brány (skupina). Od roku 2017 člen výtvarné skupiny Nové sdružení pražských umělců. V roce 2024 byl založen Nadační fond Františka Koudelky. Bude sloužit k uchování díla malíře Františka Koudelky a k podpoře aktivit a projektů v oblasti duchovní, kulturní a humanitární.
Charakter tvorby
František Koudelka se zaměřuje na existenciální výtvarnou tvorbu. Obrazy jsou výtvarně strohé, barevně jednoznačné a myšlenkově hluboké. Zobrazují vnitřní duševní pochody člověka v jednotlivých úsecích jeho života. František Koudelka naplňuje programové prohlášení výtvarného sdružení Brány, jehož je zakládajícím členem, tím, že ve své tvorbě klade maximální důraz na kvalitu tematického, technického a řemeslného ztvárnění uměleckých záměrů. Za desítky let prošel ve své tvorbě několika výtvarnými, ale i životními etapami, které v malé ukázce můžete vidět na jeho webové stránce v galerii, z období posledních dvaceti let.
Jeho výtvarné cykly se v průběhu doby proměňovaly od počátečních momentek z hospodského prostředí, se svébytnými figurami dané doby a projevy, přes společenské dění konce šedesátých a počátku sedmdesátých let s výtvarně pojatými otisky událostí, frustrace za normalizace vyjádřené cyklem dlouhých postav trpících, tápajících a hledajících v omezených místech. V dalším výtvarném cyklu se zaměřil na vnitřní pohled jednotlivců a skupin přátel kolem sebe ve svébytných prostorech jejich existence. Jakýmsi podcyklem byl v devadesátých letech soubor obrazů zachycujících vnitřní prožitek autora ze strahovského koncertu The Rolling Stones.
V následujícím cyklu se zaměřil na duchovní křesťanskou tradici vycházející z jeho vlastního bytí, výtvarně vyjádřenou paralelami na biblická témata, která se v dalším cyklu projevila v obrazech zachycujících fragmenty pražských sakrálních staveb od středověku po současnost, s jejich působením na pozorovatele. Jedním z dalších cyklů je satiricky odlehčené zobrazování celebrit v kontextu se společenským děním a jeho projevy. Dalším podcyklem byly obrazy z plenéru, krajiny moravské Pálavy. Následný cyklus, již více abstraktní, lze chápat jako vlastním věkem poznamenané vyjádření stárnutí autora při rekonstrukci a stěhování do nového domova i ateliéru. Zatím poslední cyklus, i podle vyjádření samotného Františka Koudelky, je jeho snaha výtvarně vyjádřit pojmy cizích slov převážně z filozofických elaborátů. Nevyhýbá se při tom ani žaluziím zakrývajícím pohled do lidské duše. Zdálo by se, že autorova tvorba je ve všech obdobích hloubavá a až příliš vážná, ale v každém období tvořil obrazy a i plastiky s náměty úsměvnými, odlehčenými ba i poťouchlými.
Výstavy 1979 – Praha, Divadelní studio, klub v Michalské 1983-7 – Praha, klub Vinohradského divadla 1984 – Praha, Palác kultury 1984 – Bratislava, Palác kultúry 1985-7 – Šumperk 1989 – Praha, Národní galerie, Klášter sv. Anežky České, sv. Barbora 1991 – Collefero u Říma 1994 – Praha, Vojenské historické muzeum, Schwarzenberský palác 1995 – Praha, Galerie Jednorožec s harfou 1996 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna 1997 – Praha, Galerie Chodovská tvrz 1997 – Příbram, Galerie Zámeček 1997 – Praha, City Center 1998 – Liberec, Galerie Studna 1998 – Praha, Galerie Patro 1998 – Hořovice, Zámek 1998 – Praha, Trojský zámek 1998 – Londýn, Galerie THE ART MOVEMENT 1998 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna 1999 – Praha, foyer Úřadu pro jadernou bezpečnost 1999 – Praha, Trojský zámek 1999 – Praha, Galerie Nová Síň 1999 – Londýn, Aukční síň Philips 1999 – Praha, Galerie U prstenu 2000 – Praha, Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad 2000 – Prostějov, Muzeum Prostějovska 2001 – Londýn, Aukční síň Christie's 2001 – Terezín, Muzeum ghetta 2002 – Liberec, Aukční síň Antikva Nova Praga 2004 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna 2005 – Želkovice, Galerie Českého krasu – špejchar 2006 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna 2006 – Olomouc, Galerie Mona Lisa 2009 – Praha, Galerie Dolmen 2010 – Praha, Galerie Ledeburských zahrad 2010 – Rakovník, Muzeum T.G.M. 2012 – Beroun, Muzeum Českého krasu 2014 – Hořovice, Galerie Starý zámek 2014 – Vimperk, Zámecká galerie 2015 – Slaný, Vlastivědné muzeum, Galerie muzea 2016 – Praha, Chodovská tvrz, Velká galerie 2017 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila 2018 – Praha, Galerie Nová Síň 2018 – Kladno, Galerie Kladenského zámku 2018 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila 2019 – Olomouc, Galerie města Olomouc 2019 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila 2021 – Praha 5,Galerie "D" Portheimka 2022 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila 2023 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila
Reference
Literatura František Koudelka – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Nakladatelství Chagal, rok: 2001
Externí odkazy
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští malíři 21. století Kategorie:Narození v roce 1945 Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži