Antonín Rýdl, vlastním jménem Antonín František Riedl,Miloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 70 [dále Zbavitel]. (10. ledna 1885 MerklínMatriční záznam o narození a křtu – 3. března 1960 Praha) byl český herec a divadelní režisér.

Život Byl druhorozeným synem řezníka a hostinského Jana Riedla v Chudenicích u Klatov, kam se početná rodina přestěhovala krátce po jeho narození z Merklína. Vzhledem k neutěšeným hmotným poměrům nedostudoval plzeňskou reálku (zde nabyl první zkušenosti s ochotnickým divadlem), nedokončil ani vyučení v otcově živnosti a v únoru 1905 se bez vědomí rodičů v Humpolci na rok připojil ke kočovné společnosti Františka Šípka.<ref>Zbavitel, s. 70–71.</ref> V letech 1906–1914 pak vystřídal další cestující divadelní soubory (J. Tuttr, V. Suk, R. Morávek),Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky II, s. 630.</ref> s výjimkou roku 1911, kdy získal angažmá v Městském divadle v Plzni u Vendelína Budila.Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4, s. 112. Jeho další divadelní práci přerušila první světová válka, kterou prožil na italské frontě, po vážném zranění (1916) jako rekonvalescent dosloužil zbytek válečných let u zásobování. <ref>Zbavitel, s. 73–74.

Po demobilizaci se vrátil k umělecké práci u ředitele a režiséra Václava Jiřikovského v nově vzniklém ostravském NDMS (herec, režisér 1919–1922,1924–1937),Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4, s. 113. společně se svou manželkou, hereckou kolegyní Marií Lierovou-Rýdlovou (sňatek 1922),Marie Rýdlová. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, s. 107. byli v letech 1922/1923 angažováni v bratislavském Slovenském národním divadle a jednu sezonu (1923/1924)Zbavitel, s. 46. v pražském Divadle Komedia, které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel Felix Achille de la Cámara.Komedia. In Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 210–212. Na pozvání druhého ředitele NDMS Františka Uhlíře se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Zde pokračoval v herecké i režijní práci až do počátku sezony 1936/1937, kdy se na základě vlastního rozhodnutí dal penzionovat.Zbavitel, s. 85.

Za války žil zprvu v Praze, od roku 1944 spolu s manželkou v Chudenicích, v květnových porevolučních dnech patřil spolu s režiséry Janem Škodou a Karlem Paloušem, výtvarníkem Janem Sládkem a sedmi bývalými ostravskými herci k zakládajícím členům smíchovského Realistického divadla (od 1946 Realistického divadla Zdeňka Nejedlého),Zbavitel, s. 86–87. v němž hrál až do svého definitivního odchodu na odpočinek (1. 1. 1958).Zbavitel, s. 88. Tehdy již byl jeho život ohrožen vážnou chorobou (rakovina jícnu), jíž podlehl v březnu 1960.Zbavitel, s. 89. Po celou dobu své profesní kariéry byl uznáván především jako všestranný představitel charakterních rolí různých žánrů, jeho realistické herectví se vyznačovalo uměleckou osobitostí i uplatňováním vlastního tvůrčího přístupu v jejich jevištní realizaci.Zbavitel, s. 76.

Vedle herecké, režijní a příležitostné scénografické divadelní práce našel od roku 1929 uplatnění také v ostravském rozhlasu (režisér a scenárista zábavných pořadů, autor dobově úspěšného seriálu Vojkovičtí a přespolní podle literárních předloh spisovatele Vojtěcha Rakouse, v němž hlavní roli Rezinky ztvárnila Marie Rýdlová),Zbavitel, s. 78. spolupracoval s ochotníkyZbavitel, s. 79. a v pražském období se herecky podílel na vzniku šesti filmů jako představitel vesměs epizodních rolí, s výjimkou rozsahem větší postavy otce titulní hrdinky obecního pastýře Jakuba ve vesnickém dramatu režiséra Vladimíra Čecha podle povídky Boženy Němcové Divá Bára (1949). Ke svým sedmdesátinám byl jmenován zasloužilým umělcem (1955).

Divadelní role, výběr

Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava 1919 L. Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě, Patera, režie Alexandr Kantor 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž, Bečvář, režie František Uhlíř 1920 A. Jirásek: Gero, kníže Tugomír, režie Karel Černý 1921 E. Bozděch: Baron Goertz, Ribbing, režie Antonín Rýdl 1921 K. Čapek: R. U. R., robot Radius, režie Václav Jiřikovský 1924 G. B. Shaw: Svatá Jana, Inkvizitor, režie Karel Prox 1926 F. M. Dostojevskij, J. Copeau, J. Croué (dramatizace): Bratři Karamazovi, Smerďakov, režie Jaroslav Skála 1927 G. B. Shaw: Androkles a lev, titulní role, režie Miloš Nový 1927 Molière: Lakomec, La Flèche, režie Alexandr Kantor 1928 W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Poříz, režie Miloš Nový 1928 K. Čapek: Loupežník, Profesor, režie František Paul 1929 F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, starý Pištora, režie Antonín Rýdl 1930 László Fodor: Chudá jako kostelní myš, Schünzl, režie František Paul 1932 W. Shakespeare: Večer tříkrálový, Zmrzlík, režie Jan Škoda 1932 Božena Viková-Kunětická: Přítěž, Kajlík, režie Antonín Rýdl 1933 V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk, Pohořalský, režie Jan Škoda 1933 F. Langer: Andělé mezi námi, Lysák, režie Jan Škoda 1934 J. K. Tyl: Fidlovačka, Živeles, režie František Paul 1936 Gaston Armand de Cailavet, Robert de Flers, Étienne Rey: Rozkošná příhoda, Fouques, režie Jiří Myron

Realistické divadlo Praha 1945 F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, Drobeček, režie Jan Škoda 1945 Molière: Don Juan, František, režie Jan Škoda 1945 J. Steinbeck: O myších a lidech, Candy, režie Karel Palouš 1946 W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské, Bardolf, režie Jan Škoda 1946 Fedor F. Knorre: Setkání v noci, Vozdviženský, režie Karel Palouš 1946 George Simon Kaufmann, Moss Hart: Přišel na večeři, Dr. Bradley, režie Ota Ornest

Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého Praha 1946 E. O'Neill: Farma pod jilmy, starý farmář, režie Karel Palouš 1947 Petar Petrović: Osudný liják, Marko Marić, režie Karel Palouš 1948 Alexander Fredro: Dámy a husaři, Řehoř, režie Ota Ornest 1949 M. Gorkij: Nepřátelé, Jagodin, režie Jan Škoda 1949 A. Jirásek: Jan Roháč, Aleš Vřešťovský z Risenburka, režie Karel Palouš (ve stejné roli v obnovené premiéře 1950) 1950 A. Jirásek: Lucerna, vodník Ivan, režie Karel Palouš 1951 N. V. Gogol: Revizor, Abdulin, režie Karel Palouš 1953 A. N. Ostrovskij: Les, Karp, režie Karel Palouš 1954 K. M. Simonov: Dobré jméno, starší muž, režie Eva Šmeralová 1955 J. K. Tyl: Jan Hus, páter Blažej, režie Karel Palouš 1956 F. Pavlíček: Chtěl bych se vrátit, Materna, režie Karel Palouš 1957 S. O'Casey: Rudé růže pro mne, Samuel, režie Karel Palouš

Městské divadlo v Plzni 1946 J. Kvapil: Princezna Pampeliška, Přítel (j. h.), režie Zdena Cinková

Divadelní režie, výběr

Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava 1921 V. K. Klicpera: Žižkův meč 1921 E. Bozděch: Baron Goertz 1922 H. Ibsen: Divoká kachna (spolurežisér Václav Jiřikovský) 1922 I. Olbracht: Pátý akt 1924 John Hartley Manners: Peg mého srdce 1924 R. Jesenská: Devátá louka (další nastudování v režii A. Rýdla 1933) 1925 Ivo Vojnović: Smrt matky Jugovičů 1925 Henry Hubert Davies: Zdravá nemocná 1925 V. Sardou: Madame Sans-Gêne 1925 F. Langer: Periférie 1925 J. Hilbert: Druhý břeh 1925 K. Čapek: R. U. R. 1926 G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové 1926 F. Sokol-Tůma: Pasekáři 1927 A. Jirásek: Lucerna (obnovená premiéra 1930) 1929 F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory 1929 J. M. Barrie: Maminka 1932 F. X. Svoboda: Poslední muž 1932 I. Herrmann, Růžena Pohorská: Kondelík a Vejvara 1932 Růžena Vítková-Kunětická: Přítěž 1934 O. Scheinpflugová: Madla z cihelny 1934 Marie Příleská: I člověk spravedlivý Slovenské národní divadlo Bratislava 1922 Petar Petrović: Liják 1922 F. X. Svoboda: Čekanky Divadlo Komedia Praha 1923 J. Mahen: Ulička odvahy Filmografie 1947 Tři kamarádi (role neurčena) 1949 Divá Bára (Jakub) 1950 Racek má zpoždění (role neurčena) 1955 Z mého života (role neurčena) 1956 Nezlob, Kristino! (dědeček s bolavým kolenem) 1957 Bomba (hlídač)

Odkazy

Reference

Literatura Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 15, 19, 211, 227, 338, 339, 441. Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. . S. 37. Národní divadlo moravskoslezské. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. . S. 75. Antonín Rýdl. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 4. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995. 148 s. . S. 112–113. Antonín Rýdl. In Antonín Rýdl. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 70–89. Marie Rýdlová. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. . S. 107. SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 99, 101. ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron''. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 60, 67, 81, 179.

Externí odkazy

Antonín Rýdl v souborném katalogu Akademie věd ČR

Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Herci Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Herci Divadla Josefa Kajetána Tyla Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Rozhlasoví režiséři Kategorie:Režiséři Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Narození 10. ledna Kategorie:Narození v Merklíně (okres Plzeň-jih) Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži