vpravo|150px|Znak Ratibořského knížectví vpravo|150px|Znak ratibořských knížat Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozlí. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému knížeti Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po Valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s Opolským knížectvím a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.

Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako allodiální mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1834 a následném vypořádání dědictví byl v říjnu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.

Slezští Piastovci (1172–1327) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Měšek I. Křivonohý 85px|Měšek I. na obraze ze 17. století 1131–1146 16. května 1211 1172–1211Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví. 2. Kazimír I. Opolský 85px|Jezdecká pečeť Kazimíra I. 1178–1180 13. května 1230 1211–1230Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský. 3. Jindřich I. Bradatý (regent) 85px|Jindřich I. Bradatý na kresbě Jana Matejka 1163? 19. března 1238 1230–1238Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I. 4. Jindřich II. Pobožný (regent) 85px|Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka 1196/1207 9. dubna 1241 1238–1239Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice. 5. Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý 85px| 1220 22. října 1246 1239–1246 6. Vladislav I. Opolský 85px|Jezdecká pečeť Vladislava I. Opolského 1225? 12. srpen 1281/82 1246–1281Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský. 7. Přemek Ratibořský 1258/1268 7. května 1306 1281–1306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem 8. Lešek Ratibořský 85px|Lešek Ratibořský 1290/1292 1336 1306–1336, od roku 1327 jako vazal českého králeV roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.

Opavští Přemyslovci (1336–1521) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Mikuláš I. 85px|Jezdecká pečeť Mikuláše II. Opavského 1288? 8. prosince 1365 1336–1365První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II. 2. Jan I. Ratibořský 85px| 1332? 1380/1382 1365–1378Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského. 3. Jan II. Železný 85px| 1365? 1424 1378–1424Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně. 4. Václav I. 85px| 1405? 1456 1424–1456 5. Jan III. 85px|Náhrobek Jana Ratibořského a jeho choti Magdalény (bývalý Klášter dominikánek v Ratiboři) 1446? 14. květen 1493 1456–1493Stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy. 6. Mikuláš III. 85px| 1483? 1506 1493–1506V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem 7. Jan IV. Mladší 85px| 1484? 1506 1493–1506Bratr Mikuláše III. 8. Valentin Hrbatý 85px| 1485? 13. listopad 1521 1506–1521Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV.

Slezští Piastovci (1521–1532) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Jan V. 85px|Sarkofág Jana II. Opolského ? 1532 1521–1532Poslední příslušník opolské větve Piastovců.

Hohenzollernové (1532–1552) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný 85px|Jiří Zbožný 4. března 1484 27. prosince 1543 1532–1543Také markrabě braniborsko-ansbašský. 2. Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský 85px|Jiří Fridrich 1539 1603 1543–1552Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi.

Habsburkové (1552–1645) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Ferdinand I. 85px|Ferdinand I. na obrazu Martina Roty. 10. března 1503 25. července 1564 1552–1564Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. 2. Maxmilián I. 85px|Maxmilián II. Habsburský 31. července 1527 12. října 1576 1564–1576Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. 3. Rudolf I. 85px|Rudolf II. na dobovém portrétu. Autorem je Hans von Aachen. 18. července 1552 20. ledna 1612 1576–1612Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. 4. Matyáš I. 85px|Matyáš Habsburský 24. února 1557 20. března 1619 1612–1619Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. 5. Ferdinand II. 85px|Portrét Ferdinanda II. od Justa Sustermanse 9. července 1578 15. února 1637 1619–1637Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále. 6. Ferdinand III. 85px|Portrét Ferdinanda III. 13. července 1608 2. dubna 1657 1637–1645Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům.

Vasovci (1646–1663) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Vladislav II. 85px|Vladislav IV. Vasa na malbě Petera Paula Rubense 9. června 1595 20. května 1648 1646–1648Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský). 2. Jan Kazimír I. 85px|Jan Kazimír II. Vasa 22. března 1609 16. prosince 1672 1648 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660. 3. Karel Ferdinand I. 85px|Karel Ferdinand Vasa 13. října 1613 9. května 1655 1648–1655 Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže. 4. Jan Kazimír I. 85px|Jan Kazimír II. Vasa 22. března 1609 16. prosince 1672 1655 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660. 5. Ludovika Marie 85px|Ludovika Marie Gonzagová, obraz Justuse van Egmonta 18. srpna 1611 10. května 1667 1655–1663 Polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II.

d’Enghienové (1663) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Julius I. d’Enghien 85px| ? ? 1663

Vasovci (1663–1666) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Ludovika Marie 85px|Ludovika Marie Gonzagová, obraz Justuse van Egmonta 18. srpna 1611 10. května 1667 1663–1666 V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům.

Habsburkové (1666–1742) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Leopold I. 85px|Leopold I. 9. června 1640 5. května 1705 1666–1705Císař Svaté říše římské, král český a uherský. 2. Josef I. 85px|Josef I. Habsburský 26. července 1678 17. dubna 1711 1705–1711Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii. 3. Karel I. 85px|Karel VI. 1. října 1685 20. října 1740 1711–1740Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii. 4. Marie Terezie I. 85px|Marie Terezie 13. května 1717 29. listopadu 1780 1740–1742Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780).

Hohenzollernové (1742–1840) # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Fridrich I. 85px|Fridrich II. Veliký 24. ledna 1712 17. srpna 1786 1742–1786Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska. 2. Fridrich Vilém I. 85px|Fridrich Vilém II. 25. září 1744 16. listopadu 1797 1786–1797Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský. 3. Fridrich Vilém II. 85px|Fridrich Vilém III. 3. srpna 1770 7. června 1840 1797–1821Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Hesenští (1821–1834) větev Hessen-Rotenburg # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Viktor Amadeus 85px|Viktor Amadeus 2. září 1779 12. listopadu 1834 1821–1834Panství získal výměnou r. 1815, knížecí titul r. 1821.

Hohenlohové (1840–současnost) větev Hohenlohe-Schillingsfürst # Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky 1. Viktor I. 85px|Viktor I. 10. února 1818 30. ledna 1893 1840–1893Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe. 2. Viktor II. 85px|Viktor II. 6. září 1847 9. srpna 1923 1893–1923 3. Viktor III. 85px|Viktor III. 2. února 1879 11. listopadu 1945 1923–1945 4. František I. 85px|František I. Albrecht 23. října 1920 25. června 2009 1945–2009Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939. 5. Viktor V. 85px|Viktor V. Martin 1964 ? * 2009

Odkazy

Reference

Související články Seznam opolských knížat

Externí odkazy

Ratiboř