Zámek Uherčice se nachází ve východní části obce Uherčice v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Jeho čtyři nádvoří tvoří jádro celého zámeckého komplexu – na jih situované arkádové nádvoří, centrální nádvoří, hospodářské nádvoří směrem západním a vnitřní nádvoří v takzvaném starém zámku. Budovy soukromé, reprezentativní a hospodářské rámují výše jmenovaná prostranství. Jihozápadním a severozápadním směrem jsou rozprostřeny zahrady, které doplňuje na severu a východě prostorný zámecký park. V těsné blízkosti navazují na zámecký areál další hospodářské budovy bývalého velkostatku. Zámek Uherčice byl rodu Collaltů roku 1946 zkonfiskován a přešel rovnou do národní správy Československých státních statků Jaroměřice nad Rokytnou a posléze Československého státního statku Lesná. Zámek správce objektu pronajal táboru nucených prací a dále rotě Pohraniční stráže. Část objektu využívaly statky jako byty nebo kancelářské prostory. Během 34 let prošel zámek masivní devastací. V roce 1985 se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Zámek je nyní přístupný veřejnosti.Článek čerpá převážně z uvedené literatury v odkazech a prameny z archivů jsou uvedeny In : Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013
Československé státní statky náhled|Uherčický zámek se nacházel pod národní správou od roku 1946. Po krátké správě Státních lesů a statků přešel roku 1949 do majetku Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou, přičemž započala éra jeho devastace.Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013.
Na základě Benešových dekretů přešel konfiskovaný majetek Oktaviána Collalto et San Salvatore přímo do národní správy a Moravskoslezský zemský národní výbor v Brně jmenoval národním správcem vrchního lesního radu ing. Stanislava Krupicu. Po jeho smrti byl v dubnu 1947 jmenován nový národní správce František Stejskal. Roku 1948 národní správa celého komplexu zámeckých nemovitostí prodělala rozdělení na velkostatek a zámek. Rozloha velkostatku činila přibližně 360 ha a zahrnovala mimo hospodářských budov také lihovar, cihelnu na katastru v obce Korolupy a vápenku.
Rozhodnutím ministerstva zemědělství ze dne 1. října 1948 připadl velkostatek Uherčice do správy Čs. státních lesů a statků. Zámecký komplex se v této době nacházel stále pod národní správou.SOA Jihlava, fond Brtnice - konfiskát Collalto, inv. č. 19, kart. 5, ZNV v Brně čj. 160/3/IX/31-1948. Dne 11. listopadu 1948 rozhodlo ministerstvo o zbylém collaltovském majetku – zámku, zahradním domu s oranžérií, zahradách a lesoparku. Od 1. srpna 1949 se správcem zbylého zámeckého areálu stal národní podnik Československé státní statky – Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou. Po slučování státních statků a JZD přešel zámek v roce 1960 do správy Státního statku Lesná.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Zpráva ze dne 20. 6. 1962.
Obec Uherčice se zámkem volně disponovala. Většinou zde ubytovávala brigádníky. V roce 1947 vystavěla v banketním sále jeviště, 7. května 1949 zde pořádala oslavu „Dne vítězství” a Svátek matek, roku 1950 oddávala ve zřízené svatební síni a o rok později už v zámeckých prostorech provozovala závodní jídelnu. Roku 1957 si z bohatě zdobené collaltovské jídelny zřídila sokolovnu.Obecní kronika obce Uherčice, s. 58.MZA, fond 248 Jaroměřice nad Rokytnou, kart. 43.
Dne 5. května 1952 podepsal pan Vlastislav Vejmola, vedoucí Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou, oddělení Uherčice, protokol o převzetí zámku.MZA, fond Jaroměřice nad Rokytnou, kart. 43. V protokolu byl zaznamenán špatný stav střešní krytiny, uváděly se nesrovnalosti s nádržemi na samospádový vodovod, přičemž v soupise majetku figurovalo skoro v každé místnosti ještě množství starožitného nábytku, lustry a kachlová kamna.
V zámecké kapli se konaly církevní obřady až do 12. května 1952, následně sloužila už jen jako skladiště veškerých předmětů, které se ještě v zámku nacházely – nábytek, starožitnosti a jiné zámecké relikvie. Kvůli kasárnám pohraniční roty musela být přemístěna z objektu i sňatková síň MNV.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Protokol ze dne 5. 5. 1952. Roku 1956 byl demolován švýcarský domek v zámeckém lesoparku: „jednoduše přijela dvě nákladní auta, jejichž posádka zachovalý švýcarský domek rozbourala a cihly z něj si odvezla”. Obecní mládež zdemolovala dřevěnou verandu a schody vedoucí do jídelny, poškozena byla oranžerie v zámeckém parku, ale také pavilon z dob knížete Eduarda Collalta. Celý zámek chátral.Obecní kronika obce Uherčice, s. 57.
Rakouský nábytek Oktavián Collalto et San Salvatore se stal někdy na počátku roku 1945 dočasným správcem nábytku ze Schönbrunnu, který do zámku nechali odvést Němci před bombardováním Vídně. Dne 13. října 1949 prováděla Národní kulturní komise třídění interiérového zařízení a podle pokynů Dr. Zdeňka Wirthema se uherčický inventář, který měl kulturní hodnotu, nacházel na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. O zbytku inventáře (nacházejícím se stále v Uherčicích) měl rozhodnout Národní pozemkový fond.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Státní památková správa – 23. 7. 1958. Při předání zámku PS-útvarem 5688 Znojmo ředitelství Státních statků v Jaroměřicích nad Rokytnou v lednu 1960 se ale zjistilo, že čalouněný nábytek je naházen v zámecké kapli, kde trpěl vlhkem, zbylý uložený nábytek byl značně poničen. Rada Krajského národního výboru v Jihlavě sice požadovala řádné zacházení, ale z nařízení soudruha Jandery došlo jenom k pořízení seznamu, vyčištění a přenesení nábytku z kaple do banketního sálu.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, KNV čj. 126/60, SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, KNV čj. fin/3-204/1960-Z, SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, MNV dne 15. 10. 1962. K nábytku se Rakousko dostalo až v roce 2006 a to po dohodě mezi Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Spolkového ministerstva hospodářství a práce Rakouské republiky a Ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky. Vláda republiky ČR rozhodla, aby byl majetek, určený k předání rakouské straně, předtím restaurován, což si vyžádalo částku 6 500 000 Kč. Navráceno bylo celkem 229 kusů nábytku. Za škodu na rakouském nábytku a následně vzniklou finanční částku nebyl nikdo povolán k zodpovědnosti.Ministerstvo kultury. (Stahováno: březen 2013).
Šedesátá léta náhled|vlevo|Roku 1957 byla do zámecké místnosti, která za Collaltů sloužila jako jídelna s nádhernou malířskou výzdobou, umístěna sokolovna. Po sloučení okolních státních statků a JZD do Státního statku Lesná se stal 1. srpna 1960 národním správcem objektu František Stejskal.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Ministerstvo financí čj. Fin/37-1963-72/Na. Část zámku měl stále ještě pronajatou PS-útvar 5688 Znojmo, zčásti byl využíván k ubytování brigádníků a zaměstnanců statku, ale také jako kanceláře statku. Sokolovnu v zámecké jídelně provozoval tělovýchovný spolek bez jakékoliv nájemní smlouvy. Zbytek zámku už nebyl kvůli špatnému stavu v provozu vůbec. Ve zprávě o dohlídce, správě a ochraně národního majetku zámku Uherčice se uvádí:
Zámek byl už v této době v dezolátním stavu a bylo také zřejmé, že potřebuje okamžitý zásah. Nábytek uskladněný v zámecké kapli byl znovu používán, hlavně jako vybavení kanceláří, ubikací brigádníků a bytů zaměstnanců statku. Jak správce Státní statek Lesná, tak i rota Pohraniční stráže zámek neudržovaly a podílely se vzájemně na zchátrání stavebního stavu uherčického zámku. V dubnu 1963 ONV Znojmo konstatoval, že „hlavně zámek v Uherčicích a v Moravském Krumlově se nacházejí v bezútěšném stavu”. Okresní národní výbor také ve zprávě uváděl, že muselo dojít k omylu, aby takový zámek jako jsou Uherčice, dostal do národní správy Státní statek Lesná, který nejenže neprovádí jeho údržbu, ale právě jeho stavebními úpravami kulturní hodnotu ještě více snižoval. Zrovna tak odsoudil i pronájem kasáren. Náklady jen na nutné opravy odhadl na částku kolem 2 milionů Kčs.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, ONV Znojmo – zpráva z 10. 4. 1963. Nakonec ONV doporučil, aby areál zámku spravovala pověřenější organizace, která k tomu má finanční prostředky a stavební odborníky. Doporučením ONV ve Znojmě se nikdo neřídil.SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, ONV Znojmo – zpráva.
Obecní kronika ve svých zápisech z roku 1964 popisuje v zámku rozbitá okna, vytrhané parkety, poničené nástěnné malby a vzhledem k tomu, že se místní mládež na devastaci kulturní památky podílela, popisuje i důvody MNV pro udělení zákazu vstupu mládeži do areálu zámku. Místním rozhlasem vyhlašoval národní výbor apelace na mládež a následně proběhlo i poučení žáků prostřednictvím školy. Národní výbor přemístil i vybudované jeviště v banketním sále. Na příkaz ONV Znojmo místní národní výbor zajistil a uzavřel všechny dveře, okna a vstupy do zámeckého objektu. Státní statek Lesná připomínek Okresního národního výboru ve Znojmě nedbal a umístil v bývalé jízdárně výkrmnu telat. Kamenné sochy rytířů pod podloubím ničili nájemníci dál. Zbytek nábytku v zámecké kapli s vytlučenými okny vlhl a podléhal řádění molů a myší.Obecní kronika obce Uherčice, s. 70. Teprve až roku 1966 nechal Státní statek na zámku vyměnit poničená okna a poklidil. Započal také s výměnou střešní krytiny. Poničený nábytek z kaple byl převezen na zámek do Vranova nad Dyjí (také čalouněné židle ze Schönbrunnu). Jedna zámecká místnost sloužila nadále mládeži ke klubovním účelům.Obecní kronika obce Uherčice, s. 78.
Státní statek Lesná si nadále v zámku ubytovával své brigádníky, například v roce 1968 umístil v collaltovském sídle vojenský útvar z Hodonína, který vypomáhal po tři měsíce v dřevařském závodě (bývalé „pile Prager”). Po jejich odchodu byla zjištěna další devastace soch.Obecní kronika obce Uherčice, s. 79. Zámeckou kapli statek po odvozu nábytku využíval k uskladnění výrobků národního podniku JDZ Uherčice.Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno – závod Uherčice se specializoval na objekty občanské vybavenosti, zařízení staveniště, zahradní besídky, systémy STAMO, příhradové vazníky, lepené nosníky s PDP stojinou a kusovou ruční výrobu. Závod lifroval do celého okolí dřevostavby určené pro bydlení, tedy rodinné domy a bytové domy, a stavby občanské vybavenosti jako školky, školy a prodejny. (řadové domy TL 70, prodejna P3 systém TL, RD STAMO 61 aj.), In: Panelové dřevostavby v reálném socialismu, Luděk Liška. Zpráva o katastrofální situaci uherčického zámeckého areálu se dostala sice na ministerstvo, ale celá problematika byla přehlížena i z míst nejvyšších. Na konci listopadu roku 1967 provedl Ústav geodezie a kartografie v Brně vyměření zámeckého areálu.Tamtéž. Obecní kronika obce Uherčice, s. 79.
Sedmdesátá léta náhled|Listopad roku 1970 se stal pro zámek pohromou, dne 23. listopadu 1970 se ve čtyři hodiny ráno zřítila část vstupní věže vedoucí na arkádové nádvoří a zůstalo stát pouze její průčelí, které ale bylo o 17 let později z nejasného důvodu strženo i s částmi původních koníren. Z původní renesanční věže tak zbylo neparné torzo. V době tohoto neštěstí zde naštěstí nikdo nebyl. Kromě telat, která zřícená věž zasypala, protože telata byla ustájena v přilehlé stáji, nebyl nikdo zraněn. V současnosti na torzo renesanční věže navazuje nové zdivo. Věž je vystavena do prvního patra, je záměr dostavit ji do původního stavu, tj. třech pater (Citace).