Ášúrá (arabsky: عَاشُورَاء, ʿāšūrāʾ) je muslimský náboženský svátek, který připadá na 10. den měsíce muharramu, prvního měsíce islámského kalendáře. Jde o významnou událost, která má duchovní i historický význam, jak pro ší'ity, tak pro sunnity. Připomíná smrt Husajna v bitvě u Karbalá roku 680. Pro sunnity na tento den připadá dobrovolný půst. Někteří zbožní muslimové se postí po celých prvních deset dnů měsíce muharramu.
Etymologie Název Ášúrá je odvozen od slova ʿašara (عَشَرَة), které v arabštině znamená „deset“.
V sunnitském islámu Sunnitský islám pojímá tento svátek jako den půstu a oslavy záchrany Noeho před potopou, a také jako den, kdy prorok Moussa (Mojžíš) rozdělil Rudé moře, aby umožnil Izraelitům bezpečný průchod z Egypta. S tímto svátkem jsou pak spojeny i další legendy. Samotný termín ášúrá je pojmenováním pro bájný první pokrm Noeho a jeho rodiny po vystoupení na pevnou zemi. Jeho věřící jej slaví půstem, čtením Koránu a zvláštními modlitbami v mešitách, což symbolizuje jeho posvátnou povahu.
V ší'itském islámu V ší'itském islámu je Ášúrá dnem smutku, který připomíná mučednickou smrt imáma Husajna ibn Alího v bitvě u Karbalá roku 680, která sehrála důležitou roli v rozchodu se sunnitským islámem. Postupem času se Ášúrá stala symbolem boje proti útlaku a nespravedlnosti v ší'ismu, proto představuje zásadní moment ší'itské náboženské identity.
Během prvních dnů měsíce muharramu se konají smuteční shromáždění (tzv. madžális), při nichž jsou prostřednictvím kázání a náboženské poezie připomínány události z Karbaly. Součástí jsou také veřejné rituály a průvody a dramatická ztvárnění těchto událostí. Toto je typické především pro příslušníky isnáʿašaríji, největší ší'itské větve, rozšířené především v Iráku, Íránu, Libanonu a Bahrajnu. Naproti tomu ismáʿlité prožívají Ášúru střídměji a kladou větší důraz na duchovní stránku. Dávají přednost pořádání náboženských a vzdělávacích programů před veřejnými rituály spojenými s fyzickým utrpením.
Rituály Věřící vyjadřují smutek například nošením černého oděvu, recitací smutečních textů a rituálním bitím do hrudi (tzv. latmíja). V některých ší'itských komunitách se praktikuje také akt sebebičování (tzv. tatbír), při kterém si praktikující, často oblečeni v bílém oděvu, způsobí řeznou ránu na hlavě nožem či mečem a následně do rány udeří plochou stranou meče či rukou, aby udrželi krvácení. Někteří říznutí do hlavy pouze symbolicky naznačují. Praktikující se také během tohoto rituálu bijí do trupu nebo se šlehají bičem do zad. Tatbír je často předmětem názorových rozdílů mezi ší'itskými učenci, jelikož sebepoškozování je v rozporu s islámem jako takovým.
Součástí tohoto období jsou rovněž poutě do města Karbalá, kde se nachází hrob imáma Husajna. Smuteční období vrcholí čtyřicátým dnem po Ášúře, známým jako Arbáʿín.
Půst V ší'itském islámu není půst v den Ášúry obecně doporučován. Podle některých ší'itských učenců je půst v tento den považován za nevhodný (makrúh), jelikož Ášúrá představuje především den smutku připomínající mučednickou smrt imáma Husajna v bitvě u Karbalá.
V ší'itské tradici proto nepřevládá důraz na půst jako náboženskou praxi, ale spíše na smuteční akty a připomínku utrpení Husajna a jeho společníků. Některé výklady rovněž uvádějí historické souvislosti s obdobím vlády Umajjovců, během něhož byl půst v tento den podporován, což přispělo k rezervovanému postoji části šíitských autorit k této praxi.
U některých věřících se může objevit symbolické zdržení se jídla a pití po část dne, které však není chápáno jako půst v pravém slova smyslu, ale jako důkaz smutku a solidarity.
Reference
Literatura KROPÁČEK, Luboš: Duchovní cesty islámu, vyd. Vyšehrad, Praha 2011, str. 221.
Externí odkazy
Kategorie:Islámské svátky Kategorie:Ší'itský islám