Bakov nad Jizerou (STIASNY, Johann. Adressen-Buch der Handlungs-Gremien, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen. Prag, 1853. Str. 240. Dostupné z: https://kramerius.kvkli.cz/search/i.jsp?pid=uuid:4cff5c9a-f522-46ac-8e5f-ac1cdae0fb75#monograph-page_uuid:282f755f-5e1d-11e6-9914-001b21d0d3a4, 12. března 2025. či Backofen an der IserDle Müllerovy mapy Čech Bakofen, Prvního vojenského mapování Bakoffen, Druhého Backofen, Indikační skici Bakowen) je město v okrese Mladá Boleslav. Žije zde obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi), rohože a mnoho dalších. Městem či v jeho bezprostřední blízkosti protékají řeka Jizera a říčky Kněžmostka a Bělá, které se zde do Jizery i vlévají.
Geografická poloha Leží 6 kilometrů severně od Mladé Boleslavi a 50 kilometrů severovýchodně od Prahy. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm.
K městu náleží Trenčín, Malá Bělá, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.
Historie vlevo|náhled|Bakovský kostel sv. Bartoloměje Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic. Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartenberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.
V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.
Během Třicetileté války, 22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.
Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Bakov se také proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.
V Bakově sídlila od středověku významná židovská obec, z jidiš názvu města pochází aškenázské příjmení Backofen.
V letech 1920–1922 byla toku Jizery poblíž města firmou Laurin & Klement postavena malá vodní elektrárna Bakov.
Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo HradištěNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav
Rok 1932 vlevo|náhled|Sokolovna náhled|Husitský sbor Prokopa Velikého Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 15-16. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk. Služby (pouze výběr): 2 lékaři, 3 autodopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér.
Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 326. (česky a německy) hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika.
Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 453. (česky a německy) hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 786. (česky a německy) 2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konzum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím.
Části města vlevo|náhled|Zřícenina hradu Zvířetice Bakov nad Jizerou Brejlov Buda Horka Chudoplesy Klokočka Malá Bělá Malý Rečkov Podhradí Studénka Velký Rečkov Zájezdy Zvířetice
Obyvatelstvo Počet obyvatel Počet obyvatel je uváděn za Bakov nad Jizerou podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste. V celé bakovské aglomeraci nicméně žije necelých 6 tisíc obyvatel.
+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 3 233 3 611 3 845 4 065 4 719 4 745 5 603 4 733 5 020 4 792 4 601 4 369 4 544 4 978 4 976
+ Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 432 417 442 469 581 653 969 1 141 1 126 1 134 1 155 1 334 1 380 1 477 1 547
Doprava Město Bakov nad Jizerou patří mezi významné dopravní uzly severní části středních Čech. V Bakově nad Jizerou je křižovatka tří železničních tratí. Nejdůležitějším silničním tahem je trasa z Prahy na sever do oblasti Liberce nebo do Polska.
Silniční doprava Poblíž města prochází mezinárodní dálnice D10 Praha–Turnov. Okrajem města vede silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov. Městem prochází silnice II/276 Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Kněžmost.
Železniční doprava náhled|Železniční stanice Bakov nad Jizerou se nachází zhruba 1 km jihozápadně od města Město je železniční křižovatkou tratí Praha–Turnov , Bakov nad Jizerou – Jedlová a Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov .
Na území města leží odbočná železniční stanice Bakov nad Jizerou (tratě Praha–Turnov, Bakov nad Jizerou – Jedlová, Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov) a tři mezilehlé železniční zastávky Bakov nad Jizerou město (tratě Praha–Turnov a Bakov nad Jizerou – Kopidlno), Buda (trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno) a Malá Bělá (trať Praha–Turnov). Rychlíky zastavují ve stanici Bakov nad Jizerou a v zastávce Bakov nad Jizerou město.
Železniční trať Praha–Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků, mezi Bakovem nad Jizerou a Turnovem 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.
Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová je jednokolejná celostátní trať, doprava do České Lípy byla zahájena roku 1867. Přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.
Železniční trať Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov – (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena v roce 1883. Na úseku do Kopidlna byla od roku 2007 zastavena osobní doprava. Od konce března 2010 není na trati z Bakova nad Jizerou do Dolního Bousova provozována pravidelná osobní doprava.
Autobusová doprava Z města vedly v roce 2016 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Kněžmost, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha .
Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (denně 1 spoj tam i zpět)
Pamětihodnosti náhled|upright|Kaple sv. Stapina nad pramenem Klokočka Kostel sv. Bartoloměje Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1727 je dílem Josefa Jiřího Jelínka, se sochami svatých Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého, hlavními donátory byla hraběnka Markéta, rozená Černínová a hrabě František Arnošt Valdštejn, kteří darovali po 50 zlatých, zbylé finance byly vybrány mezi občany Hřbitovní kaple sv. Barbory a hřbitovní portál Kaple svatého Stapina na Klokočce Obora Klokočka Zřícenina zámku Zvířetice Tvrz Studénka Valentův mlýn Hradiště Bělá Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos Národní přírodní památka Rečkov Přírodní památka Podhradská tůň
Slavní rodáci Jiří Ignác Linek (1725–1791), hudební skladatel Augustin Fibiger (1868–1936), římskokatolický kněz a náboženský publicista Rudolf Livora (1884–1958), malíř, grafik, ilustrátor Miloslav Kaňák (1917–1985), teolog, církevní historik a vysokoškolský pedagog Jiří Flekna (1959–2021), kreslíř humoru, od mládí upoutaný na invalidní vozík
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Sídla na Jizeře Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině Kategorie:Města v okrese Mladá Boleslav