Svatý Longin (Longín, Longinus, zastarale a neobvykle také DluhošKULDA, Beneš Metod. Legendy: životy svatých a světic božích na každý den celého roku, Svazek I, Měsíc leden. V Praze: B.M. Kulda, 1894, s. 223. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6881b200-9990-11e7-a093-005056825209, 15. března 2024.) je jméno dané bezejmennému římskému vojákovi (podle některých zdrojů se původně jmenoval KassiusEMERICH, Anna Katharina. Hořké umučení Pána našeho Ježíše Krista podle vidění zbožné řeholnice Anny Kateřiny Emerichovy. Brno: Občanská tiskárna, 1928. Str. 223, 236 aj. Dostupné také z: http://cdk.kramerius.org/uuid/uuid:6723a6a0-1bbf-11e3-bd38-5ef3fc9ae867, 17. března 2024. a jméno Longinus přijal po svém obrácení při křtuAnna Katharina Emmerich, Clemens Brentano. Das bittere Leiden unsers Herrn Jesu Christi: nach den Betrachtungen der gottseligen Anna Katharina Emmerich, Augustinerin des Klosters Agnetenberg zu Dülmen (+ 9 Febr. 1824) : nebst dem Lebensumriß dieser Begnadigten. Sulzbach: Seidel, 1833. Pozn. na str. 258. Dostupné také online: https://books.google.cz/books?id=jSM7AAAAcAAJ&newbks=1&newbks_redir=0&dq=inauthor%3A%22Anna%20Katharina%20Emmerich%22%20brentano&hl=cs&pg=PA258#v=onepage&q=Longinus&f=false, 18. března 2024.BÍLÝ, Jan Evangelista. Legenda, čili, Čtení o milých Svatých Božích. V Praze: nakladatel není známý, 1865, sloupce 260–261. Dostupné také z: http://cdk.kramerius.org/uuid/uuid:e269423d-c4e3-48e7-896a-581e3b8968d9, 15. března 2024.), který podle Janova evangelia probodl Ježíši Kristu na kříži bok kopím. Longinovo kopí je nazýváno Svaté kopí, Svaté kopí Páně nebo Kopí osudu; v římskokatolické, řeckokatolické a v ortodoxních církvích se Longin slaví jako světec.

Jméno Jméno Longin(os) se objevuje v nekanonickém Nikodémově evangeliu. Odvozuje se od starořeckého názvu (λόγχη, lonché) pro kopí. Longin bývá ztotožňován se setníkem zmiňovaným v ostatních, synoptických evangeliích, který zvolal „Tento člověk byl opravdu Syn Boží.“

Legenda Podle Zlaté legendy stál s jinými římskými vojáky pod křížem a na Pilátův rozkaz probodl Kristův bok kopím. Když vzápětí uviděl zatmění Slunce a ucítil zemětřesení, uvěřil v Krista. Vlivem choroby nebo stáří se mu kalil zrak a náhodou se dotkl očí rukou potřísněnou Kristovou krví, která stékala po jeho kopí. Okamžitě viděl jasně. Vzdal se vojenské služby, poučen apoštoly žil osmadvacet let mnišským životem v kappadocké Cesareji a slovem i svým příkladem obrátil na víru mnoho lidí. V další legendárních epizodách v Kappadocii rozbíjel modly, ze kterých pak vylétli démoni. Místodržitel provincie z toho zešílel a ztratil zrak; Longin mu poradil, že se může uzdravit jen když Longina usmrtí, protože pak se Longin za něj v nebi bude modlit a vrátí mu tím tělesné i duševní zdraví. Pak místodržitel Longina sťal, „vrhl se před ním na kolena a s pláčem činil pokání“. Jakub de Voragine: Legenda aurea, 1984, s. 131 Podle legendy ihned nabyl zrak i zdraví a konal dobré skutky.

Relikvie náhled|upright|vlevo|Longinovo Svaté kopí Svaté kopí (latinsky Lancea Domini, „Kopí Páně“) je skutečné raně středověké kopí z oceli montované koženou tkanicí, od roku 1024 součást svátostí Svaté říše římské; je uloženo s korunovačním křížem a říšskou korunou v císařské klenotnici ve Vídni. Císař Karel IV. je převezl do Prahy, dal zpevnit pouzdrem ze zlatého plechu s vytepanou popiskou a zařadil je mezi relikvie, které byly v Milostivém létě ukazovány poutníkům z věže na Dobytčím trhu (Karlově náměstí). Za císaře Zikmunda Lucemburského bylo převezeno do Norimberka a koncem 18. století do Vídně.

Výtvarné umění Longin bývá vyobrazen jako římský voják ve zbroji nebo středověký rytíř, někdy na vzpínajícím se koni (kopí je jízdní zbraň), s kopím, případně s nádobkou s Kristovou krví, také s latinskou popiskou u úst: Vere filius Dei erat iste. Ve scéně Ukřižování představuje pohana obracejícího se na víru Kristovu. Bývá proto zobrazen, jak se otáčí, například na tympanonu z kostela Panny Marie před Týnem v Praze. Socha v nadživotní velikosti od Lorenza Berniniho jej zobrazuje jako římského občana v tunice, pěšáka s kopím, v nice pod kupolí chrámu sv. Petra ve Vatikánu. Longinovi je zasvěcena rotunda na Novém Městě v Praze.

Patrocinium patron města Mantovy, kam údajně přinesl kapky Kristovy krve. patron proti nemocem očí

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Jakub de Voragine: Legenda aurea, ed. Anežka Vidmanová, Praha 1984, s. 131.

BÍLÝ, Jan Evangelista. Legenda, čili, Čtení o milých Svatých Božích. V Praze: nakladatel není známý, 1865, sloupce 260–262. Dostupné také z: http://cdk.kramerius.org/uuid/uuid:e269423d-c4e3-48e7-896a-581e3b8968d9, 15. března 2024.

Externí odkazy

sv. Longín – „životopis“ od Jana Chlumského na stránce catholica.cz

Kategorie:Muži Kategorie:Novozákonní postavy Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Pašije