náhled|Výpravní budova současného hlavního nádraží v Brně (při ulici Nádražní), o okolnostech jehož modernizace se v referendu rozhodovalo náhled|Hlasovací místnosti referenda byly umístěny zpravidla ve stejné budově jako volební místnosti pro volby do krajských zastupitelstev. Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně je místní referendum, které proběhlo na území města Brna ve dnech 7. a 8. října 2016 souběžně s volbami do krajského zastupitelstva a v části města i do senátu. Občané se v něm mohli vyjádřit k tomu, zda si přejí modernizovat železniční stanici Brno hlavní nádraží v její dosavadní poloze na okraji historického jádra města v ulici Nádražní a zda chtějí, aby bylo řešení této modernizace vybráno prostřednictvím otevřené návrhové soutěže. Referendum není platné, protože v něm nebylo dosaženo požadované minimální účasti oprávněných hlasujících.

Společenská diskuze o přestavbě a možné změně polohy hlavního nádraží se v Brně vede již od 20. let 20. století. Referendum, v němž by občané města dostali možnost se k této otázce vyjádřit, mělo původně proběhnout již 10. a 11. října 2014 společně s volbami do zastupitelstev obcí, ale z důvodu administrativních průtahů bylo jeho konání odloženo. Brňané měli v roce 2016 možnost vyslovit se k této otázce prostřednictvím všelidového hlasování již podruhé. V předchozím referendu konaném 9. října 2004 se sice z 24,9 % zúčastněných oprávněných osob 86 % vyslovilo pro modernizaci ve stávající poloze, avšak protože nebyla dosažena tehdy nutná 50% účast, nebylo toto referendum platné.

Konečné výsledky referenda byly vyhlášeny v sobotu 8. října 2016 krátce po desáté hodině večerní. Většina hlasujících na obě otázky odpověděla „ano“, ovšem vzhledem k nízké účasti, která byla pouze 23,83 %, není referendum platné.

Předkládané otázky náhled|Hlasovací lístek pro referendum o poloze hlavního nádraží v Brně se dvěma otázkami Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní? Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Zjednodušené znění Podle Iva Martince z katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity je z jazykového hlediska znění otázek jednoznačné a zjednodušeně znamenají toto: Chcete, aby se modernizovalo nádraží v současné poloze? Chcete, aby se dál hledalo řešení formou soutěže? Velká část Brňanů oslovených Brněnským deníkem si nebyla interpretací otázek jistá a část jim vůbec nerozuměla. Tuto skutečnost považuje Martinec za důsledek použitého administrativního stylu vyjadřování, jehož použití však může být kvůli existenci právních norem v podobných situacích nezbytné. Znění otázek nepovažuje Martinec za manipulující a i podle odpůrců referenda je problém spíše ve významu v nich použitých pojmů a v samotné volbě toho, na co se otázky táží a na co nikoliv.

Organizační podmínky náhled|300px|Na území statutárního města Brna se hlasovalo ve 350 okrscích, územně totožných s volbami do zastupitelstev krajů. Silnější čarou jsou vyznačeny hranice městských částí. Referendum se podle zákona o místním referendu konalo na úrovni statutárního města Brna. Na svém ustavujícím zasedání 25. listopadu 2014 ho vyhlásilo zastupitelstvo města vzešlé z voleb, v jejichž průběhu se původně mělo referendum konat. V případě, že bude referendum platné, budou jeho výsledky právně závazné pro orgány tohoto města. Odpůrci referenda poukazují na to, že jeho výsledek nijak nezavazuje další významné subjekty podílející se na modernizaci brněnského železničního uzlu, kterými jsou Ministerstvo dopravy České republiky, Správa železniční dopravní cesty a Jihomoravský kraj.

Referendum se uskutečnilo na území města Brna ve stejných 350 okrscích a zpravidla i ve stejných budovách, ve kterých se konaly volby do krajského zastupitelstva a do Senátu. Proběhlo též ve shodnou dobu jako tyto volby, tedy v pátek 7. října od 14.00 do 22.00 a v sobotu 8. října od 8.00 do 14.00 hodin. Šlo o největší z deseti místních referend souběžně s těmito volbami v Česku probíhajících. Některé brněnské městské části o konání referenda informovaly obyvatele prostřednictvím svých tiskovin již s několikaměsíčním předstihem, magistrát města Brna začal veřejnost o referendu informovat na konci září.

Pro referendum byly v každém okrsku zřízeny vlastní komise, které však nebyly totožné s volebními komisemi – proto se obvykle konalo v jiné místnosti než volby do krajského zastupitelstva a Senátu. Ve výjimečných případech mohla dokonce nastat situace, kdy referendum probíhalo v jiné budově než volby. To byl případ okrsků č. 4003 a 4004 v Brně-Černovicích (namísto sociálního domu v budově ZUŠ), č. 6001 a 6002 v Brně-Ivanovicích (namísto budovy úřadu v Obecní hospodě), č. 18001 v Brně-Ořešíně (namísto úřadu v hasičské zbrojnici) a č. 23020 a 23033 v Brně-středu (namísto klubu seniorů na Václavské čo. 3 v domě pro seniory v odbočce ulice Hybešovy čo. 65a).

Hlasovací lístky pro referendum obdrželi voliči až ve volební místnosti (nebyly doručovány do domovních schránek). Odpovědi na otázky se na hlasovacím lístku označovaly křížkem (× nebo +) v příslušném rámečku.

Oprávněnou osobou pro účast v referendu byl občan České republiky s trvalým bydlištěm na území města Brna starší 18 let, popřípadě občan EU starší 18 let s trvalým pobytem na území města Brna, který se do 5. října 2016 do 16.00 nechal zanést do dodatku stálého seznamu voličů. Celkově bylo v referendu oprávněno hlasovat 306 981 osob (tedy o 231 více, než kolik mohlo hlasovat ve volbách do krajského zastupitelstva). Zákon o místním referendu dal voličům možnost do 5. října (osobně) nebo 30. září 2016 (písemně) požádat o vydání hlasovacího průkazu, jehož použitelnost je však omezena pouze na území statutárního města Brna (využijí ho zejména osoby hospitalizované v jiné části Brna, než kde bydlí). Vzhledem k tomu, že se referendum dotýká polohy regionálně významné železniční stanice, bývá kritizována skutečnost, že se jej nemohou zúčastnit obyvatelé okolních obcí, kteří nádraží využívají k cestování do Brna.

Místní referendum je podle zákona platné, zúčastní-li se ho alespoň 35 % osob oprávněných hlasovat; závazné pro město je pak tehdy, pokud navíc vítězná možnost získá podporu nadpolovičního počtu účastníků a současně alespoň 25 % všech oprávněných hlasujících.

Celkově stála příprava hlasovacích místností a organizace referenda město Brno asi 6 milionů korun.

Názorová uskupení a prosazované polohové varianty náhled|Účastníci veřejné besedy před referendem pořádané 8. září 2016 v městské části Brno-Jundrov náhled|Mnoho diskuzí o poloze nádraží se opíralo o mapové znázornění jednotlivých variant. náhled|Na brněnském náměstí Svobody si kolemjdoucí prohlížejí výstavku kampaně „Nádr v centru“ Strany zelených. Sběr podpisů nutných k vypsání referenda organizovala od ledna do srpna 2014 občanská aliance Referendum 2014 (později nazývaná Referendum 2016) utvořená sdruženími Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země. Nejvýraznějším představitelem této skupiny je šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka, který obhajuje možnost přizpůsobit nádraží současným potřebám v jeho stávající poloze tzv. „v centru“ a varuje před zhoršenou dostupností nádraží v odsunuté poloze. Aliance svou aktivitou navazuje na činnost občanské koalice Nádraží v centru, která stála za podobným referendem z roku 2004, a na aktivity Matěje Hollana a jeho občanského sdružení Brnění, které v roce 2011 upozornilo na skutečnost, že mezi největší vlastníky pozemků v oblasti tzv. „jižního centra“, do níž by se mohlo nádraží přesunout, patří lidé z okolí někdejšího místopředsedy brněnské Občanské demokratické strany Jiřího Hose, jehož společnost Brno New Station Development si rovněž v roce 2008 od Českých drah na 40 let pronajala budovu nádraží včetně komerčních prostor a okolního areálu.

Hlavním odpůrcem referenda je spolek Brno+ založený Patočkovým názorovým protivníkem, politikem Občanské demokratické strany Robertem Kotzianem, který z funkce náměstka pro dopravu v zastupitelstvu vedeném v letech 2010–2014 primátorem Romanem Onderkou jménem města aktivně prosazoval přesun nádraží do polohy tzv. „u řeky“, jež počítá s přesunem stanice přibližně o 800 metrů jihovýchodním směrem k řece Svratce, do míst současné nákladní stanice Brno dolní nádraží, kde by se stalo součástí plánovaného „jižního centra“. Kotzian považuje chystané referendum za nástroj blokování dopravního rozvoje města, neúspěšně se pokusil jeho uskutečnění napadnout soudně a k jeho bojkotu vyzýval i prostřednictvím spolku Brno+, jehož je předsedou. Místopředsedou spolku je starosta městské části Brno-Starý Lískovec Vladan Krásný.

Proti navrhovanému odsunu nádraží na velkou vzdálenost se vymezili rovněž ti lidé, kteří navrhují využít k modernizaci nádraží prostranství východně od ulice Nové sady. S využitím těchto prostranství ovšem počítají i představené návrhy modernizace nádraží v poloze „v centru“. Zatímco spolek Brno+ hovořil o této variantě jako o samostatné a odlišné poloze tzv. „pod Petrovem“, iniciátoři referenda počítali v rámci jimi prezentované modernizace nádraží ve stávající poloze i s jeho souběžným rozšířením do těchto míst a obě polohy tedy ztotožňovali. Že oba názvy označují totéž, prohlásili i autoři příslušných studií. Spolek Brno+ naopak tvrdil, že cílem iniciátorů referenda je prosazení tzv. „nulové varianty“ spočívající v pouhé opravě stávajícího nádraží.

Na konci května 2016 informoval náměstek primátora Richard Mrázek jménem hnutí ANO o přípravě další možné polohové varianty. Podle ní by na novém nádraží v poloze tzv. „za řekou“ nedaleko mrakodrapu AZ Tower přibližně 1200 metrů od současného umístění zastavovaly mezinárodní vlaky a rychlíky, zatímco stávající nádraží v centru by využívaly regionální linky. Mrázek oznámil úmysl nechat tuto variantu zařadit do srovnávací studie, kterou vypracovává Správa železniční dopravní cesty. Návrh sklidil kritiku Roberta Kotziana ze spolku Brno+ (zastánce nádraží „u řeky“) a skepticky se o něm vyjádřili i Martin Ander ze Strany zelených a organizátoři chystaného referenda.

Ačkoliv referendum se svou první otázkou dotýkalo pouze modernizace nádraží „v dosavadní poloze podél ulice Nádražní“ a o jiných možných polohách se v otázkách nehovořilo, i samotné město Brno coby vyhlašovatel referenda stavělo ve své informační kampani před referendem vedle sebe polohy „pod Petrovem“ a „u řeky“. Pouze tyto dvě polohy jsou také předmětem urbanistické studie pořízené v roce 2016 městem Brnem a taktéž studie proveditelnosti zadané Správou železniční dopravní cesty, jež měla být původně hotova ještě před referendem, ale jejíž dokončení se zpozdilo a očekávána je až na přelomu ledna a února 2017. Přední propagátoři modernizace nádraží v jeho současném umístění (Martin Ander) i v odsunuté poloze (Robert Kotzian) se však ještě před referendem shodli, že již z dřívějších studií vyplývá, že obě polohy jsou proveditelné.

Postoje úřadů Úřadující městské zastupitelstvo se rozhodlo své občany o konání referenda informovat, avšak nevydat ohledně hlasování v referendu ani účasti v něm žádné doporučení. Jako jediná ze stran vládnoucí koalice se jednoznačně k zachování nádraží ve stávající poloze přiklání Strana zelených. Podle právní analýzy, na kterou odkázal mluvčí brněnského magistrátu, není první otázka referenda zcela jednoznačná, město se však rozhodlo hlouběji se do diskuze o jejím správném výkladu nezapojovat.