Klatovy

Klatovy ( ) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží čtyřicet kilometrů jižně od Plzně. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy. Pošumavské město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

Historie Před založením města stála na sever od dnešního městského centra trhová osada (první písemná zmínka 1253), jejíž název pocházel nejspíš ze slova kláty (= pařezy, špalky). Město stejného jména bylo založeno jako královská fundace a osídleno německými kolonisty někdy před rokem 1288. První zmínka o Klatovech jako městě se nachází v listině krále Václava o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288. Další dochovaný pramen zmiňující město Klatovy je zakládací listina špitálu sv. Ducha od Konráda z Pomuka, měšťana klatovského, z roku 1289.Jindřich Vančura: Dějiny někdejšího královského města Klatov, Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 60. Viz též Národní archiv Praha, fond Archiv generalátu a konventu křižovníků s červenou hvězdou v Praze, inv. č. 95. Klatovský historik Jindřich Vančura o založení říká: „Jistě nepochybíme, domníváme-li se, že se tak událo ve stejné době kolem roku 1260.“Jindřich Vančura: Dějiny někdejšího královského města Klatov, Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 53. Ale v tomto případě se výslovně jedná pouze o dohad. Patrně starší než výše uvedená data je zmínka z tzv. formuláře Jindřicha Italika (Vlacha), která je však nedatovaná a Vančura jen zpětně dedukoval její vznik do roku 1277 (resp. 1276).Jindřich Vančura: Dějiny někdejšího královského města Klatov, Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 58. O spolehlivosti tohoto pramene se však vede diskuze.M. Ježek: Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi, in: Archeologické rozhledy 51, 1999, s. 833–871, zde viz zejm. s. 837 Město mělo už v době založení velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a hradby vybudované ve 13. a 14. století. náhled|vlevo|upright|Stará pečeť města Klatov ~ 1580 s motivem věže a zřejmě také hradeb města náhled|vlevo|upright|Městská pečeť z doby okolo roku 1790 s motivem Černé věže

Velký rozkvět zažilo za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad a roku 1467 se klatovští postavili s českým vojskem proti bavorské křížové výpravě v bitvě u Nýrska. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začala také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.

Po bitvě na Bílé hoře začalo špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období skončilo příchodem jezuitů v roce 1636. Ti ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začal v roce 1685, kdy se Klatovy staly díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 Klatovy navštívil císař František II. (jednalo se již o třetí návštěvu panovníka v historii města po Ferdinandovi III. v roce 1647 a Karlu VI. v roce 1711).Jindřich Vančura: Dějiny někdejšího královského města Klatov, Klatovy 1927, část II, díl 2., s. 328–329. Zde i další odkazy na literaturu k návštěvě.

Od první poloviny 19. století se v Klatovech začal rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. Dne 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň–Klatovy (dnes trať 183). Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, dva kilometry severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.

Počátkem 20. století byly vystavěn okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna aj. Ve čtvrtek 3. května 1923 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky T. G. Masaryk.

Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravami 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním – zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5. května 1945 americkou armádou.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu došlo k masivní výstavbě nových průmyslových závodů i obytných celků. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého okresu, který nově zahrnul také Sušici, Horažďovice a oblasti Šumavy od Nýrska až po Modravu. Postupně byly do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako Luby, Štěpánovice nebo Střeziměř. Nová sídlištní výstavba pronikla i do blízkosti centra města.

S návratem demokracie po roce 1989 se začala věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se kladně podepsalo na tváři města. Postupně zanikly některé průmyslové podniky (např. Škoda Klatovy v roce 2007). Na okraji města byly postaveny nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 zde žilo v 916 domech 13 842 obyvatel, z nichž bylo 7 055 žen. 13 444 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 182 k německé a 51 k židovské. Žilo zde 11 666 římských katolíků, 176 evangelíků, 468 příslušníků Církve československé husitské a 416 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 125 domech 14 089 obyvatel. 13 442 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 447 k německé. Žilo zde 10 739 římských katolíků, 268 evangelíků, 1 456 příslušníků Církve československé husitské a 344 židů.

Z hlediska národnostního složení tvořily v roce 2001 96,3 % obyvatel osoby národnosti české. Nad 100 příslušníků měla potom již jenom národnost slovenská – 311 obyvatel, tj. cca 1,4 %. Z celkového počtu obyvatel bylo 30,8 % věřících, z toho 88,8 % katolíků, 2,4 % členů Církve československé husitské a 1,0 % evangelíků. Ostatní církve měly zastoupení pod 1 % věřících občanů.

V roce 2001 tvořily děti do 15 let 14,99 % obyvatel města (tehdy to byly ročníky 1986–2001). Podle nejnovějších dat dnes tato skupina tvoří již jenom 13,73 % obyvatel (ročníky 1992–2007). Nezaměstnanost se v období let 2001–2007 v podstatě nezměnila. V roce 2001 dosahovala 5,1 %, koncem června 2007 5,0 %.

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Klatovy Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 11 964 14 059 14 754 16 960 18 620 18 085 18 221 17 213 17 294 19 087 21 744 23 098 23 033 22 133 21 579 Počet domů 1 206 1 293 1 339 1 381 1 438 1 544 1 868 2 210 2 241 2 367 2 570 3 006 3 099 3 365 3 584

Městská správa Členění města náhled|Katastrální území Klatov náhled|Klatovská hůrka (498 metrů) je dominantou západní části města. Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závodu Škoda, na kterém již dnes stojí nákupní centrum. náhled|Kolonáda v parku

V současnosti se Klatovy skládají ze třiceti místních částí v devatenácti katastrálních územích. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Chlistov a Obytce.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 186 a 367. Území města není souvislé, dvě dvojice katastrálních území (s dvěma trojicemi evidenčních částí obce) tvoří dvě exklávy města.

Hlavní část města: k. ú. Klatovy – části Klatovy I (historické jádro), Klatovy II (Pražské Předměstí, severně od centra), Klatovy III (Domažlické Předměstí, severozápadně až západně od centra), Klatovy IV (Lubské Předměstí, jižně od centra), Klatovy V (Plánické Předměstí, úzký pás západně od centra), Beňovy (jihozápadní roh katastrálního území), Čínov a Lažánky (jihovýchodní roh katastrálního území, Chaloupky a Pihovice (v severovýchodním rohu katastrálního území)

Skupina vesnic v severní části města: k. ú. Štěpánovice u Klatov – část Štěpánovice k. ú. Dehtín – část Dehtín k. ú. Vícenice u Klatov – část Vícenice k. ú. Točník u Klatov – část Točník k. ú. Otín u Točníku – část Otín

Skupina vesnic v jihovýchodní části města: k. ú. Kydliny – část Kydliny k. ú. Kosmáčov – část Kosmáčov k. ú. Sobětice u Klatov – část Sobětice k. ú. Luby – část Luby

Skupina vesnic v severovýchodní části a výběžku území města: k. ú. Kal u Klatov – část Kal k. ú. Tajanov u Tupadel – část Tajanov k. ú. Tupadly u Klatov – část Tupadly k. ú. Věckovice u Janovic nad Úhlavou – část Věckovice k. ú. Drslavice u Tupadel – část Drslavice

Exkláva východně od hlavní části města (oddělená mj. obcí Obytce, bývalou částí města): k. ú. Habartice u Obytců – část Habartice k. ú. Kvaslice – části Kvaslice, Vítkovice

Exkláva jihojihovýchodně od hlavní části města, oddělená obcemi Mochtín a Vrhaveč: k. ú. Střeziměř – části Dobrá Voda, Střeziměř k. ú. Křištín – část Křištín

Nejlidnatějšími místními částmi jsou (kromě klatovských čtvrtí) Luby, Sobětice, Štěpánovice, Tajanov a Točník. Nejvyšší bod celého klatovského katastru se nachází nad místní částí Dobrá Voda jižně od města. Je jím vrchol Boudovka s nadmořskou výškou 729 metrů. Nachází se přibližně na rozmezí Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Místními částmi Beňovy, Kal a Tajanov protéká řeka Úhlava. Na jejím břehu je v Beňovech kemp Sluneční mlýn. Železniční zastávky mají místní části Točník a Dehtín (na trati 183) a Luby (na trati 185).

Správní území náhled|upright|Radnice města Klatovy

Klatovy byly dříve okresním městem (již za první republiky soudní i politický okres), v současnosti obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Klatovy ale stále existuje a skládá se ze 94 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 44 obcí. Ačkoli okresy již zůstaly jen statistickými jednotkami, stále zde působí Okresní soud v Klatovech spolu s příslušným okresním státním zastupitelstvím (za první republiky zde byl i krajský soud).

Průmysl Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech potravinářství – působí zde mlékárna, pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar. Masokombinát fungoval do února roku 2010 a byl druhým největším zpracovatelem masa v Plzeňském kraji. Areál nakonec prodal jeho vlastník, Xaverov a.s., místní výrobní firmě, která ho přestavuje. Rozsáhlý strojírenský podnik Škoda Klatovy zanikl v roce 2002, jeho areál byl asanován a na jeho pozemku bylo postaveno obchodní centrum, které nese nostalgický název Škodovka.

Zastoupen je průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku TVAR) a optika (firma Rodenstock – výroba brýlových obrub a brýlových čoček, v Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky – minerální a plastové; firma Wilens – výroba kontaktních čoček). Je zde i několik stavebních firem. Jednou z těch největších je Klatovská stavební společnost.

Doprava Silniční doprava Klatovy jsou významnou silniční křižovatkou, tranzitní doprava je z města odvedena pomocí soustavy obchvatů, které město obchází ze tří světových stran. Nejvýznamnější je mezinárodní silnice E53 vedoucí v trase silnice I/27 z Mostu přes Plzeň na hraniční přechod Železná Ruda. Silnice I/22 měla před vybudováním obchvatu s I/27 společný úsek v Tyršově ulici. Je na silnici I/27 přibližně kolmá a vede v trase Domažlice – Klatovy – Strakonice – Vodňany.