Anne Hidalgová (nepřechýleně Anne Hidalgo; * 16. června 1958 San Fernando) je francouzská regionální politička španělského původu, členka Socialistické strany. V letech 2001–2014 byla místostarostkou města Paříže a v roce 2014 ve funkci pařížského starosty vystřídala Bertranda Delanoëho ze stejné politické strany. V roce 2020 byla znovuzvolena, v úřadu setrvala do března 2026, kdy ji nahradil Emmanuel Grégoire.
Soukromý život Anne Hidalgová se narodila v roce 1958 v andaluském městě San Fernando u Cádizu, odkud se rodina přestěhovala v roce 1961 do Francie. Její děd bojoval na straně Lidové fronty proti Francovu režimu, její otec proto musel uprchnout do Francie, kam ho následoval i zbytek rodiny.
Od svých dvou let vyrůstala v dělnické čtvrti v Lyonu. Ve svých 12 letech získala francouzské státní občanství. Po gymnáziu vystudovala obor sociální práce na Lyonské III. univerzitě Jeana Moulina a přestěhovala se do Paříže. Zde dovršila studia na Univerzitě Paříž-Nanterre. Pracovala jako inspektorka dohledu pracovního práva a seznámila se s myšlenkami feminismu.
V červnu 2004 se jejím manželem stal Jean-Marc Germain, bývalý ředitel kabinetu ministryně Martine Aubry a od roku 2012 poslanec francouzského parlamentu za Hauts-de-Seine.
Politická kariéra Anna Hidalgová, původně inspektorka práce na Ministerstvu práce, se stala členkou francouzských socialistů. Když socialisté v letech 1997-2002 tvořili francouzskou vládu, byla poradkyní na různých ministerstvech. Po 13 letech v politických funkcích byla zvolena 18. března 2001 za Socialistickou stranu do Pařížské rady a v dalších komunálních volbách dne 16. března 2008 byla opět zvolena za 15. obvod. Pařížský starosta Bertrand Delanoë si ji po volbách 2001 vybral jako blízkou spolupracovnici. Stala se místostarostkou a v Pařížské radě byla zodpovědná za oblast politiky zrovnoprávnění. Ve funkci místostarostky zůstala i po volbách roku 2008 a převzala oblast městského rozvoje a architektury.
Od 2. dubna 2004 byla radní regionu Île-de-France. V dalších regionálních volbách roku 2010 vedla kandidátku socialistů za departement Paříž. V těchto volbách socialisté předstihli v prvním kole i Zelené (26,26 % : 20,57 %), zatímco ještě v evropských volbách 2009 měli navrch Zelení. Ve druhém kole jí vedená spojená levicová koalice zřetelně porazila UMP.
náhled|vlevo|Zleva: Patrick Bloche, Bertrand Delanoë a Anne Hidalgová na 2008 v Zénith de Paris.
Starostka Paříže Do komunálních voleb v březnu 2014 vstupovala jako jednoznačná nástupkyně dosavadního starosty. Svou kandidaturu zveřejnila v srpnu 2012 poté, co Bertrand Delanoë oznámil, že se již v dalším volebním období nebude o post starosty ucházet. Jako jediná kandidátka získala ve své straně 98,3% podporu.
Její kampaň proběhla bez komplikací. Stejně jako její předchůdce se věnovala především oblasti kultury, ekologie a sociálního bydlení. K jejím plánům patří rozšíření tramvajové sítě, rozvoj populární půjčovny kol Vélib' a systému Autolib', nová turistická nabídka Paris by Scooter, rozšíření pěších zón a míst v jeslích a školkách. Hidalgová také prohlásila, že v případě zvolení má v úmyslu přebudovat část Avenue Foch na park.
I přes celkově špatný výkon Socialistické strany ve francouzských komunálních volbách roku 2014 zvítězila ve druhém kole 30. března 2014 s 54,5 % hlasů a zvítězila v 11 z 20 pařížských obvodů. Socialisté získali v Pařížské radě 92 křesel ze 163. Jako nástupkyně Bertranda Delanoë, který v roce 2001 poprvé získal funkci starosty Paříže pro Socialistickou stranu, se Anne Hidalgová stala historicky první ženou v čele pařížské radnice.
V komunálních volbách v roce 2020 kandidovala a byla znovuzvolena. V předvolební kampani akcentovala zejména ekologii, rozvoj cyklistické dopravy a omezení automobilové dopravy. Slibovala mj. zrušení více než poloviny parkovacích míst pro automobily na ulicích.
Kandidátka na prezidentský úřad Na podzim roku 2021 oznámila svou kandidaturu na prezidentský úřad. Ve volbách v roce 2022, kde byla kandidátkou Socialistické strany, získala v prvním kole jen 1,75 % hlasů a skončila tak hluboko v poli poražených kandidátů.
Názory
alt=Anne Hidalgo v roce 2019|náhled|Anne Hidalgo v roce 2019 Anne Hidalgo spojuje ve svém politickém programu levicové a socialistické názory a postoje s významným podílem environmentální politiky. Snahami o ozelenění Paříže si získala velký počet nepřátel, přesto se jedná o jednu z nejúspěšnějších evropských političek. Součástí jejího plánu na proměnu Paříže je také redukce 50 tisíc parkovacích míst a celkové zklidnění dopravy i v těch nejznámějších a nejfrekventovanějších místech v centru metropole.
Ocenění 45px 2010: komtur Řádu Isabely Katolické 45px 2012: rytíř Řádu čestné legie 45px 2014: komtur Řádu polární hvězdy 45px 2015: dama velkokříže Řádu Za civilní zásluhy
Seznam funkcí a mandátů Členka Bureau Exécutif de Cités et Gouvernements Locaux Unis Předsedkyně Atelier parisien d’urbanisme Předsedkyně Pavillon de l'Arsenal
Odkazy
Reference
Literatura (biografie) Les métiers de l'Informatique. 1987 La modernisation négociée ou l'intelligence de l'emploi. Revue Actions et recherches sociales, 1991 Actes du colloque « Europe sociale » – Revue Travail, 1991 Les nouvelles technologies et le rôle de l'inspection du travail. Revue de droit social, 1992 Exclusion-Insertion. Semaine Sociale LAMY, 1992 Une femme dans l'arène. Editions du Rocher, 2006 Travail au bord de la crise de nerfs. Flammarion, 2010 Mon combat pour Paris. Quand la ville ose …. Flammarion, 2013
Externí odkazy
Oficiální stránky Anny Hidalgo
Kategorie:Starostové Paříže Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Narození v roce 1958 Kategorie:Narození 16. června Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Andalusii Kategorie:Členové Socialistické strany (Francie)