Obyvatelstvo Ruska

náhled|vpravo|400px|Graf vývoje počtu obyvatel Ruska Počet obyvatel Ruské federace je k roku 2024 uváděn jako 143 957 000. Rusko je stabilně na 9. místě v počtu obyvatel na světě. Na 8. místě je Bangladéš (o přibližně 25 mil. více) a na 10. místě Japonsko (o přibližně 15 mil. méně).

Některé zdroje uvádějí počet obyvatel Ruska vyšší: 146 až 147 miliónů. Ve vyšších číslech je zahrnut i počet obyvatel Ruskem anektovaného poloostrova Krym, který má přibližně 2,3 mil. obyvatel. Mezinárodně ale není Krym uznán jako součást Ruské federace. V důsledku (od února 2022) trvajícího konfliktu Ruska s Ukrajinou, kdy strany konfliktu neuvádějí přesná data padlých nebo uvádějí záměrně zkreslená data, je počet obyvatel Ruska obtížné zjistit přesně.

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo Rusko (resp. RSFSR) v roce 1991, a to 148 689 000, těsně před rozpadem Sovětského svazu, pak začala populace klesat tempem 0,5 % ročně kvůli klesající míře porodnosti, stoupající úmrtnosti a emigraci. Na druhé straně ale v 90. letech probíhal silný příliv etnických Rusů z postsovětských zemí do Ruska, který částečně kompenzoval nepříznivou demografickou situaci.The mood of Russia: Time to shove off, The Economist, 10. september 2011.

V prvním desetiletí 21. století začal pokles obyvatel zpomalovat. Od roku 2009 (po 15 letech) Rusko zaznamenalo i mírný růst počtu obyvatel.Russia sees first population increase in 15 years BBC Zveřejněno 18. února 2010 Posledním rokem růstu byl rok 2019 (růst o 0,06%). Následovalo negativní ovlivnění počtu obyvatel pandemií covidu-19 a následně vojenským konfliktem. Od roku 2020 zaznamenávalo Rusko každoročně mírný pokles obyvatel (-0,32 %, 2024).

Dle sčítání 2020-2021 tvořili etničtí Rusové 80,9 % z obyvatel, kteří deklarovali svou národnost. Dalších pět národností překročilo 1 milion – Tataři (3.61 %), Čečenci (1,28 %), Baškirové (1,20 %), Čuvaši (0,82 %) a Avarové (0,82 %). Dalších sedm národností překročilo 500 tis. – Arméni (0.72 %), Ukrajinci (0.68 %), Dargové (0.48 %), Kazaši (0.45 %), Kumykové (0.43 %), Kabarďané (0.40 %) a Ingušové (0.68 %). Celkově žije v Rusku 160 různých etnických skupin. Přes sedmnáct milionů lidí (11,64 %) nedeklarovalo žádnou národnost.

Hustota zalidnění Ruska je 8,4 obyvatel na km², což dělá z Ruska jednu z nejřidčeji osídlených zemí na světě. Hustota je nejvyšší v evropské části Ruska, především v oblasti Moskvy a Petrohradu. 74% obyvatelstva žije ve městech.

Hlavní trendy vlevo|náhled|350x350pixelů|Procentuální zastoupení etnických Rusů dle regionu (2021) náhled|vpravo|300px|Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatelstva Ruska po roce 1950.2009 demographic figures Rosstat Zveřejněno 18. února 2010Russian death rates 1950–2008 Demoscope Zveřejněno 29. května 2009Russian birth rates 1950–2008 Demoscope Zveřejněno 29. května 2009 náhled|300x300pixelů|Přirozená změna obyvatelstva (na 1 000 obyvatel) podle regionu v roce 2020. Počet obyvatel Ruska dosáhl vrcholu (148 689 000) v roce 1991, těsně před rozpadem SSSR. Nízká porodnost a abnormálně vysoká úmrtnost způsobily pokles obyvatelstva roční měrou 0.5%, v absolutním vyjádření 750 000 – 800 000 lidí ročně až do roku 2006. OSN v roce 2005 varovala, že počet obyvatel Ruska se může snížit z tehdejších 143 milionů o třetinu do roku 2050, pokud se ukazatele nezlepší.United Nations ECOSOC,http://esa.un.org/unpp/ World Population Prospects: the 2008 Revision Population Database , Medium variant. Ale Ruský státní statistický úřad (Rosstat) zveřejnil v roce 2009 mnohem optimističtější předpovědi, podle střední varianty se má počet obyvatel Ruska snížit na 139 milionů do roku 2030Rosstat Zveřejněno 16. března 2010 (nízký: 127 milionů; vysoký: 147 milionů). Navíc mezi lety 2009 a 2019 se obnovil růst počtu obyvatel.

Počet Rusů žijících v chudobě se snížil na polovinu oproti 90. letům, když byla země postižena krizí, a rozvíjející se ekonomika měla pozitivní dopad na nízkou porodnost, která vzrostla z nejnižší hodnoty 8,27 narozených dětí na 1000 obyvatel v roce 1999 na 12,6 na 1000 obyvatel v roce 2011. Podobně i míra plodnosti vzrostla z 1,16 (1999) na 1,61 (2011). Rok 2007 se vyznačoval nejvyšším růstem porodnosti za předchozích 25 let.Russian policies ignite unprecedented birth rate in 2007 The Economic Times 21. března 2008 Pro srovnání, v USA byla porodnost v roce 2011 12,7 na 1000 obyvatel. Zatímco porodnost v Ruské federaci byla srovnatelná, ne-li dokonce vyšší než v jiných rozvinutých zemích, úmrtnost je mnohem vyšší (především u mužů v produktivním věku pro abnormálně vysoký počet úmrtí způsobených kardiovaskulárními chorobami a vnějšími příčinami smrti, jako například otravy alkoholem, sebevraždy apod.). Úmrtnost v Rusku byla v roce 2011 13,5 na 1000 obyvatel (v USA 8,1 na 1000 obyvatel).

Přirozený úbytek pokračoval ve zpomalování v letech 2008–2012 díky klesající úmrtnosti a rostoucí porodnosti. V letech 2013 až 2015 země zaznamenala přirozený přírůstek. Poté začal další přirozený úbytek, když začala výrazně klesat porodnost z 13,3 narozených na 1000 obyvatel v roce 2015 až na 8,4 v roce 2024, což je druhé nejnižší číslo v poválečné historii. Nejvyšší přirozený úbytek byl v roce 2021 z důvodu pandemie covidu, kdy krátkodobě vzrostla úmrtnost.

Populační statistiky lang=cs|náhled|vpravo|300px|Věková pyramida Ruské federace podle sčítání lidu v roce 2010.

Hustota zalidnění 8,4 lidí na kilometr čtvereční (sčítání 2010)

Míra urbanizace 74 % městské obyvatelstvo, 26 % venkovské (sčítání 2010)

Růst počtu obyvatel 0.15% (2011)

Mediánový věk Celkově: 38,8 let Muži: 36.1 let Ženy: 41.1 let (2009)Age structure of the Russian population as of 1 January 2009 Rosstat Retrieved on 8 October 2009

Poměr pohlaví Při narození: 105 mužů/100 žen Do 15 let: 105 mužů/100 žen 15-64 let: 92 mužů/100 žen 65 +: 46 mužů/100 žen Celkově: 86 mužů/100 žen (2009)

Počet narozených v lednu 2014 = 143 790

Počet narozených v lednu 2013 = 158 930

Porodnost za leden-prosinec 2012 byla 13,3 narozených na 1 000 obyvatel oproti 12,6 ve stejném období v roce 2011.

Počet narozených v lednu-prosinci 2011 = 1 793 828

Počet narozených v lednu-prosinci 2012 = 1 896 263

Počet zemřelých v lednu 2013 oproti lednu 2012 vzrostl o 15 104.

Počet zemřelých v lednu 2012 = 165 630

Počet zemřelých v lednu 2013 = 180 734

Úmrtnost za leden-prosinec 2012 byla 13,3 na 1 000 obyvatel, oproti 13,3 ve stejném období v roce 2011.

Počet zemřelých v lednu-prosinci 2011 = 1 925 036

Počet zemřelých v lednu-prosinci 2012 = 1 898 836

Celkový přirozený přírůstek za leden-prosinec 2012 byl -0,02 na 1000 obyvatel oproti -1,0 na 1000 ve stejném období roku 2011.

Přirozený přírůstek za leden-prosinec 2011 = - 131 208

Přirozený přírůstek za leden-prosinec 2012 = - 2 573

Přirozený přírůstek v lednu 2012 = - 21 840

Přirozený přírůstek v lednu 2013 = - 21 804

Přirozený přírůstek v roce 2012 byl dosažen ve 40 subjektech (z toho 18 republik) Ruské federace oproti 28 (z toho 16 republik) v roce 2011:

Leden-prosinec 2012 Porodnost/2012 Porodnost/2011 Úmrtnost/2012 Úmrtnost/2011 Severokavkazský federální okruh 17,4 17,3 8,2 8,4 Čečensko 25,9 28,9 5,4 5,3 Ingušsko 22,6 25,9 3,7 4,1 Dagestán 19,0 18,1 5,6 5,6 Kabardsko-Balkarsko 15,9 14,9 8,9 9,4 Severní Osetie 15,0 14,5 10,6 10,8 Karačajsko-Čerkesko 13,5 13,1 9,7 9,7 Stavropolský kraj 12,5 11,8 12,0 12,3 Uralský federální okruh 15,1 14,2 12,6 12,7 Chantymansijský autonomní okruh – Jugra 17,6 16,4 6,3 6,5 Ťumeňská oblast 17,2 16,1 8,4 8,6 Jamalo-něnecký autonomní okruh 16,7 15,6 5,3 5,4 Čeljabinská oblast 14,3 13,6 14,2 14,2 Sverdlovská oblast 14,3 13,5 13,9 14,1 Kurganská oblast 13,8 12,7 15,9 15,7 Sibiřský federální okruh 14,9 14,1 13,6 13,8 Tuva 26,5 27,1 11,1 10,9 Altajská republika 22,4 22,5 11,4 12,2 Burjatsko 17,4 16,9 12,4 12,6 Zabajkalský kraj 16,1 15,4 13,0 13,2 Chakasie 16,0 15,1 13,3 13,5 Irkutská oblast 15,9 15,3 13,8 14,0 Omská oblast 14,9 13,5 13,8 13,5 Krasnojarský kraj 14,5 13,5 12,9 13,1 Novosibirská oblast 13,9 13,1 13,6 13,6 Kemerovská oblast 13,7 12,7 15,1 15,5 Tomská oblast 13,6 13,1 11,9 12,2 Altajský kraj 13,6 12,7 14,6 14,6 Dálněvýchodní federální okruh 13,9 13,2 13,0 13,4 Sacha 17,6 17,1 9,3 9,3 Amurská oblast 14,3 13,5 14,7 14,7 Čukotský autonomní okruh 14,1 13,7 11,5 11,1 Židovská autonomní oblast 14,0 14,1 15,1 15,3 Chabarovský kraj 13,6 12,9 13,5 14,6 Kamčatský kraj 13,0 12,4 11,5 12,0 Sachalinská oblast 12,8 11,8 13,8 14,1 Přímořský kraj 12,6 11,9 13,7 14,1 Magadanská oblast 12,4 11,5 12,6 12,9 Povolžský federální okruh 13,2 12,4 13,9 14,4 Udmurtsko 15,2 14,3 12,8 13,4 Permský kraj 14,8 14,0 14,2 14,7 Orenburská oblast 14,7 13,8 13,9 14,3 Baškortostán 14,5 13,7 13,1 13,4 Tatarstán 14,5 13,4 12,2 12,4 Marijsko 14,2 13,0 13,6 14,1 Čuvašsko 14,0 12,9 13,3 13,5 Kirovská oblast 12,7 11,8 15,5 15,8 Samarská oblast 12,1 11,5 13,9 14,4 Nižněnovgorodská oblast 11,8 11,0 16,0 16,4 Saratovská oblast 11,3 10,7 14,2 14,5 Uljanovská oblast 11,3 10,8 14,1 14,8 Penzenská oblast 10,8 10,1 14,9 15,2 Mordvinsko 9,9 9,5 14,4 14,8 Jižní federální okruh 12,6 11,8 13,4 13,7 Astrachaňská oblast 15,1 14,2 12,6 13,0 Kalmycko 14,8 14,5 10,0 10,1 Krasnodarský kraj 13,1 12,2 13,1 13,6 Adygejská republika 12,8 12,5 13,4 13,8 Volgogradská oblast 11,7 11,1 13,5 13,8 Rostovská oblast 11,7 10,9 14,0 14,2 Severozápadní federální okruh 12,2 11,5 13,8 14,0 Něnecký autonomní okruh 17,4 15,0 10,2 10,4 Komijská republika 13,9 13,0 12,1 12,3 Vologdská oblast 13,9 12,9 15,0 15,7 Archangelská oblast 12,8 12,2 13,5 13,8 Petrohrad 12,6 11,7 12,5 12,7 Karelská republika 12,5 12,0 15,3 14,7 Kaliningradská oblast 12,4 11,8 13,2 13,3 Novgorodská oblast 11,9 11,5 17,9 18,4 Murmanská oblast 11,7 11,4 11,2 11,5 Pskovská oblast 11,0 10,5 19,5 19,4 Leningradská oblast 9,0 8,7 14,7 14,8 Centrální federální okruh 11,4 10,8 13,9 14,0 Kostromská oblast 12,9 12,3 16,0 16,6 Kurská oblast 12,0 11,6 16,6 16,9 Jaroslavská oblast 12,0 11,2 15,9 15,9 Moskevská oblast 12,0 11,1 14,3 14,4 Kalužská oblast 11,9 10,8 15,7 15,5 Bělgorodská oblast 11,7 11,0 14,1 14,1 Vladimirská oblast 11,6 10,8 16,6 17,2 Tverská oblast 11,6 11,0 18,2 18,8 Lipecká oblast 11,8 10,7 15,3 15,2 Brjanská oblast 11,5 10,9 16,2 16,1 Moskva 11,4 10,7 9,8 9,7 Orjolská oblast 11,2 10,5 16,3 16,3 Ivanovská oblast 11,1 10,4 16,8 17,0 Voroněžská oblast 11,0 10,2 15,6 16,0 Rjazaňská oblast 10,8 10,2 16,4 16,5 Smolenská oblast 10,6 10,5 16,7 16,8 Tulská oblast 10,2 9,5 17,7 17,8 Tambovská oblast 9,7 9,3 16,2 16,5

Saldo migrace 2,24 migrantů / 1 000 obyvatel (2011)

Demografické charakteristiky

Před druhou světovou válkou V období před 2. světovou válkou nejsou vedeny žádné přesné statistiky. AndrejevE.Andreev, L.Darski, T. Kharkova: "Histoire démographique de la Russie. 1927–1959" udělal následující odhad:

Obyvatelstvo Ruska

Źródło i licencja