Urmas Paet (* 20. dubna 1974 Tallinn) je estonský politik, od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu, který v letech 2005–2014 působil jako ministr zahraničních věcí a v letech 2003–2005 jako ministr kultury. Je členem Estonské reformní strany, která je součástí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

Život a vzdělání Narodil se v Tallinnu. V roce 1996 získal na Tartuské univerzitě titul BA z politologie a dále pokračoval ve studiu, avšak vyšší akademický titul nezískal. Poté pracoval jako politický redaktor deníku Postimees.

Paet je ženatý a má dvě děti. Hovoří estonsky, rusky, německy, finsky a anglicky.

Politická kariéra

Národní politika Roku 1999 se stal místostarostou v Nõmme a v roce 2003 byl zvolen poslancem Riigikogu za Estonskou reformní stranu. V dubnu 2003, kdy se ujala úřadu vláda Juhana Partse, se Paet stal estonským ministrem kultury. V této funkci se podílel na vzniku nového divadla Theatre NO99. Ve funkci zůstal do dubna 2005, kdy Partsova vláda padla. V dubnu 2005, kdy se ujala úřadu vláda Andruse Ansipa, se stal ministrem zahraničních věcí.

Během jeho působení ve funkci si únos sedmi estonských cyklistů v údolí Bikáa poblíž syrsko-libanonské hranice v roce 2011 vyžádal několik Paetových cest na Blízký východ. Po 113 dnech však dosáhl propuštění cyklistů ze zajetí. V době svého odchodu z funkce byl druhým nejdéle sloužícím ministrem zahraničních věcí v Evropě. vlevo|náhled|Paet na festivalu Opinion v roce 2022 V roce 2015 nominoval zavražděného ruského politika Borise Němcova na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V estonských parlamentních volbách v roce 2019 získal Paet dostatek hlasů k získání mandátu v estonském parlamentu, rozhodl se však ponechat si mandát v Evropském parlamentu.

Poslanec Evropského parlamentu Po volbách v roce 2014 se stal europoslancem. Je členem frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, působil v rozpočtovém výboru a roku 2019 přešel do výboru pro zahraniční věci. Kromě působení ve výborech je členem parlamentní delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Meziskupiny Evropského parlamentu pro digitální agendu, Meziskupiny Evropského parlamentu pro dobré životní podmínky a ochranu zvířat a Meziskupiny Evropského parlamentu pro práva LGBT. Od roku 2019 je rovněž členem Skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb (DEG), která dohlíží na volební pozorovatelské mise Evropského parlamentu.

Ocenění

bezrámu|61x61pixelů Řád státního znaku Estonska 3. třídy (2012)

V březnu 2019 obdržel ocenění v kategorii bezpečnost a obrana na každoročním udílení cen MEP Awards časopisu The Parliament Magazine. Ocenění v kategorii bezpečnost a obrana získal také při udílení cen MEP Awards v roce 2022.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Životopisy ministrů zahraničí Estonska

Kategorie:Estonští politici Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2014–2019) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2019–2024) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2024–2029) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Estonské reformní strany Kategorie:Ministři zahraničních věcí Estonska Kategorie:Ministři kultury Estonska Kategorie:Diplomaté Estonska Kategorie:Absolventi Tartuské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu státního znaku Kategorie:Nositelé Řádu tří hvězd Kategorie:Narození 20. dubna Kategorie:Narození v roce 1974 Kategorie:Narození v Tallinnu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži