náhled|Smuteční vrba u Kocandy památný strom Libodřice jsou obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Žije v nich obyvatel. Libodřice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,92 km².
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266, kdy zde měl majetek Milhost z Libodřic.
Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Libodřice, kde žilo 625 obyvatel:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 727. (česky a německy) holič, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, velkostatek.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim 1949 Pražský kraj, okres Kolín 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
Doprava Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejbližší železniční stanicí jsou Bošice ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.
Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti pět kilometrů vede silnice I/12 Praha – Kolín. V obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Svojšice-Kouřim (10 spojů tam i zpět) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) Portál CIS o jízdních řádech
Pamětihodnosti Libodřický mohylník – archeologická památková rezervace (vyhlášená v roce 1966 výnosem MŠK č. j. 11.136/66-V/2), zahrnující 25 mohyl s kamennými jádry a obvodovými věnci. Odkryty byly chudé žárové hroby, vybavené rozpadlou keramikou lužického typu (1300–1000 př. n. l.) z mladší doby bronzové, nálezy jsou umístěny v muzeu v Kolíně a Kouřimi.
Zámek – v průběhu 14. a 15. století je doloženo několik zemanů užívajících přídomku z Libodřic. Jeden z nich, Mikuláš Rokycanský z Libodřic, daroval v roce 1348 část vsi nově založenému klášteru benediktýnek v Praze na Starém Městě. Tvrz se však ani ve světské, ani v církevní části vsi v této době nepřipomíná; ve světské části se uvádí vždy jen dvůr a od roku 1408 dva dvory, které tehdy náležely Bernardovi a Alešovi z Libodřic. Teprve v roce 1489 se připomíná tvrz při dvoře v horní části vsi, která tehdy náležela Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V roce 1520 tuto část Libodřic s tvrzí koupil Jan Dobešovský, jehož syn, Jiří Dobešovský, prodal v roce 1544 horní část vsi s tvrzí a dvorem svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda, který v roce 1555 získal i druhou, dolní část vsi. Potomkům Jiřího Baderského náležely Libodřice až do roku 1605, kdy je po smrti jeho vnučky Anny získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. V roce 1615 připojil Libodřice Purkart Střela z Rokyc k cerhenickému panství a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Opravy se dočkala v roce 1638, kdy si ji pro své osobní potřeby přestavěl Václav Rudolf Střela a žil zde až do své smrti v roce 1650. Po roce 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v roce 1726 koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím až do roku 1848. V roce 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan. Za něho kolem roku 1750 byla tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického panství. Z původní stavby tvrze pocházela část obvodového zdiva zámku, sklepy a některé valené klenuté prostory v přízemí. Umělecká a historická hodnota objektu byla po roce 2011 z velké části zničena necitlivou přestavbou podle plánu Josefa Glose ze společnosti ATELIER 1-G Brno, při níž bylo zbořeno vše od prvního patra výš.
Bauerova vila – moderní kubistická vila byla postavena v letech 1912–1914 pro nájemce a později i majitele libodřického velkostatku, Adolfa Bauera. Autorem projektu je jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, Josef Gočár. Vila se řadí mezi nejvýznamnější památky kubismu v České republice, upravuje se pro muzeum českého kubismu.
V obci a okolí jsou křížky a kapličky.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Památky v obci a blízkém okolí
Kategorie:Vesnice v okrese Kolín Kategorie:Obce v okrese Kolín Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině