Termočlánek je zdroj elektrického proudu, používaný především jako čidlo teploty. Využívá principu termoelektrického jevu. Může být případně používán také jako spolehlivý zdroj elektrického proudu, ale jeho energetická účinnost a výkon jsou malé.
Skládá se ze dvou kovů zapojených do série se dvěma spoji (kov A – spoj AB – kov B – spoj BA – kov A). Mají-li spoje navzájem různou teplotu, vzniká na každém ze spojů odlišný elektrický potenciál, který je zdrojem proudu.
Využití
Teplotní čidla Samostatné termočlánky jsou užívány jako teplotní čidla pro teploty v řádech stovek stupňů. Citlivost se pohybuje v řádech desítek mikrovoltů na °C.
Termočlánky dělíme dle použitých kovů a maximální teploty. Označení termočlánků vychází z ČSN EN 60584-1 Termoelektrické články – Část 1: Referenční tabulky.náhled|Schéma termočlánku typu K (chromel–alumel) ve standardním termočlánkovém měřícím zapojení.|291x291px typ teploty [°C] citlivost [μV/°C] dvojice kovů min. max. Typ B 0 1700 Platina-Rhodium Typ C 0 2300 Wolfram-Rhenium Typ D 0 2300 8,0 Wolfram-Rhenium Typ E −200 950 chromel-konstantan Typ G 0 2300 Typ J 0 750 52,3 železo-konstantan Typ K −200 1250 40,8 chromel-alumel (Cr-Al) Typ N −270 1300 Typ R 0 1450 platinarhodium-platina Typ S 0 1400 6,3 Typ E −250 350 Typ T 43 měď-konstantan
Výroba proudu Pro výrobu proudu je výkon jednotlivého termočlánku velice malý. Proto jsou při praktickém použití takové termočlánky sdružovány do baterií.
Významné použití termočlánků je u kosmických sond k vnějším planetám. Je součástí radioizotopového termoelektrického generátoru. Zde se využívá především dlouhodobé spolehlivosti termočlánku.
Související články Peltierův článek Termoelektrický jev Seebeckův jev
Externí odkazy
Kategorie:Inženýrství Kategorie:Teplota