Islámský stát

Islámský stát (arabsky: , ad-Dawla al-ʾIslámíja) zkratka IS, užívány také zkratky Daiš či Daeš, do 29. června 2014 Islámský stát v Iráku a Levantě (arabsky ), zkratka ISIL, případně „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (kde arabské Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta), zkratka ISIS, je název radikální islamistické sunnitské teroristické organizace původem z Iráku, původně irácké odnože teroristické sítě Al-Káidy.

V roce 2014 vyhlásili džihádisté IS, již odtržení od Al-Káidy, na dobytých území ve státech Irák a Sýrie samozvaný chalífát (Islámský stát), který nebyl mezinárodně uznán žádnou zemí. Islamistické hnutí na území chalífátu si nárokovalo náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě a ovládnutí všech území obývané muslimy. Cílem bylo nastolit chalífát na územích Iráku a celé Levanty (starší geografické označení pro Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon) včetně dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou nadvládou.

Teroristické hnutí Islámského státu je známé svou přísnou wahhábistickou/salafistickou interpretací islámu a islámského práva šaría a stalo se nechvalně známým svým brutálním násilím páchaným na obyvatelstvu. Krutým perzekucím ze strany IS čelí především příslušníci neislámských náboženských menšin a také ší'itští muslimové. Organizace ISIS byla původně napojená na teroristickou síť Al-Káida, ale v čele s „chalífou“ al-Bagdádím odmítlo poslušnost vůči Al-Káidě poté, kdy vůdce az-Zaváhirí nařídil přenechat ISIS operace v Sýrii tamní odnoži Al-Káidy, kterým byla an-Nusrá, a zaměřit se na působení v Iráku.Islámský stát [online]. 2014[cit. 2014-09-28]. Dostupné online.

Rozšíření Vzhledem k angažování se v syrské občanské válce (2011–2024) hnutí ISIS zesílilo a rozrostlo se natolik, že mohlo bleskově obsadit velká území v Sýrii a Iráku. Podle některých komentátorů toho dosáhlo díky údajné podpoře syrského prezidenta Asada, podle jiných díky podpoře Spojených států, jelikož k ISIS přeběhlo mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády. Dne 31. prosince 2013 obsadil ISIS některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí.

náhled|upright=0.5|vlevo|Rozšíření IS v květnu 2015 Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili nový samostatný stát, který nebyl mezinárodně uznán žádnou muslimskou zemí, neměl vyřešené vztahy se svými sousedy ani pevné hranice. Hlavou státu se stal al-Bagdádí, který si přivlastnil čestný islámský titul emíra. Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku „chalífát“ Islámský stát. Současně s tím začal Bagdádí pod jménem „Ibrahím“ užívat titulu chalífy.

Islámský stát se také dopouští využívání dětských vojáků.

Dne 23. března 2019 ztratil Islámský stát své poslední významné město, kterým byl Baghúz v Sýrii.

V květnu 2025 musely vládní jednotky podniknout tři velké razie proti bojovníkům Islámského státu. Proběhlo také několik akcí, ke kterým se přihlásil Islámský stát.

Irák se snaží o návrat lidí, kteří byli uneseni do Sýrie.

Historie Vznik Organizace pro monoteismus a džihád upright=0.7|náhled|vlevo|Sunnitští vzbouřenci v severním Iráku, rok 2006 Skupinu založil v roce 1999 jordánský saláfistický džihádista Abú Musab az-Zarkáví pod názvem Jamāʻat al-Tawḥīd wa-al-Jihād (dosl. „Organizace monoteismu a džihádu“).Zelin, Aaron Y. (červen 2014). Válka mezi ISIS a al-Káidou o nadvládu nad globálním džihádistickým hnutím (PDF). Výzkumné poznámky (zpráva). sv. 20. Washingtonský institut pro politiku Blízkého východu. (anglicky) V dopise, zveřejněném Koaličním prozatímním úřadem v únoru 2004, Zarkáví napsal, že džihádisté by měli použít bombové útoky k zahájení otevřené sektářské války, aby se sunnité z islámského světa mobilizovali proti atentátům prováděným ší'ity, konkrétně brigádou Badr, proti ba'athistům a sunnitům.

Al-Káida v Iráku (2004–2006) upright=0.4|náhled|vlevo|Budoucí „chalífa“ , fotografie z amerického internačního tábora Bucca v Iráku, 2004 V letech 2004–2006 se organizace nazývala „Bilád ar-Ráfidín“, ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku“. Jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví, který v 80. letech bojoval proti Sovětům v Afghánistánu, a který měl na svědomí stětí amerického rukojmí Nicka Berga a mnoho teroristických útoků proti iráckým a americkým cílům během války v Iráku.

Většina lidí ze současného vedení Islámského státu byla po americké invazi do Iráku v roce 2004 zadržována v americkém vězeňském táboře Bucca, kde se mnozí z nich radikalizovali a přidali k islamistům.

Mudžáhidská rada šúry (2006) Krátké období, kdy organizace působila v podobě menší povstalecké skupiny, později byla nahrazena Islámským státem v Iráku.

Islámský stát v Iráku (2006–2013) upright=0.7|náhled|vlevo|Američtí mariňáci v Ramádí v květnu roku 2009, kdy jej Islámský stát v Iráku vyhlásil za své hlavní město Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve (naposledy v roce 2006 během války v Iráku), tj. „Islámský stát v Iráku“ („Dawlat al-'Irák al-Islamíja“). Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín i Ninive, tedy oblasti, kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu, k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit, kde mají převahu spíše ší'ité. Historie tohoto islamisty vyhlášeného „státu“ prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje, pouze s tím rozdílem, že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část. V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války. Zde získali východní část země.

Podle některých expertů, včetně bývalých poradců britského premiéra Blaira, ke vzniku Islámského státu přispěla invaze do Iráku v roce 2003. Bývalý americký ministr obrany a ředitel CIA Leon Panetta je toho názoru, že ke vzniku Islámského státu napomohlo stažení amerických vojsk z Iráku prezidentem Obamou v roce 2011, čímž se v Iráku vytvořilo „vakuum“, které bylo vyplněno islamisty.

Islámský stát v Sýrii (2009) upright=0.7|náhled|vlevo|Vojenské cvičení americké armády poblíž Ramádí, listopad 2009 Někteří komentátoři viní režim prezidenta Asada ze vzestupu Islámského státu. Asad začal údajně spolupracovat se zástupci Islámského státu proti své opozici, před vypuknutím občanské války. Poté, co Islámský stát získal na síle, obrátil se proti režimu Asada, v rámci svých mocenských snah. Velká část bojovníků Islámského státu pochází z řad členů armády Saddáma Husajna. Britská stanice Sky News informovala o spolupráci mezi syrskou vládou a islamisty. Týká se předání vlády nad městem Palmýra nebo obchodu – například výměny ropy za hnojiva. Televize ale zároveň uvádí, že pravost kopií ručně psaných příkazů od vedení IS není možné spolehlivě doložit.

Někteří z jeho vzestupu viní USA, jelikož k Islámskému státu přeběhlo mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády a dalších povstaleckých skupin, které od roku 2012 cvičila a vyzbrojovala americká CIA.

Islámský stát v Iráku a Levantě (2013–2014) Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy, která operovala během války v Iráku (v letech 2003–2011), která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna, zemi však zachvátilo sektářské násilí. Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony. ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací, které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům. Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár, kterou obývají především sunnité, a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži. Následovaly další boje s iráckou armádou, která usilovala o dobytí ztracených území Iráku.

Většina syrských milicí, bojujících v Sýrii proti vládě Bašára al-Asada – které jsou pravděpodobně účelově Syrskou vládou označovány jako teroristické, neméně účelově je však západní mocnosti nazývají opozičními silami, volíce jedni velmi nepěkná, druzí až přespříliš pěkná pojmenování –, tedy většina těchto milicí se od ISILu distancuje, dokonce s ISIL i bojují, nicméně je potřeba podotknout, že občanské nepokoje přispěly k tomu, že se ISIL rozšířil i na území Sýrie, také se k tomu sluší dodat, že ačkoliv členové milicí sice zastávají názor těchto skupin, mnoho jejich členů se přidalo na stranu ISIL.

ISIL pokračoval na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů, přičemž následovaly tvrdé represe a teror, zejména proti náboženským menšinám, spojený s jejich vyhlazováním.

V září 2014 bylo v řadách Islámského státu 31 tisíc bojovníků, z toho bylo 3000 občanů evropských států. Podle některých odhadů Islámský stát získal v roce 2014 na daních a s pomocí vydírání 600 miliónů dolarů, 500 miliónů dolarů uloupil ze státních bank v Iráku po dobytí iráckých měst, 100 miliónů dolarů získal z prodeje ropy a 20 miliónů na výkupném z únosů.

Vyhlášení nezávislého chalífátu

Vyhlášení nezávislosti islámského chalífátu předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár (2013–2014). Vojenské střety na území provincie začaly 30. prosince 2013 poté, co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí. Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár, ta se musela stáhnout. Dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát.

Ofenziva v severním Iráku roku 2014

Organizace ISIL v sobotu 4. ledna 2014 oznámila, že zcela ovládla město Fallúdža, a pod kontrolou měla částečně také Ramádí, hlavní město provincie Anbár, jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území. Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony. O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii, kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada. Ve městě Ramádí se ozývala střelba. Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět. Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů, údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno. Mezi mrtvými se údajně nacházeli i někteří kmenoví vůdci. Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj, nikoli však vojáky. Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen, že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám, bez cizího vojenského zásahu. USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek. Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska.

V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku, včetně několika hraničních přechodů. Dobyt byl dvoumilionový Mosul, který padl do rukou islamistům poté, co vládní jednotky dezertovaly. Islamisté také vykradli banky ve městě, čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě. Před postupujícím Islámským státem uprchlo z Mosulu na 500 000 lidí. Na konci června již radikálové stanuli před branami Bagdádu. Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží.

V průběhu roku 2014 si násilnosti v Iráku a Sýrii vyžádaly skoro 100 000 mrtvých. Nárůst počtu obětí souvisí s ofenzívou Islámského státu v severním Iráku a Sýrii.

Islámský stát (od června 2014) Dne 29. června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát, tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu. Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma.