Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945) zanikly nejpozději během války nebo v roce 1945 v souvislosti s hromadným vyhnáním německy hovořících spoluobčanů z českých zemí. Židovští umělci, kteří se hlásili k německé národnosti byli nuceni uprchnout před rokem 1939. Vymezení pojmu Jedná se o skupiny, které lze zahrnout do obecnější kategorie německojazyčné kultury na území dnešních Čech, Moravy a Slezska, ve které se prolínaly vlivy českého, německého, rakouského, ale též širšího evropského, zejména francouzského a italského kulturního prostředí.
Obtíže s terminologickým vymezením vyplývají z několika skutečností. Důsledné oddělení institucí na národnostním principu koncem 19. století (Univerzita, Akademie, Krasoumná jednota) se po vzniku Československa roku 1918 změnilo v neprospěch německy hovořící části obyvatelstva. Praha se stala kosmopolitní, německé jádro Brna prošlo radikální proměnou. Převaha německy hovořícího obyvatelstva přetrvávala v Sudetech (Sudetenland), Německých Čechách (Deutschböhmen), na Německé Jižní Moravě (Deutsch-Südmähren), v Šumavské župě (Böhmerwaldgau) a oddělených ostrovech a výběžcích jako bylo Hřebečsko (Schönhengstgau). V těchto regionálních centrech vznikalo „německočeské umění“ a regionální německo-české spolky výtvarníků. Z hlediska územního členění je tento pojem nepřesný, protože zahrnuje i německo-moravské (deutschmährich) a německo-slezské (deutschschlesisch) umělce.Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, str. 11–17, 30–31. Výjimkou je Metznerbund, který měl ambici stát se nejdůležitějším uměleckým uskupením českých Němců a měl své regionální pobočky.
Z národnostního hlediska pojem nerozlišuje v českých zemích narozené nebo žijící Rakušany, Němce nebo německy mluvící obyvatele židovského původu.
Mezi členy spolků zahrnuje i ty umělce, kteří se na tomto území narodili a později působili v zahraničí nebo výtvarníky narozené v okolních německojazyčných zemích (Německo, Rakousko..), kteří se účastnili společných výstav.
Historické souvislosti Podle JaništinovéMezery v historii 1890–1938, polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1994, Rousová H (ed.), GHMP a NG v Praze, str. 48, představuje meziválečné německé malířství v Čechách dosti uzavřenou nebo dokonce izolovanou enklávu, která se snažila o udržení německé kulturní svébytnosti. Umělecky se německá tradice projevovala v oblibě historismů odvozovaných z naturalistického stylu německé pozdní gotiky, symbolů, ve spiritualizaci námětů a ideologizaci. Vymezení vůči akademismu a antiklasicismus se spíše než moderní formou projevovalo expresivitou, psychologizací, nadsázkou a zálibou ve fantasknu. Do dění na umělecké scéně negativně zasáhla hospodářská krize počátkem 30. let, obavy z politického vývoje v Německu a Mnichovská dohoda v roce 1938.
V roce 1930 bylo v Praze shromáždění všech německočeských spolků a pod tlakem hospodářské krize byl v roce 1931 po německém vzoru založen Říšský svaz německých výtvarných umělců v České republice (Reichsverband deutscher bildender Künstler in der Tschechoslowakischen Republik). Jeho posláním byla finanční podpora a důchodové zabezpečení umělců. Poté, co Reichsverband podlehl roku 1935 vlivu nacionálně-socialistické politiky, vystoupily z něj Metznerbund, Prager Secession a Verband deutscher Graphiker.
Praha se ve 30. letech stala významným intelektuálním a uměleckým centrem, kde po roce 1933 dále vycházely v Německu a Rakousku zakázané časopisy a nalezla zde azyl část levicově orientovaných umělců.Pařík A, Mezery v historii 1890–1938, polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1994, Rousová H (ed.), GHMP a NG v Praze, str. 35
Metznerbund někteří členové opustili, ale spolek byl činný i za války a podílel se na kulturní a umělecké propagandě v duchu národně-socialistického umění.
Seznam spolků podle místa a data založení Čechy Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen (Spolek německých výtvarných umělců v Čechách) (1893–?) Deutschböhmischer Künstlerbund (Německočeský umělecký svaz) (1908–?) Metznerbund (1920–1944) Die Pilger (Poutníci) (1920–1923) Oktobergruppe (1922–1927) Verein deutscher Malerinnen Prag (pražská pobočka Spolku německých umělkyň)(1921–1937) Junge Kunst (1927–1928) Prager Secession (1928–1937) Oskar Kokoshka-Bund (1937–1938)
Morava Mährischer Kunstverein (Moravský umělecký spolek), (1882–1944) – obdoba české Krasoumné jednoty zahrnoval: Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler (Sdružení německo-moravských výtvarných umělců na Moravě) (1909–1914) Gesellschaft der Kunstfreunde in Olmütz (Společnost přátel umění v Olomouci) Mährischer Künstlerbund (Moravský svaz umělců) (1913–1918) Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler Mährens und Schlesiens (Sdružení německo-moravských výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku) (1914–1921) Die Juryfreien (Bez komise), Brno (1919–1923) Künstlerbund Mährische „Scholle“ (1921–1922), později jako: Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens “Scholle” (1922–1937)
Slezsko a Ostravsko Kunstring (Kruh umění, Moravská Ostrava) (1925–1939, oficiálně až 1945) Vereinigung bildender Künstler Schlesiens (Společenství výtvarných umělců Slezska) ( Vereinigung bildender Künstler Schlesiens Troppau (Společenství výtvarných umělců Slezska v Opavě) (1919–?) Freie Vereinigung bildender Künstler Schlesiens (Volné společenství výtvarných umělců ve Slezsku) (1926–1943?) Místní sdružení Künstlerbund Niederland Šluknovský výběžek (1920–1930) později s novým názvem Gaubildungsverband Niederland (Župní vzdělávací svaz Nizozemska) (1930–?) Thomabund, Vereinigung deutscher Kunstfreunde in Böhmisch Kamnitz (Thomabund, sdružení německých přátel umění v České Kamenici) (?-1930) Die Woge Liberec (Vlna) (1924) Die Gemainschaft, Verband der Kunstfreunde Ústí nad Labem (Společenství, Svaz přátel umění) (1921), pravděp. předchůdcem Verein für Kunstpflege (Umělecký okrašlovací spolek) Ring – verband akademischer Graphiker Ústí nad Labem (Kruh – Svaz akademických grafiků) (1928–?) Olsabund Těšín (Svaz Olše) (?) Mai-gruppe, Karlovy Vary (Skupina Květen) (?)
Odkazy Reference
Literatura Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, (Arbor vitae), (OGL) Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno Habánová A, 2012, Liberec jako centrum německo-českého výtvarného umění v první polovině 20. století. Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha
Externí odkazy Webové stránky Německočeské umění/Deutschböhmische Kunst Ivo Habán 2012, text disertační práce FF MUNI Anna Habánová, 2012, text disertační práce FF MUNI Založení spolku Mährischer Kunstverein v Brně
Kategorie:Umělecké spolky v Československu Kategorie:Umělecké spolky v Česku Kategorie:České výtvarné umění Kategorie:Dějiny Němců v Česku