Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger (23. února 1896, Zvolen – 13. července 1960, Luján) byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou lidovou stranu a založení válečného Slovenského státu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel.
Život Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí – měl čtyři bratry a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje.
V letech 1902–1907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 1907–1910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 1910–1914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích.
Působení Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech (Horní Mladonice, Senohrad, Krupina, Kremnica). V letech 1917–1918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operací na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině – nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli.
Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolem Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 1935–1936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce 1944 ho během Slovenského národního povstání povstalci zatkli a uvěznili, ale po krátkém čase byl propuštěn. Začátkem roku 1945 se pak přestěhoval z Martina do Bratislavy, odkud zanedlouho utekl do emigrace z obav před trestním stíháním.
Emigrace náhled|250px|Hrob J. Cígera-Hronského na Národním hřbitově v Martině V roce 1945 se vydal nejdříve do Rakouska, kde žil v americké zóně. Později se rozhodl odejít do Itálie, konkrétně do Říma, kde zůstal až do února 1948. Po zatčení italskou policií se mu podařilo uprchnout a odešel do Argentiny, kde se usadil ve městě Luján. Zpočátku se mu tam žilo velmi těžko, na živobytí si vydělával jako kreslič pro textilní továrnu. Nadále však publikoval, zejména v časopisech. V roce 1956 se stal předsedou Slovenské národní rady v zahraničí a byl jmenován čestným předsedou Spolku slovenských spisovateľov a umelcov v zahraničí. V roce 1959 založil Zahraničnú Maticu slovenskú.
Po pádu socialistického režimu, roku 1993, převezli jeho ostatky do Martina a uložili je na Národním hřbitově. Symbolicky ho pohřbili spolu se Štefanem Krčmérym, protože milovali tutéž ženu.
Tvorba náhled|Muzeum Hornského v Martině Začínal psaním novel a krátkých próz, které později vyšly ve sbírkách U nás, Domov, Medové srdce nebo Podpolianske rozprávky. Ve svých dílech často popisuje obyčejné slovenské lidí, často se vrací i ke vzpomínkám na dětství, takže některá jeho díla jsou silně autobiografická. Do svých děl pro děti zas vkládá dobrodružství a učení o křesťanské lásce. Často se soustředil na historickou látku, ale většinou sklouzl do oblasti legend, ačkoli v jeho příbězích vystupují reálné postavy z historie. Také upravoval slovenské lidové pohádky, ale vytvářel i své vlastní, které zcela odbočují od klasického schématu lidových pohádek, ale spíše dávají vyniknout fantazii či humoru. Některá jeho díla vyšla v angličtině, maďarštině, češtině, polštině nebo ruštině.
Díla
Próza 1923 – U nás 1925 – Domov 1927 – Žltý dom v Klokoči 1927 – Čítanka 1929 – Medové srdce 1930 – Proroctvo doktora Stankovského 1932 – Chlieb 1932 – Podpolianske rozprávky 1933 – Jozef Mak 1933 – Tomčíkovci 1934 – Sedem sŕdc 1935 – Čítanka 1939 – Na krížnych cestách 1940 – Cesta slovenskou Amerikou 1940 – Pisár Gráč 1944 – Na Bukvovom dvore 1944 – Šmákova mucha 1947 – Predavač talizmanov Liberius Gaius od Porta Colina 1948 – Andreas Búr Majster 1960 – Svet na Trasovisku 1964 – Pohár z brúseného skla
Divadelní hry 1926 – Firma Moor 1929 – Červený trojuholník 1929 – Návrat
Pro děti a mládež 1924 – Najmladší Závodský 1925 – Kremnické povesti 1926 – Janko Hrášok 1928 – Pod kozúbkom 1930 – Smelý Zajko 1931 – Smelý Zajko v Afrike 1931 – Zakopaný meč 1932 – Budkáčik a Dubkáčik 1932 – Sokoliar Tomáš 1932 – Brondove rozprávky 1932 – Zábavky strýca Kurkovského 1933 – Zlatý dážď 1934 – Zlaté hodinky 1935 – Strýcovo vrtielko 1936 – Tri rozprávky 1937 – Zlatovlasá sestra 1939 – Budatínski Frgáčovci 1940 – Tri múdre kozliatka 1940 – Do školy 1941 – Traja bratia
Cestopis 1940 – Slovenskou Amerikou
Reference
Externí odkazy
Referaty.sk: Jozef Cíger Hronský Profil na Kto je kto.sk Profil na Osobnosti.sk
Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Narození ve Zvolenu Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Narození 23. února Kategorie:Úmrtí 13. července Kategorie:Úmrtí v Buenos Aires (provincie) Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Národním hřbitově v Martině Kategorie:Slovenští emigranti a exulanti Kategorie:Slovenští umělci v zahraničí Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách