Vidlové věže tvoří krajinářsky velkolepý trojvěžový Vidlový hřeben, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským štítem. Přestože jsou viditelně nižší než sousední dva štíty, zaujmou odvážným tvarem. Exponovaný přechod "vidlí" patří k nejpůsobivějším hřebenovkám Vysokých Tater.
Topografie Hřeben Vidlí začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbine. Následuje Západní Vidlová veža (2480 m), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m), Veľká Vidlová veža (2522,8 m), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová veža. Jižní stěny – asi 180 m – spadají do Cmitera (závěr Skalnaté doliny), severní do Medené kotliny nad Dolinou Zeleného plesa.
Několik zajímavých výstupů 1906 Prvovýstup na Východnou Vidlovou vežu Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytým věžím Tater. 1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV. 1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovský, V.
Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V – VI.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 3. díl, Olympia 1977.
Externí odkazy
Na Summitpost jako Vidle Jižní stěny vidí Popis hřebenovky Legendární Vidlový hřeben – horolezecký průvodce
Kategorie:Dvoutisícovky na Slovensku Kategorie:Hory a kopce ve Vysokých Tatrách Kategorie:Hory a kopce v Prešovském kraji Kategorie:Skalnatá dolina Kategorie:Dolina Zeleného plesa Kategorie:Hřebeny a hřbety ve Vysokých Tatrách Kategorie:Dvoutisícovky v Karpatech