Simon Vouet (9. ledna 1590, Paříž, Francie – 30. června 1649, Paříž) byl francouzský barokní malíř a návrhář, který pomáhal zavést italský barokní styl do Francie.
Životopis Narodil se v Paříži a studovat začal u svého otce, který byl také malířem. Byl přirozeným studentem – studoval a absorboval všechno, co se objevilo v prostředí kolem něj: carravaggiovské dramatické světlo, italský manýrismus, barvy Paola Veronese a umění Carracciho, Guercina a Guida Reniho. Vouetův nový styl byl zřetelně italský díky rokům studia, které strávil v této zemi (1613–1627). Studoval a žil převážně v Římě, kde se barokní styl v těchto letech vyvíjel, ale také navštívil Benátky a Bolognu, kde měla svou akademii rodina Carracciovců, Janov a Neapol.
Jako známý a respektovaný umělec se stal prezidentem římské akademie sv. Lukáše (Accademia di San Luca), když ho francouzský král Ludvík XIII. zavolal zpět do Francie. V Paříži se stal osvěžující a dominantní silou, když maloval oltářní obrazy a alegorické výzdoby pro soukromé mecenáše. Jeho ateliér vychoval celou škálu francouzských malířů příští generace a navzdory Vouetovým francouzským barokním malbám si udržel od začátku klasicistní zdrženlivost. Můžeme porovnat francouzské barokní umělce Philippa de Champaigne, Nicolase Poussiniho a především Charlese Le Bruna, jeho nejvlivnějšího žáka, který vytvořil všechny interiérové dekorační malby ve Versailles a diktoval oficiální umělecký styl na dvoře krále Ludvíka XIV., ale který v žárlivosti v roce 1648 nechal vyřadit Voueta z Královské akademie. Mezi další Vouetovy studenty patří Valentin de Boulogne, jeden z hlavních francouzských Caravaggistů, Pierre Mignard, Eustache Le Sueur, Nicolas Chaperon, Claude Mellanie a vlámský umělec Abraham Willaerts.
Výběr z díla Crucifixion, 1622, Église du Gesù, Janov Anges portant les Instruments de la Passion, 1626, Musée des Beaux-Arts et d'archeologa de Besançon, Besançon Allegoria de la Richesse, 1630/1635, Louvre, Paříž Les muses Uranie et Caliope, 1634, National Gallery of Art, Washington DC Crucifixion, 1636/1637, Musée des Beaux-Arts de Lyon, Lyon Vénus Endormie, 1630/1640, Szépművészeti Muzeum, Budapešť Apollon et les Muses, 1640, Szépművészeti Muzeum, Budapešť La Présentation de Jésus au Temple, 1641, Louvre, Paříž Vierge à l'Enfant dite Vierge Hesselin, 1640/1645, Louvre, Paříž Le Temps vaincu par l'Amour, kolem 1644, Musée des Beaux-Arts de Reims, Reims
Galerie
Saturn poražený Amorem, Venuší a Nadějí – kromě posvátných námětů se Vouet věnoval také alegoriím. Prošedivělá postava Saturna drží v ruce kosu jako svůj atribut. Vedle jeho nohou ležící kotva připomíná Naději. Žena s odhalenou hrudí představuje Pravdu. Mladá žena vznášející se nad skupinou postav drží v ruce insignie moci a bohatství, které z ní dělají Fortunu, bohyni štěstí. Žena troubící na pozoun představuje Fámu, znamenající slávu, kterou právě zvěstuje troubením. Dramatický výjev září barevností a také ukazuje ekvivalenty alegorií. V Paříži, kam byl povolán Ludvíkem XIII. a kardinálem Richelieu uplatňoval své představy ideální krásy a vznešenosti nejen v oltářních obrazech, ale i v dekorativním stylu gobelínů a portrétů.
Reference
Externí odkazy
Simon Vouet Dílo Simona Voueta
Kategorie:Francouzští barokní malíři Kategorie:Francouzští tapiséři Kategorie:Francouzští kreslíři Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v roce 1590 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1649 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži