Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskutečnily 23. a 24. května 2014 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V České republice se volilo 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát (do roku 2019). Česká republika po volbách přišla oproti předcházejícímu stavu, kdy měla v Evropě 22 zástupců, o jednoho europoslance, protože dle Lisabonské smlouvy byly počty poslanců o něco sníženy (do roku 2014 měl Evropský parlament 766 poslanců).
Volby vyhrálo hnutí ANO s 16,13 % hlasů a čtyřmi získanými mandáty, těsně druhá skončila koalice TOP 09 a Starostů s 15,95 % a stejným počtem mandátů a třetí místo získala ČSSD s 14,17 % a taktéž čtyřmi mandáty. Další dvě strany v pořadí, KSČM (10,98 %) a KDU-ČSL (9,95 %), získaly po třech mandátech. Dva mandáty získala ODS se 7,67 % a jeden mandát Svobodní s 5,24 %. Volby provázela rekordně nízká účast – 18,2 %.Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 – statistiky na webu Volby.cz
Volebního klání se účastnilo rekordních 38 uskupení, o 5 více než při minulých volbách v roce 2009. V těch s více než 30 % hlasů jasně zvítězili občanští demokraté, kteří tak, jak se předpokládalo, vítězství v těchto volbách neobhájili a přišli o sedm mandátů. Tři mandáty ztratili sociální demokraté a jeden mandát komunisté, naopak jeden mandát navíc získali lidovci. Devět mandátů připadlo novým stranám – ANO, TOP 09 a Svobodným.
Ve volbách kandidovali a do europarlamentu se dostali tři poslanci Parlamentu ČR: Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák a Kateřina Konečná, těm tak národní poslanecký mandát zanikl pro neslučitelnost funkcí zahájením první schůze Evropského parlamentu pro období 2014–2019. Kandidoval a zvolen byl také senátor Jaromír Štětina, kterému zanikl mandát za stejných podmínek, následkem čehož na září 2014 vypsal prezident republiky v obvodu č. 22 – Praha 10 doplňovací volby.
Obecné informace náhled|Volební místnost evropských voleb v květnu 2014 v Třebíči, v popředí mobilní a stálá volební urna.
Termín voleb Původně se počítalo s termínem 5.–8. června, avšak kvůli kolizi se svátkem Letnic, kdy bývají v mnoha zemích Evropské unie prázdniny, byl termín přesunut do rozmezí 22.–25. května. V České republice se tradičně volí během pátku a soboty, volby zde tedy proběhly 23. a 24. května. Sčítat odevzdané hlasy volební komisaři začali ihned po uzavření volebních místností. Výsledky voleb byly oznámeny až v neděli 25. května ve 23:00 hodin SELČ, kdy se uzavřely poslední volební místnosti v EU. Občané ČR v tento den mohli zjistit rovnou konečné, nikoliv průběžné výsledky. Toto je možné na základě změny zákona o volbách do Evropského parlamentu, která prošla legislativním procesem a vešla v účinnost na jaře 2014. Naopak dříve se muselo vyčkat se sčítáním hlasů až do uzavření poslední volební místnosti v Evropě.
V květnu 2013 prezident Miloš Zeman oznámil záměr vyhlásit ve stejném termínu i volby do Poslanecké sněmovny, což by ušetřilo náklady a zvýšilo nízkou volební účast v eurovolbách. Volby do sněmovny však nakonec proběhly předčasně v říjnu 2013.
Volební systém Je pouze jeden celorepublikový volební obvod, každá kandidující strana či hnutí proto podávala pro celé České republice jedinou volební kandidátku. Tu musela odevzdat nejpozději 66 dní před volbami (18. března). Ministerstvo vnitra 4. dubna rozhodlo o registraci či vyřazení každého z kandidátů. 8. dubna státní volební komise rozlosovala čísla pro volební lístky. Mandáty si rovnoměrně rozdělily ty strany, které přesáhly 5% uzavírací volební klauzuli. Nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů (ve výši 30 Kč za hlas) mají ty strany, které získaly alespoň 1 % hlasů.
Kritika volebního systému Někteří kritici systému vytýkají, že přepočítávání hlasů vede ke „zkreslení“ vůle voličů.Vladimír Rott: Volit do evropského parlamentu, anebo se věnovat něčemu smysluplnějšímu?, Britské listy, 21. březen 2019 Další kritika se týká pětiprocentní hranice, kdy navrhována je „pouze «přirozená hranice» daná počtem mandátů“ s tím, že by pak pro voliče mělo větší smysl volit kandidáty menších hnutí či stran. Tento názor podporují i rozhodnutí německého Ústavního soudu, že jakákoliv hranice je nepřípustná, neboť „znamená závažný zásah do principů rovnosti práv a rovných příležitostí politických stran a není možné ji za daných právních a faktických okolností ospravedlnit“.druhé rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, tentokrát o tříprocentní hranici, 26. února 2014: (de) Leitsätze zum Urteil des Zweiten Senats vom 26. Februar 2014 Pokud by byla tato hranice zrušena i v Česku, bylo by zastoupení ČR v Evropském parlamentu v období 2014–2019 následující:Vladimír Rott: Volby do EP bez hranic – pouze s "přirozenou hranicí" danou počtem mandátů – Tabulky k diskusnímu návrhu Eurovolby 2014 a další volby: Necelá tři procenta a co zmůžou "ostatní", 27./28. května 2014, na autorově webu vjrott.com ANO 2011: 16,1 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4) TOP 09 + STAN: 16,0 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4) ČSSD: 14,2 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4) KSČM: 11,0 % hlasů a 2 mandáty (místo přepočítaných 3) KDU-ČSL: 10,0 % hlasů a 2 mandáty (místo přepočítaných 3) Ostatní: 8,2 % hlasů a 2 mandáty (za předpokladu, že by se „Ostatní“ na těchto zástupcích dohodli) ODS: 7,7 % hlasů a 2 mandáty (stejně jako přepočítané) Svobodní: 5,2 % hlasů a 1 mandát (stejně jako přepočítaný) Piráti: 4,8 % hlasů a 1 mandáty (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího) Zelení: 3,8 % hlasů a 1 mandát (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího) Úsvit: 3,1 % hlasů a 1 mandát (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího)
Volební právo Aktivní volební právo (právo volit) mají kromě občanů České republiky starších 18 let i občané ostatních členských zemí Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Obdobně pasivní volební právo (právo být volen) mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Čeští občané, kteří nemohou volit v místě svého bydliště, si mohli do 8. května požádat o volební průkaz, avšak volit české zástupce lze pouze na území Česka. Zahraniční voliči, kteří mají zájem volit v České republice, se museli do 13. dubna zapsat na seznam voličů.
Kontroverze kolem volebního práva Český zákon o volbách do Evropského parlamentu neumožňuje volit české kandidáty mimo území ČR, přestože drtivá většina všech členských států to umožňuje (např. korespondenčně či na zastupitelském úřadě). Toto omezení považují někteří občané za zásah do základního práva, které garantuje Listina základních práv a svobod, a proto v petici založené v březnu 2014 požadují přípravu novely volebního zákona.
Minulé volby Mandáty z voleb v roce 2009 se snažily obhájit vítězná ODS (9), ČSSD (7), KSČM (4) a KDU-ČSL (2). Celkem v roce 2009 kandidovalo 708 osob v 33 uskupeních.
Kandidáti náhled|Hlasovací lístky
Podle sociologa Jana Herzmanna zvolily všechny hlavní politické strany své lídry velmi dobře a strategicky, jde podle něj o výrazné a zajímavé osobnosti. Podle politologů Tomáše Prouzy a Jakuba Jandy tyto výrazné osobnosti, stejně jako rekordní počet kandidujících stran, ukazují na zvýšený zájem českých politických stran o evropské dění. Podle politologa Ladislava Mrklase za tím však může být i jen zájem se zviditelnit a dobře zapůsobit před podzimními komunálními volbami. Janda a Mrklas také upozorňují na to, že „většina stran nemá pro evropská témata analytické zázemí a problematice potom nerozumí ani jejich členové – poslanci a senátoři.“
Registrovaní kandidáti Do voleb kandidovalo celkem 857 osob v 38 uskupeních, z 39 přihlášených subjektů byla jedna strana Ministerstvem vnitra vyřazena.
Poznámka: Strany a hnutí jsou v tabulce řazeny podle výsledků parlamentních voleb v roce 2013. Subjekty, které v nich samostatně či vůbec nekandidovaly, následují v abecedním pořadí. Kliknutím na záhlaví lze změnit řazení podle přiřazeného čísla či abecedy.