Zaalajský hřbet (; ; ; ) je pohoří v severním Pamíru, na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu; východní okraj leží v Číně. Pohoří je dlouhé asi 250 km, nejvyšší horou je Pik Lenina (7134 m). Hřbet se táhne ze západu na východ od soutoku řek Muksu a Kyzylsu po kyrygyzsko-tadžické hranici a hranici kyrgyzsko-čínské, za jejímž ohybem na sever zaniká. Hřbet tvoří severní hranici Pamíru, ze severu je od Alajského hřbetu Pamíro-Alaje oddělen Alajskou dolinou. Na východě je od hřbetu Kingtau oddělen průlomem řeky Markansu, na jihu je horskými sedly propojen se hřbetem Saukdara a údolí řeky Muksu jej odděluje od hřbetů Akademie věd a Petra I. Pohoří je charakteristické velkým množstvím hlubokých údolí a mnoha ledovci (dohromady jich je asi 550), které pokrývají plochu okolo 1300 km2. Pod čarou věčného sněhu jsou louky a horské stepi. Přes průsmyk Kyzylart prochází důležitá silnice M41 (zvaná Pamírský trakt), spojující Ferganskou kotlinu a město Chorog.
Členění Hřbet se člení na tři části oddělené výraznými sedly Tersagar a Kyzylart: Západní část hřbetu se rozkládá na západ od sedla Tersagar. Dosahuje délky 64 km a střední výška hřbetu je zde 5100 m. Nejvyšším vrcholem je Pik Sat s výškou 5900 m, nacházející se v jižní rozsoše hřbetu. Severní svah hřbetu zde pozvolna klesá do Alajské doliny a je rozčleněn pouze mělkými údolími, jižní svah je naopak strmý a skalnatý, s visutými údolími. Střední část hřbetu, mezi sedly Tersagar a Kyzylart, je zároveň jeho nejvyšší částí. Délka této části je 92 km, střední výška okolo 6000 metrů. Nejvyšší vrchol Pik Lenina (7134 m) je zároveň nejvyšším vrcholem celého hřbetu. Východní část hřbetu se táhne na východ od sedla Kyzylart. Střední výška této části je kolem 5500 metrů, nejvyšším vrcholem je hora Kurumdy s výškou 6610 metrů. náhled|vlevo|Pik Lenina, nejvyšší vrchol pohoří, při pohledu z vesnice Sary Mogul v Alajské dolině
Zalednění Celé pohoří je vzhledem ke své vysoké nadmořské výšce intenzivně zaledněno. Dohromady zde koncem 80. let bylo 550 ledovců s celkovou plochou 1329,3 km2. Nadmořská výška sněžné čáry stoupá od západu k východu a zároveň je významně výše na jižních svazích hřbetu než na svazích severních. Na severních svazích leží sněžná čára ve výšce 4200 – 4500 metrů, na svazích jižních 4500 – 5400 metrů. Výrazný vliv zde mají úhrny srážek, které jsou přinášené od západu a jsou vyšší na severních svazích pohoří obrácených do Alajské doliny. V západní části hřbetu je celkem 135 ledovců. Jejich celková plocha je 222 km2, z toho 44 ledovců s plochou 94,6 km2 na severních svazích a 91 ledovců s plochou 127,4 km2 na svazích jižních. Největším ledovcem je zde ledovec Kyzylsu s délkou 13,3 km a plochou 22,5 km2, stékající ze severovýchodních svahů vrcholu Sat. Nejvíce zaledněná je střední část hřbetu, kde se nachází okolo 60 % plochy všech ledovců hřbetu – 334 ledovců o celkové ploše 803,7 km2, z toho 98 ledovců o ploše 361,7 km2 na severních svazích a 236 ledovců o ploše 442 km2 na svazích jižních. Největší plochu zde zaujímají velké údolní a dendritické ledovce, 16 ledovců s plochou větší než 10 km2 má celkovou plochu 504,7 km2. K největším ledovcům zde patří ledovce Lenina (13,5 km, 55,3 km2) a Korženěvského na severních svazích a ledovce Ujsu, Oktjabrskij (19 km, 88,2 km2), Velká (20,6 km, 23,5 km2) a Malá Saukdara (14,3 km, 23,5 km2), Dzeržinského (14,9 km, 19 km2) a Bali (7,6 km, 11,9 km2) na svahu jižním. Ve východní části hřbetu je celkem 81 ledovců s plochou 303,6 km2, z nichž většina (45 s plochou 240,1 km2) je na severních svazích. Největšími ledovci jsou zde ledovce Kyzylsu (15,1 km, 43 km2) a Nura na severních svazích a ledovec Kurumdy na jižním svahu.
Odkazy Reference
Literatura
Góry Zaałajskie na Encyklopedia PWN
Externí odkazy
Kategorie:Pohoří v Pamíru Kategorie:Pohoří v Číně Kategorie:Pohoří v Kyrgyzstánu Kategorie:Pohoří v Tádžikistánu Kategorie:Geografie Sin-ťiangu