Antonín Procházka (24. června 1849 ZáběhliceMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Stětí sv. Jana Křtitele v pražské Hostivaři – 26. září 1903 Královské VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z4, s. 247) byl český sochař myslbekovské generace a restaurátor.
Život Narodil se v Záběhlicích, tehdy součásti okresu Karlín.Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Procházka Anton (1849) Vystudoval sochařství na akademii v Praze. Se svou manželkou Albertinou Homolovou měl čtyři děti. Zemřel roku 1903 na srdeční vadu a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Byl především figuralistou. Autorsky často (ne vždy) spolupracoval se svým přítelem Františkem Hergeselem mladším, se kterým sdílel společný ateliér v Praze na Vinohradech. Byl členem Umělecké besedy a Krasoumné jednoty.
Dílo vlevo|náhled|Busta na pomníku Daniela Adama z Veleslavína v Praze (1902) náhled|vlevo|Souboj titánů Procházka vytvořil s Č. Vosmíkem volně dle originálu I. Platzera
Je především autorem monumentálních soch, pomníků, alegorických sousoší, ale také bust nebo figurálních reliéfů. Vyšel z akademismu a dopracoval se k realismu levicového smýšlení.
Samostatné pískovcová výzdoba oltáře v kostele sv. Jiljí v Milevsku z roku 1883 výzdoba několika novorenesančních budovː Trojice národních buditelů či spisovatelů k dekoraci průčelí školních budov Alegorie Pilnosti a ušlechtilosti na fasádě budovy Národního muzea (1890) pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 vytvořil spolu s Františkem Hergeselem alegorické sousoší nad tympanonem hlavního portálu Průmyslového paláce, které zobrazovalo okřídleného Génia, ženskou postavu symbolizující Zemědělství a mužskou postavu symbolizující Průmysl.Pavel Kalina, Průmyslový palác na pražském Výstavišti, Staletá Praha XXXV, 2019, č. 1, s. 11 Podílel se na výzdobě Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici od arch. Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892 – 1894) poprsí Jana Husa do Pantheonu Národního muzea (1899), odstraněno 1937) poprsí Tomáše Štítného do panteonu Národního muzea socha sv. Vojtěcha pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech
Společně s Františkem Hergeselem pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi (1892), získali 2. cenu v soutěži na pomník bratranců Veverkových; Hákování (Chléb náš vezdejší), nejúspěšnější sousoší s pracovní tematikou, oceněno roku 1900 na Světové výstavě v Paříži (dnes ve sbírce Národní galerie v Praze).
Restaurátorské práce Jako restaurátor, kopista barokních kamenných soch, vytvořil například s Čeňkem Vosmíkem kopii Platzerova sousoší Souboj titánů na vstupní bráně Pražského hradu, tzv. Bráně gigantů.
Odkazy Reference
Literatura Prokop H. Toman, ''Nový slovník čsl.výtvarných umělců, díl II. Praha 1949
Externí odkazy
Kategorie:Čeští sochaři 19. století Kategorie:Narození 24. června Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. září Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí na Vinohradech Kategorie:Pohřbení na Olšanech