Ífigenie v Tauridě je tragédie starověkého řeckého dramatika Eurípida. Pojednává o kněžce v chrámu na dnešním Krymu Ífigenii, která se zde setkává se svým bratrem Orestem. Dějově následuje po jiné Eurípidově hře, Ífigenii v Aulidě, přestože „taurskou Ífigeniu“ Eurípidés napsal před „aulidskou“.
Obsazení Ífigenie, dcera Agamemnónova, sestra Orestova, kněžka v chrámu Artemidy v Tauridě, kde byli obětováni cizinci Orestés, bratr kněžky Ífigeneie Pyladés, jeho věrný přítel Pastýř Thoás, taurský král Posel Bohyně Athéna Sbor zotročených řeckých žen
Děj se odehrává před chrámem Artemidy Taurské.
Děj Ífigenie byla podle mínění Řeků obětována svým otcem Agamemnónem Artemidě Taurské. Ve skutečnosti ji však bohyně těsně před obětováním odnesla pryč a nastrčila místo ní laň. Kněžka není v Tauridě spokojená a vzpomíná na svého bratra Oresta, o němž si myslí, že zemřel. Ten však s věrným přítelem Pyladem přichází do Tauridy. Přestože byl Orestés pomocí Apollóna a Athény osvobozen athénským soudem, polovina bohyní lític ho stále pronásleduje za matkovraždu. Taurové je nyní oba zajali a žádají Ífigenii, aby je oba obětovala (v Tauridě se totiž provádí lidské oběti). Když Ífigenie zjistí, o koho jde, rozhodne se mladíky zachránit pomocí lsti. Musí přelstit nejen místní, ale také taurského krále Thoanta. Při útěku s sebou Ífigenie vezme sošku Artemidy Taurské. Vypadá to, že se útěk nezdaří, Poseidón totiž není nakloněn nikomu z Átreova rodu (ze kterého Ífigenie i Orestés pochází), ale v poslední chvíli zasáhne bohyně Athéna. Zadrží krále Thoanta a ten přestane se stíháním.
Gluckovy opery Christoph Willibald Gluck obě Ífigeneie, aulidskou i taurskou, zpracoval jako opery: Ífigenie v Aulidě (1774)
Ífigenie v Tauridě (1779)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Starověké řecké divadelní hry Kategorie:Euripidovy divadelní hry