náhled|upright=1.2|Příklady baltského jantaru Baltský jantar představuje typ mineralizované pryskyřice s vyšším, až 8% podílem kyseliny jantarové, jehož největší naleziště se nachází v Baltském regionu. Odhaduje se, že 90 % světových zásob jantaru se nachází v Kaliningradské oblasti na Sambijském poloostrově. Proces tvorby baltského jantaru je datován v eocénu, přibližně 44 miliónů let nazpět.Ritzkowski, S. 1997. K-Ar-Altersbestimmungen der bernsteinführenden Sedimente des Samlandes (Paläogen, Bezirk Kaliningrad). Metalla, Bochum, 66: 19–23. Odhaduje se, že z třetihorních lesů vzniklo kolem jednoho sta tisíc tun jantaru.
Název „baltský jantar“ je obecný termín, nevztahující se pouze k Baltskému regionu. Jantar se shodnými vlastnostmi, např. ze saských hnědouhelných dolů v Bitterfeldu, nese stejné označení. Původně se předpokládalo, že bitterfeldský jantar vznikl v miocénu před 20–22 miliony let. Srovnání živočišných inkluzí však ukázalo, že se velmi pravděpodobně jedná o vlastní baltský jantar, který byl pouze transportován do miocenních sedimentů. Další naleziště baltského jantaru leží v Polsku a Rusku.
Od poloviny 19. století existovala představa, že pryskyřici, jež dávala vzniknout jantaru, produkoval pouze strom Pinites succinifer. Výzkum z osmdesátých let 20. století ukázal, že se na její tvorbě podílelo více dřevin. Ještě novější analýzy jantaru a pryskyřice z živých stromů pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (Fourier-transform infrared microspectroscopy, FTIR) vyústily v předpoklad, že za tvorbu pryskyřice byly odpovědné jehličnany z čeledě pajehličníkovité (Sciadopityaceae). Jediným existujícím zástupcem této monotypické čeledě je jehličnatý strom pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata).
Paleobiologie Inkluze baltského jantaru se staly zdrojem vědeckého popisu řady vymřelých druhů živočichů a tříd rostlin.Weitschat, W. & Wichard, W. 2002. Atlas of Plants and Animals in Baltic Amber. Pfeil, 256 pp.
Fauna náhled|Fosilie brouka z čeledě dlouhanovití Aspidopleura Gibson, 2009 Baltimartyria Skalski, 1995 Brevivulva Gibson, 2009 Electrinocellia (Carpenter) Engel, 1995 Epiborkhausenites Skalski, 1973 Gracillariites Kozlov, 1987 Electrocrania Kuzněcov, 1941 Fibla carpenteri Engel, 1995 Metapelma archetypon Gibson, 2009 Micropterix gertraudae Kurz & Kurz, 2010 Neanaperiallus Gibson, 2009 Palaeovespa baltica Cockerell, 1909 Palaeovespa socialis Pionar, 2005 Prolyonetia Kuzněcov, 1941 Propupa Stworzewicz & Pokryszko, 2006Stworzewicz E., Pokryszko B. M. (2006). "Eocene terrestrial snails (Gastropoda) from Baltic amber". Annales Zoologici 56(1): 215-224. abstract, abstract Stigmellites baltica (Kozlov, 1988) Succinipatopsis Poinar, 2000Jr, P.; George, (2000). "Fossil onychophorans from Dominican and Baltic amber: Tertiapatus dominicanus n.g., n.sp. (Tertiapatidae n.fam.) and Succinipatopsis balticus n.g., n.sp. (Succinipatopsidae n.fam.) with a proposed classification of the subphylum Onychophora". Invertebrate Biology 119: 104. doi:10.1111/j.1744-7410.2000.tb00178.x
Reference
Související články Jantar
Externí odkazy
Kategorie:Pryskyřice Kategorie:Minerály 9. třídy Kategorie:Uhlík Kategorie:Jantar