1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události
19. ledna – Zastaveno vydávání Národních novin, kvůli článku Františka Palackého a Karla Havlíčka Borovského. 18. března Císař František Josef I. uvádí v život první reformy při snaze modernizovat říši. V USA byla založena finanční společnost American Express. 8. května – Karel Havlíček Borovský začal v Kutné Hoře vydávat časopis Slovan, který měl nahradit Národní noviny. 30. května – Na Smetanově nábřeží v Praze byla odhalena Krannerova kašna. 1. června V Praze byl uveden do provozu Negrelliho viadukt. V Rakouském císařství byly vydány první poštovní známky. V USA proběhlo sčítání obyvatel. Jejich počet byl 23 191 876, z toho přes 3,2 milionu otroků. 6. července – Připojení předměstských obcí k Brnu. 9. července – Zemřel americký prezident Zachary Taylor a do úřadu nastoupil dosavadní viceprezident Millard Fillmore. 9. září Kalifornie se stala 31. státem USA. Vznik Teritoria Nové Mexiko. 18. září – Americký Kongres schvaluje Fugitive Slave Act. 29. listopadu – V Olomoucké punktaci muselo Prusko pod tlakem Ruska uznat vedoucí postavení Rakouska v Německém spolku. V habsburské monarchii byla zrušena panství a zavedeno prozatímní obecní zřízení na základě provizorního nařízení ze dne 17. března 1849, č. 170 říš. zákona. Zároveň vznikla statutární města nepodléhajících obecnímu zřízení. V srpnu proběhly první obecní volby. Povstání tchaj-pchingů v Číně proti upadající dynastii Mandžuú (1864). V USA byl přijat soubor pěti zákonů, tzv. Kompromis roku 1850, kterými se zmírnilo napětí mezi státy Severu a Jihu. Schválen byl také zákon o uprchlých otrocích. Podnikatel Ignác Šustala zřídil dílnu, ze které později vzešla firma Kopřivnická vozovka a následně automobilka Tatra. V Rakouském císařství po 101 letech zanikl Nejvyšší soudní úřad a vznikl Nejvyšší soudní a kasační dvůr. Detektiv Allan Pinkerton založil v Chicagu soukromou detektivní agenturu Pinkerton. Ve Francii bylo ve školách pro nevidomé zavedeno Braillovo písmo.
Probíhající události 1817–1864 – Kavkazská válka 1848–1852 – Prusko-dánská válka 1850–1864 – Povstání tchaj-pchingů
Vědy a umění 28. srpna – Ve Výmaru měla premiéru opera německého skladatele Richarda Wagnera Lohengrin. Vídeňský lihovarník Hynek Mautner vyrobil tzv. „pekařské droždí“.
Narození
Česko náhled|upright|Ladislav Stroupežnický (* 6. ledna) náhled|upright|Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března) náhled|upright|Zdeněk Fibich (* 21. prosince) 1. ledna – Miroslav Krajník, právník, básník a překladatel († 3. července 1907) 2. ledna – Václav Vlastimil Hausmann, hudební skladatel († 11. dubna 1903) 6. ledna – Ladislav Stroupežnický, dramatik († 11. srpna 1892) 14. ledna – Jan Zdeněk Veselý, pražský sládek, sokolský funkcionář, dramatik († 5. června 1890) 19. ledna – Jan Hellich, farmakolog, přírodovědec, archeolog a vlastivědný pracovník († 30. září 1931) 29. ledna – Josef Hybeš, politik a novinář († 19. července 1921) 30. ledna – Albína Dvořáková-Mráčková, spisovatelka († 23. května 1893) 14. února – Vojtěch Kulp, politik († 23. března 1932) 2. března – Karel Marek, předlitavský ministr financí († 15. října 1936) 3. března – Zdenko Hans Skraup, chemik († 10. září 1910) 7. března – Tomáš Garrigue Masaryk, politik, státník a filozof, zakladatel Československa († 14. září 1937) 12. března – Bernard Otto Seeling, sochař († 20. dubna 1895) 17. března – Josef Čipera, pedagog a politik († 9. června 1911) 24. března – Josef Zít, pediatr († 31. ledna 1887) 25. března – František Vogner, skladatel a sbormistr († 23. listopadu 1930) 31. března – Josef Baše, evangelický básník († 10. ledna 1899) 10. dubna – Vincenc Strouhal, experimentální fyzik († 23. ledna 1922) 13. dubna – Zdeněk Strobach, právník a politik († 21. dubna 1910) 19. dubna – Josef Strachovský, sochař († 9. července 1913) 12. května – Petr Cingr, sociálně demokratický novinář a politik († 4. listopadu 1920) 18. května – Ferdinand August Spiegel-Diesenberg, moravský šlechtic , velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu († 1913) 19. června – August Fournier, historik, vysokoškolský pedagog a politik († 18. května 1920) 26. června – Ferdinand Lobkowicz, šlechtic a politik († 22. dubna 1926) 16. července – Adolf Glöckner, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Morašic († 14. března 1936) 30. července – Antonín Popp, sochař, medailér († 10. června 1915) 2. srpna – Josef Lacina, historik a spisovatel († 21. června 1908) 9. srpna – František Michl, lékař – chirurg († 2. srpna 1900) 16. srpna – Karel Emanuel ze Žerotína, moravský šlechtic a politik († 26. prosince 1934) 24. srpna – Gustav Wiedermann, architekt († 11. února 1914) 29. srpna – Adolf Frumar, pedagog († 14. června 1913) 6. září – Alfred Seifert, malíř († 6. února 1901) 13. září – František Storch, právník a rektor Univerzity Karlovy († 21. prosince 1924) 21. září – Jan Hanuš Sitt, houslista, violista a hudební skladatel († 10. března 1922) 24. září – Adolf Srb, novinář a politik († 14. dubna 1933) 3. října – Josef Kowař, probošt litoměřické kapituly († 4. ledna 1930) 5. října – Josef Šíl, lékař a politik († 28. února 1933) 13. října – Theodor Altschul, pražský německý lékař-hygienik († 6. října 1918) 15. října – František Čížek, advokát a veřejný činitel († 24. prosince 1889) 17. října – Viktor Palkovich, československý politik († ? 1930) 22. října – Josef Herold, advokát a politik († 4. dubna 1908) 25. října – Josef Fořt, politik († 11. května 1929) 27. října – Josef Adel Wünsch, varhaník a skladatel († 18. srpna 1941) 3. listopadu – František Sláma, slezský buditel, spisovatel a politik († 25. dubna 1917) 8. listopadu – Karel Komzák mladší, skladatel a dirigent († 23. dubna 1905) 13. listopadu – Jan Herzer, překladatel z francouzštiny, autor slovníku a učebnic († 13. dubna 1903) 16. listopadu – Alois Rzach, sudetoněmecký klasický filolog a historik († srpna 1935) 19. listopadu – Josef Hubáček, právník a novinář († 5. března 1900) 20. listopadu – Charlotta Garrigue-Masaryková, manželka československého prezidenta T. G. Masaryka († 13. května 1923) 30. listopadu – František Malinský, podnikatel, politik a poslanec († 7. dubna 1926) 20. prosince – František Šípek, herec a režizér († 27. ledna 1906) 21. prosince – Zdeněk Fibich, hudební skladatel († 15. října 1900) 28. prosince – František Mareš, archivář a spisovatel († 12. února 1939)
Svět náhled|upright|Guy de Maupassant (* 5. srpna) náhled|upright|Robert Louis Stevenson (* 13. listopadu) náhled|upright|Charlotta Garrigue-Masaryková (* 20. listopadu) 4. ledna – Griffith J. Griffith, americký novinář a průmyslník († 6. července 1919) 6. ledna Eduard Bernstein, německý politik († 18. prosince 1932) Witold Zglenicki, polský geolog († 6. července 1904) 11. ledna – Eugen Kumičić, chorvatský spisovatel a politik († 13. května 1904) 14. ledna – Alexej Alexandrovič Romanov, ruský velkokníže a generál admirál († 14. listopadu 1908) 15. ledna – Mihai Eminescu, rumunský básník († 15. června 1889) 15. ledna – Sofia Kovalevská, ruská matematička († 10. února 1891) 24. ledna – Hermann Ebbinghaus, německý filosof a psycholog († 26. února 1909) 27. ledna – Edward J. Smith, kapitán lodi Titanic († 15. dubna 1912) 28. ledna – William Abner Eddy, americký novinář, fotograf a vynálezce († 26. prosince 1909) 29. ledna Lawrence Hargrave, australský astronom a letecký průkopník († 6. července 1915) Jeanette Thurber, ředitelka newyorské konzervatoře († 6. července 1946) 30. ledna – Aleksander Gierymski, polský malíř († 7. března 1901) 14. února – Nikolaj Konstantinovič Romanov, ruský velkokníže († 27. ledna 1918) 12. února William Morris Davis, americký geograf, geolog, geomorfolog a meteorolog († 5. února 1934) Auguste Hauschnerová, německá spisovatelka († 10. dubna 1924) 13. února – Jindřich Larisch-Mönnich II., slezský šlechtic, průmyslník a uhlobaron († 8. prosince 1918) 15. února – Adolf Jarisch, rakouský dermatolog († 21. března 1902) 19. února – Ernst Bernheim, německý historik († 3. března 1942) 6. března – Adolf Martens, německý metalurg († 24. července 1914) 10. března – Spencer Gore, anglický tenista a hráč kriketu († 19. dubna 1906) 13. března – Attilio Hortis, rakouský historik a politik († 23. února 1926) 18. března – Hugo Charlemont, rakouský malíř († 18. dubna 1939) 16. dubna – Sidney Gilchrist Thomas, anglický chemik, metalurg a vynálezce († 1. února 1885) 19. dubna – Otto Haab, švýcarský oftalmolog († 17. října 1931) 20. dubna – Jean-François Raffaëlli, francouzský malíř a sochař († 11. února 1924) 27. dubna – Engelbert Pernerstorfer, rakouský politik († 6. ledna 1918) 1. května – Artur Sasko-Koburský, syn britské královny Viktorie († 16. ledna 1942) 4. května – Emanuel Stěpanovič Šiffers, ruský šachista († 12. prosince 1904) 13. května – Modest Iljič Čajkovskij, ruský dramatik, operní libretista a překladatel († 15. ledna 1916) 18. května – Oliver Heaviside, britský matematik a fyzik († 3. února 1925) 21. května – Giuseppe Mercalli, italský seismolog a vulkanolog († 19. března 1914) 30. května – Grazioso Enea Lanfranconi, italský vynálezce († 9. března 1895) 5. června – Pat Garrett, americký šerif († 28. února 1908) 6. června – Karl Ferdinand Braun, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny († 20. dubna 1918) 12. června – Georges Demenÿ, francouzský vynálezce a gymnasta († 26. října 1917) 24. června – Horatio Kitchener, britský maršál a politik († 5. června 1916) 27. června Jørgen Pedersen Gram, dánský matematik († 29. dubna 1916) Ivan Vazov, bulharský spisovatel († 22. září 1921) 14. července – Karl Wilhelm von Dalla Torre, rakouský entomolog († 6. dubna 1928) 16. července – Carl Roman Abt, švýcarský konstruktér a vynálezce († 1. května 1933) 5. srpna – Guy de Maupassant, francouzský spisovatel († 6. července 1893) 8. srpna – Witold Korytowski, předlitavský politik († 10. července 1923) 13. srpna – Andrea Carlo Ferrari, arcibiskup Milána a kardinál († 2. února 1921) 25. srpna Charles Richet, francouzský fyziolog, nositel Nobelovy ceny († 4. prosince 1935) Pavel Axelrod, ruský politik († 16. dubna 1928) 26. srpna – Koloman Banšell, slovenský básník a literární teoretik († 27. března 1887) 28. srpna – Émile Amélineau, francouzský architekt a egyptolog († 12. ledna 1915) 29. srpna – Othmar Zeidler, rakouský chemik († 17. června 1911) 30. srpna – Marcelo H. del Pilar, filipínský spisovatel a novinář († 4. července 1896) 4. září – Luigi Cadorna, italský generál a politik († 21. prosince 1928) 6. září – Léon-Adolphe Amette, pařížský arcibiskup a kardinál († 29. srpna 1920) 10. září – Johann Baptist Blobner, rakouský pedagog, sbormistr a skladatel českého původu († 19. května 1931) 1. října – Paul Grawitz, německý patolog († 27. června 1932) 3. října – Franciszek Rychnowski, polský inženýr a vynálezce († 1929) 4. října – Júlio Zeferino Schultz Xavier, portugalský kontradmirál († 1939) 6. října – William Niven, americký mineralog a archeolog († 2. června 1937) 8. října – Henry Le Chatelier, francouzský chemik († 17. září 1936) 17. října – Siri von Essen, finská herečka († 21. dubna 1912) 18. října – Basil Hall Chamberlain, britský japanolog († 15. února 1935) 20. října – Béla Gerster, uherský inženýr a stavitel († 3. srpna 1923) 6. listopadu – Ernest von Koerber, rakousko-uherský politik († 5. března 1919) 9. listopadu – Ignacio Bolívar, španělský botanik a entomolog († 19. listopadu 1944) 12. listopadu – Michail Ivanovič Čigorin, ruský šachista († 25. ledna 1908) 13. listopadu – Robert Louis Stevenson, skotský spisovatel († 3. prosince 1894) 16. listopadu – Abbot Kinney, americký developer († 4. listopadu 1920) 20. listopadu – Wilhelm Klein, rakouský archeolog († 2. února 1924) 26. listopadu – Ernst Kohlrausch, německý sportovní vědec, chronofotograf († 16. května 1923)