Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie, nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují nespolehlivost nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.).například Hewitt et al. Conceptual Physical Science, Addison Wesley, 3. vydání (18. července 2003) Bennett et al. The Cosmic Perspective, Addison Wesley, 3. vydání (25. července 2003) Gauch HG Jr. Scientific Method in Practice (2003)"Pseudoscientific – pretending to be scientific, falsely represented as being scientific" z Oxford American Dictionary, vydal Oxford English Dictionary."A pretended or spurious science; a collection of related beliefs about the world mistakenly regarded as being based on scientific method or as having the status that scientific truths now have.", z druhého vydání Oxford English Dictionary z roku 1989. Tato označení jsou vnímána jako hanlivá (dehonestující).Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha, 1994, hesla pseudo~/~věda a pavědaNový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 2005. Slovo „pseudověda“ je označeno jako expresivní a hanlivé ve významu „nepravá, pochybná věda, lživěda, pavěda“Slovník českých synonym a antonym, Lingea, Brno, 2007, hesla pavěda a pseudověda Předpona pseudo je odvozena z řeckého slova pseudos znamenajícího lež nebo klam.Jiří Rejzek. Český etymologický slovník, LEDA Voznice, 2001
V podobném významu používal Richard Feynman i pojem kargokultická věda (podle podobnosti s cargo kulty). Zařazoval do ní však ale i nedostatečně poctivou vědeckou práci.http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html - Richard Feynman: cargo cult science
Některé z oborů nebo postupů, které jsou některými skupinami (typicky kluby skeptiků nebo obránci paradigmatu vědy založené na důkazech a reprodukovatelných experimentech) označovány za pseudovědecké, mohou být současně jinými skupinami (například představiteli dotčených směrů) označovány například jako alternativní věda, neoficiální věda apod. To však neznamená, že by všechny alternativní nebo obecně nepřijímané vědecké přístupy byly označovány za pseudovědu.
Pseudovědy mají závažné společenské dopady, pokud se jim dostane státní podpory, nemusí jít vždy o zjevnou podporu, jaké se například dostávalo mičurinské biologii za stalinismu. V dnešní době (2010) může jít spíše o podporu grantovou, státní dotace různým pseudovědeckým projektům, přebírání záštit nad akcemi pseudovědců nebo o udělování různých poct lidem, kteří se na šíření nebo podpoře pseudověd podílejí. Specifické problémy vznikají v oblasti alternativní medicíny, pokud dochází na základě pseudovědeckého myšlení k poškozování pacientů.
Historie náhled|Frenologie byla zřejmě prvním oborem označeným za pseudovědu Za první použití pojmu je považován text z roku 1843, v němž francouzský fyziolog François Magendie za pseudo-vědu (tehdy ještě se spojovníkem) své doby označil frenologii.François Magendie: An Elementary Treatise on Human Physiology., 1843 (5. vydání Tr. John Revere. New York: Harper, str. 150). Její zastánci odvozovali od tvaru lebky a jejích detailů duševní vlastnosti člověka, intelekt, povahu a charakter.
V polovině 20. století navrhl Karl Popper kritéria, jak identifikovat vědeckou metodu od metody nevědecké. Tvrdíme-li například: „Bůh stvořil svět“, může to být pravdivé i nepravdivé tvrzení, protože žádný test nemůže prokázat jeho pravdivost ani jeho nepravdivost. Proto je podobné tvrzení nevědecké. Popper rozděluje nevědecké obory na filosofické, matematické, mytologické a náboženské a uvádí, že ve všech těchto oborech je možné vyjadřování metafyzické i pseudovědecké, protože neexistují žádné přesné znaky pro jejich rozlišení. Uvádí astrologii a psychoanalýzu jako příklady pseudovědy a Einsteinovu speciální teorii relativity jako příklad vědy.
V roce 1978 navrhl Paul Thagard, jako možný primární parametr podle kterého určit zda je některá disciplína pseudovědou, to, pokud se v poznání oboru svého zkoumání vyvíjí pomaleji než její alternativy, a její stoupenci nejsou schopni uznat problémy a nedostatky s ní spjaté a reagovat na ně, a Mario Bunge navrhl rozlišení mezi vírou a výzkumem a pomoci tím k snadnějšímu rozlišení. Thagard zdůvodňuje potřebu rozlišit mezi vědou a pseudovědou z hlediska společenského: „Objasnění rozdílu mezi vědou a pseudovědou je filosofická stránka pokusu o překonání nedůvěry veřejnosti ke skutečné vědě.“
Členění příčiny vzniku pseudověd Členění příčin je orientační, protože téměř vždy se příčiny vzniku konkrétních pseudověd kombinují. Příkladem je homeopatie, která vychází z nepochopení důsledků moderních přírodovědných poznatků, ale nacházíme v ní i stopy po alchymii. Jiným příkladem může být archeoastronautika, do níž silně proniká okultismus. Hlavními příčinami vzniku pseudověd tedy jsou:
Relikty již překonaných koncepcí, které původně měly vědecký charakter nebo se mu alespoň přibližovaly. Například psychoanalýza v klasické freudovské podobě, alchymie, astrologie aj. Výrazy politické vůle přizpůsobit vědu určitému ideologickému cíli. Například frenologie, tzv. mičurinská biologie, teorie o nadřazenosti některých ras, avšak též kreacionistická biologie popírající evoluci nebo část argumentace ekologického aktivismu vydávaná za poznatky vědeckého oboru ekologie.Ekologismus heslo ve skeptickém slovníku, sisyfos.cz Důsledky mystického či okultního myšlení. Například parapsychologie a psychotronika nebo některé koncepce v psychologii – Jungova představa kolektivního nevědomí, scientologie apod. Důsledky naivismu či nepochopení a zkreslení poznatků moderní vědy. Například archeoastronautické teorie, kryptozoologie, ufologie, některé oblasti alternativní medicíny. Snaha získat ekonomický nebo jiný prospěch, například pseudovědecké útoky na výzkum ukazující škodlivost pasivního kouření, které byly financovány tabákovými společnostmi.
Rozšiřování pseudovědy napomáhají média.https://jcom.sissa.it/archive/19/02/JCOM_1902_2020_L01 - Pseudoscience as media effect
Odlišení vědy od pseudovědy Možnost oddělení nauky „vědecké“ od „pseudovědecké“ na základě vědeckých principů je samo o sobě kontroverzní záležitostí neustále diskutovanou filozofií vědy. Vzhledem k tomu, že termíny „pavěda“ nebo i „pseudověda“ mají negativní vyznění, osoby, které jsou hodnoceny tímto způsobem, takřka vždy odmítají klasifikaci a zásady, podle kterých se klasifikace provádí.
Pseudověda v kontrastu s protovědou a jinými ne-vědami Protověda je pojem někdy užívaný k popisu hypotéz, které ještě nebyly adekvátně testovány vědeckými metodami, ale které jsou jinak buď konzistentní se současnými vědeckými poznatky, nebo které jsou sice nekonzistentní, ale nabízejí rozumné vysvětlení této nekonzistence. Mohou být tedy popsány jako přechodná forma souboru praktických znalostí ve vědě. Naproti tomu pojem pseudověda je rezervován pro označení teorií, které jsou buď prakticky nebo z principu netestovatelné, nebo které jsou obhajovány navzdory tomu, že byly testováním vyvráceny.
Je sporné, zda mohou být mezi pseudovědou, protovědou a vědou vedeny smysluplné hranice. Zejména tam, kde je signifikantní kulturní nebo historický odstup, může být protověda chybně interpretována jako pseudověda (např. alchymie z pohledu chemie). Po více než století trvajícím dialogu mezi filozofy vědy a vědci nejrůznějších disciplín a navzdory široké shodě o základní vědecké metodě, je hranice mezi vědou a pseudovědou stále předmětem diskuzí. Tento tzv. demarkační problém může být problematický v situaci, kdy obvyklé vědecké postupy hodnocení teorií a hypotéz (např. experiment, logika) nemohou být aplikovány na některé úsudky.
Někdy jsou za pseudovědu označovány disciplíny, které jsou sice ne-vědecké, ale zároveň je zřejmé, že se o vědu nejedná (například etika a ostatní filosofické disciplíny). Příkladem může být zmatečné označování disciplíny environmentální etiky jako hlubinná ekologie za pseudovědy.
Identifikace pseudovědecké práce Podle sborníku Covera a Curda z roku 1998 lze obor, praxi nebo oblast bádání důvodně nazvat pseudovědeckými, pokud jsou prezentovány jako by byly v souladu s všeobecně přijatými normami vědeckého výzkumu, ale zároveň prokazatelně nedokážou těmto normám vyhovět, především kvůli nesprávnému použití vědecké metody.Cover JA, Curd M (Eds, 1998) Philosophy of Science: The Central Issues, 1-82
Subjekty mohou být považovány za pseudovědecké z různých důvodů; Popper považoval astrologii za pseudovědu jednoduše proto, že astrologové udržují svá tvrzení tak vágní, že jsou z principu nevyvratitelná, zatímco Thagard zastával tentýž názor, protože astrologové téměř neusilují o vývoj své teorie, nejeví zájem o pokusy kriticky porovnat jejich teorii vůči ostatním a jsou při přijímání důkazů selektivní. Thagardovo rozlišovací kritérium říká: Můžeme navrhnout následující princip odlišení: Teorie nebo nauka, prohlašující se za vědeckou je pseudovědeckou tehdy a jedině tehdy když během dlouhého časového období učinila menší pokrok než její alternativy, čelí mnoha nevyřešeným problémům, ale komunita jejích stoupenců vyvíjí jen malou snahu rozvinout teorii tak aby problémy řešila, nejeví zájem o její porovnání ve vztahu k jiným, a praktikuje selektivní přístup k zvažování potvrzujících a vyvracejících skutečností. Obecněji, Thagard zastával názor, že pseudověda inklinuje k zaměření na vnější dojem než na kauzální vztahy.
Část kritiky vedoucí k obvinění z pseudovědeckosti je platná v určitém rozsahu také na některé nové vážně míněné vědecké práce. To zahrnuje: teze nebo teorie nenavazující na předcházející experimentální výsledky tvrzení odporující experimentálně zjištěným výsledkům práce nefungující při aplikaci standardních koncepčních definic emocemi podbarvený odpor vědecké komunity vůči novým tvrzením a teoriím Kuhn TS (1962) The Structure of Scientific Revolutions
Věda je také odlišitelná od zjevení, teologie nebo duchovna v tom, že prohlašuje, že nabízí vhled do fyzického světa, získaný „vědeckým“ způsobem. Myšlenkové systémy pocházející od „boha“ nebo získané „vnuknutím“ se nepovažují za pseudovědu, pokud se neprohlašují být vědeckými nebo se nepokoušejí nahradit dobře zavedenou vědu.
Některé postoje a všeobecně zastávané názory v populární vědě nesplňují vědecká kritéria. Populární věda někdy špatně rozlišuje mezi vědou a pseudovědou v široké veřejnosti nebo dokonce zahrnuje i science fiction.Pendle, George:When Science Fiction is Science Fact Populární věda je vskutku zaplavována, a někdy také vychovává lidi, kteří nepovažují za závazné dodržovat vědeckou metodu a využívat posuzování jinými odborníky.
Jako hlavní indikátory nevědecké práce je užívání vágních, přehnaných nebo netestovatelných tvrzení, přehnané spoléhání na potvrzování a nikoliv na vyvracení, uzavřenost před zkoumáním jinými experty, nedostatečný vývoj, přesouvání sporů do osobní roviny
Užívání vágních, přehnaných nebo netestovatelných tvrzení Prosazování vědeckých tezí, které jsou spíš vágní než precizní a které nejsou doloženy konkrétními měřeními.např. Gauch (2003) op cit na str. 211 ff (Probability, „Common Blunders“) Opomenutí nutnosti racionálně užívat principu úspornosti, tj. tam, kde je možné více funkčních vysvětlení, zanedbání hledání takového, které vyžaduje co možná nejméně dodatečných předpokladů (viz též Occamova břitva)Gauch HG Jr. (2003) op cit 269 ff, „Parsimony and Efficiency“ Užívání obskurního jazyka nebo nesprávné užívání zjevně odborného slangu ve snaze vyzdobit tvrzení vnějškovým dojmem vědeckosti.