náhled|Vstup do podzemního objektu v barokních hradbách naproti Strakově akademii Podzemní objekt na Klárově v Praze je technické centrum TC1 ochranného systému metra sloužícího civilní obraně. Stavba propojená s nedalekou linkou A metra leží na úpatí letenského svahu při nábřeží Edvarda Beneše na hranici Hradčan, Malé Strany a Holešovic. Objekt z padesátých let 20. století podléhal utajení a je označován jako vládní kryt K‑111 a za první (nezprovozněnou) stanici Klárov pražského metra.Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili na stránkách deníku metro.cz
Historie stavby Ideový záměr Poprvé se stanice objevuje na projektu metra z roku 1941, přičemž autorem návrhu bylo Konsorcium stavebních firem. Tato stanice měla stát nedaleko místa dnešní stanice Malostranská, k její realizaci však nikdy nedošlo. Objekt je označován jako první stanice v dějinách pražského metra, ale dosud se nepodařilo objasnit, zda byl původně skutečně zamýšlen k tomuto účelu, nebo zda šlo jen o taktiku k utajení podzemního krytu.
Výstavba K výstavbě podzemního objektu na Klárově došlo v období od 7. září 1952 do 1. června 1960, v této době byla v úseku mezi Klárovem a Čechovým mostem odkloněna veškerá hromadná doprava, která jej objížděla přes Letnou. Vstup do „vestibulu stanice“ se nachází v ulici U Bruských kasáren v těsné blízkosti Strakovy akademie. Stanice byla postavena v podobě dvou navazujících eskalátorových tunelů ústících do jednolodní klenuté stanice s výškou 11,5 metru, vnitřní šířkou 19,5 metru a nástupištěm v hloubce přibližně 52 metrů. Jejím zamýšleným účelem bylo chráněné pracoviště pro předsednictvo československé vlády a ÚV KSČ. Budování probíhalo skrytě jako součást stavby Stalinova pomníku na Letné. Celková hodnota projektu byla 82 milionů Kčs.
Pozdější osud a současnost V 70. letech 20. století objekt získal od ministerstva vnitra do správy pražský dopravní podnik, v jeho blízkosti byla v roce 1978 zprovozněna linka A pražského metra. V 70. a 80. letech sloužil objekt potřebám civilní obrany. Až do povodní v roce 2002 zůstal veřejnosti utajen, dnes slouží jako technické centrum ZTC1 Dopravního podniku hl. m. Prahy.
Výzkumem okolo objektu se zabývá Pavel Fojtík z archivu dopravního podniku. Výzkum však ztěžuje fakt, že řada informací se nacházela ve spisech označených jako tajné; utajení skončilo teprve v roce 2012. Zjištěné informace zveřejnil v knize Fakta a legendy o pražské městské hromadné dopravě. O stanici se zmiňuje také architekt Evžen Kyllar ve své knize Praha a metro, kde o ní uvádí, že „…mohla být součástí této trati (trasy A), kdyby se nestala krytem pro exponenty bývalého režimu.“
Odkazy Reference
Externí odkazy Kamil Pokorný: Pražské kryty – reportáž časopisu Instinkt 2002, Agartha, badatelská společnost. Marek Vítek: Podzemí promluvilo, Instinkt č. 22, 2002 Řez podzemím na Klárově, náhled ilustrace pro časopis Instinkt, Lemon design Lukáš Marek: Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný, Pražský deník.cz, 4. 2. 2011 plán podzemních prostor, web Mirek Pazdera Koncertní sál, Klárov, 18. 2. 2013 Ryan Scott: Secrets of the Prague Metro , expats.cz, 6. 3. 2013 Robert Oppelt: Galerie: Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví, metro.cz, 15. 4. 2013 Robert Oppelt: Stavěl jsem tajnou stanici metra na Klárově. Čtenáři vzpomínají, metro.cz, 19. 4. 2013 Robert Oppelt, Jiří Bigas: VIDEO: Navštivte tajnou stanici metra na Klárově. Vlak do ní nikdy nepřijel, metro.cz, 4. 7. 2013 Robert Oppelt: Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili, metro.cz, 6. 2. 2014 Zapomenuté podzemní dráhy na Stream.cz, 3. 6. 2020
Kategorie:Stanice metra v Praze Kategorie:Hradčany (Praha 1) Kategorie:Zamýšlené tratě v Česku Kategorie:Podzemní kryty v Praze Kategorie:Stavby na Malé Straně (Praha 1)