HC Sparta Praha (celým názvem: Hockey Club Sparta Praha) je český klub ledního hokeje, který sídlí v pražském Bubenči. Založen byl v roce 1903 pod názvem AC Sparta Praha. Svůj současný název nese od roku 1990.
V nejvyšší české soutěži, Extralize ledního hokeje působí nepřetržitě od roku 1951. Předtím hrál tým nejvyšší soutěž také v letech 1936 až 1950. Sparta patří také mezi pravidelné účastníky evropské Hokejové Ligy mistrů.
Klub získal osmkrát titul mistra republiky, naposledy v sezoně 2006/07, a dva Spenglerovy poháry, což z něj dělá jeden z nejúspěšnějších hokejových klubů v české historii.
HC Sparta Praha hraje od roku 2015 své domácí zápasy v O2 areně s kapacitou 17 220 diváků a drží nejvyšší průměr návštěvnosti domácích zápasů ze všech extraligových klubů.
náhled|250x250px|Logo klubu v letech 1993-2014 náhled|Hráči v dresech HC Sparta Praha náhled|Od roku 2015 je domácím stadionem týmu O2 arena náhled|Návštěvnostní rekord Extraligy při zápase Sparta-Kladno v O2 areně
Týmové úspěchy Mistr ligy: 1952/1953, 1953/1954, 1989/1990, 1992/1993, 1999/2000, 2001/2002, 2005/2006, 2006/2007 Vítěz Spenglerova poháru: 1962, 1963 Vítěz Pohár Jaroslava Pouzara: 2011/2012, 2013/2014, 2020/2021, 2024/2025 Účast v Hokejové lize mistrů : 7× (včetně finále v sezoně 2016/2017) 2. místo v Evropské hokejové lize: 1999/2000 2. místo v poháru Super six: 2008 2. místo v Hokejové lize mistrů: 2017 2. místo ve Spenglerově poháru: 2004, 2022
Historické názvy Zdroj:
1903 – AC Sparta Praha (Athletic Club Sparta Praha ) 1948 – Sokol Sparta Bubeneč 1949 – ZSJ Bratrství Sparta Praha (Základní sportovní jednota Bratrství Sparta Praha ) 1951 – ZSJ Sparta ČKD Sokolovo Praha (Základní sportovní jednota Sparta Českomoravská-Kolben-Daněk Sokolovo Praha ) 1952 – TJ Spartak Praha Sokolovo (Tělovýchovná jednota Spartak Praha Sokolovo ) 1965 – TJ Sparta ČKD Praha (Tělovýchovná jednota Sparta Českomoravská-Kolben-Daněk Praha ) 1990 – HC Sparta Praha (Hockey Club Sparta Praha )
Historie klubu
Sparta je jedním z nejstarších hokejových klubů naší planety, její vznik se datuje k 6. prosinci 1903. Tehdy poprvé vyjeli hráči bandy hokeje k tréninku na led pod hlavičkou AC Sparta a pod vedením rychlobruslaře Jaroslava Petráka. Ovšem neproháněli po něm puk, ale gumový míček. Za dobu své existence Sparta získala desítky extraligových medailí a prošli jí stovky významných hokejistů.
Od zrodu přes sestup až po návrat mezi elitu Od roku 1909 však sparťanská srdce definitivně očaroval hokej kanadský, a od té chvíle si klub budoval zvučné renomé doma i v zahraničí. Mezi nejznámější jména této éry patřili sportovní obojživelníci Karel "Káďa" Pešek či Karel Koželuh, který svou vlast kromě hokeje reprezentoval také ve fotbale a tenisu, později například Karel Hartmann.
Do vývoje hokeje v Česku nepříznivě zasáhly obě světové války. Během té první oddíly působily ve značně okleštěné sestavě, po jejím skončení se hokej opět začal rozvíjet. V listopadu 1932 byla slavnostně otevřena Štvanice, první zimní stadion s umělou ledovou plochou v Česku, kde Sparta působila v nájmu společně s dalšími pražskými celky.
V sezoně 1936/1937 se uskutečnil premiérový ročník celostátní ligy, sparťané v něm nechyběli a 3. ledna 1937 dokonce v Ostravě proti Vítkovicím odehráli vůbec první ligové utkání, které skončilo remízou 1:1. Po odehrání pouhých dvou sezon byly ligové boje až do roku 1945 přerušeny vlivem druhé světové války. V únoru 1950 sparťané poprvé a naposled sestoupili. Hned v sezoně 1950/1951 si vybojovali návrat zpět mezi elitu a od té doby už v nejvyšší soutěži nikdy nechyběli.
Stěhování do Bubenče a první mistrovský titul V sezoně 1952/1953 dosáhli sparťané na historicky první mistrovský titul, když pod vedením hrajícího trenéra Vladimíra Zábrodského ovládli finálový turnaj před Vítkovicemi a Budějovicemi. Hned o rok později si radost z triumfu zopakovali, titul obhájili o skóre před Rudou hvězdou Brno. To už byl součástí týmu, který nesl název Spartak Praha Sokolovo, kromě Zábrodského i další člen All Star týmu klubu Karel Gut.
Blízko první příčce byli sparťané i na jaře 1957, na Rudou hvězdu nakonec v konečném účtování ztratili pouhé dva body. Významný zlom v historii klubu nastal na podzim roku 1962, kdy se Sparta po téměř třiceti letech dělení se o Štvanici konečně dočkala stěhování „do svého“. Tedy do Sportovní haly na Výstavišti Praha. První utkání v ní sehrála 11. října 1962, kdy přijel Spartak ZKL Brno, na zápas se přišlo podívat 18 a půl tisíce diváků.
Neúspěšné období na přelomu 60. a 70. let Na přelomu 60. a 70. let se sparťanům v lize vůbec nedařilo. Od sezony 1968/1969 do ročníku 1972/1973 si připsali dvě šestá, dvě sedmá a jednou dokonce až osmé místo.
V sezoně 1970/71, ve které posílil Spartu oblíbenec tribun Jaroslav Šíma, tým skončil na sedmém místě a do čtyřčlenného play off, které se v česku hrálo vůbec poprvé, se neprobojoval. Vstup do následující sezony se Spartě vůbec nevydařil a po 17. kole byla poslední v lize. Kouče Hajného tak nahradil navrátilec Karel Gut. Tým se stejně jako o rok dříve umístil na sedmém místě.
V dubnu 1972 se ve Sportovní hale poprvé konalo MS v hokeji a Český tým, i se dvěma sparťany Kochtou a Horešovským, získal po 23 letech zlaté medaile. Následující sezonu se Sparta umístila na osmé příčce s náskokem pouhých čtyř bodů na poslední České Budějovice. Po sezoně Karel Gut zamířil k české reprezentaci a na pozici trenéra se vrátil Luděk Bukač.
V ročníku 1973/1974 ale nastal zvrat k lepšímu, a to s příchodem brankáře Jiřího Holečka z Košic. Ten se stal jako vůbec první gólman vítězem ankety Zlatá hokejka, kterou vyhlašoval týdeník Gól, Sparta se vrátila na přední příčky a skončila druhá za Duklou Jihlava.
Právě s týmem z Jihlavy panovala tou dobou velká rivalita. Nejvíce to bylo vidět na dvojici Jaroslav Šíma a Jaroslav Holík, jejichž vzájemná nevraživost se zrodila poté, co Holík tehdy šťoural hokejkou do brankáře Holečka, na což Jaroslav Šíma reagoval úderem hokejkou do hlavy.
V následujících dvou sezonách Sparta skončila šestá. Čím dál častěji se v sestavě začínal objevovat mladý útočník Pavel Richter.
V sezonách 1976/1977 a 1977/1978 přidali sparťané do své medailové sbírky další dva bronzy, ve druhé sezoně u toho už byl i budoucí trojnásobný vítěz Stanleyova poháru, Jiří Hrdina.
Před startem ročníku 1978/79 opustil Pražany Jiří Holeček a nastal ústup na příčky ve středu tabulky, na kterých se Sparta v 80. letech umisťovala pravidelně. Pro ročník 1981/1982 byl kapitánem jmenován Pavel Richter, který spolu s Jiřím Hrdinou vybojoval stříbro na olympiádě 1984 a zlato na MS o rok později
Titul po 36 letech Od jara 1986 se liga dočkala trvalého zavedení play off, které Holešovičtí napoprvé opustili již ve čtvrtfinále. V následujícím ligovém ročníku tým trenéra Pavla Wohla napravil rozpačité výsledky z minulých let a po devítiletém čekání na medaili vybojoval bronz. Sezonu 1987/88 se Sparta, už bez Hrdiny, jenž zamířil do NHL, probojovala až do finále, v tom ovšem nestačila na Košice. A Košicím sparťané podlehli i o rok později, tentokrát v boji o bronz.
Před sezonou 1989/90 Sparta posílila o Petra Břízu, Jiřího Vykoukala a Jiřího Látala.
21. listopadu 1989 se Hokejisté Sparty v čele s kapitánem Janem Reindlem veřejně přihlásili k požadavkům studentů po zásahu proti demonstraci 17. listopadu a odsoudili policejní násilí i tehdejší poměry v Československu.
Po čtvrtém místě v základní části si sparťané v play off poradili s Vítkovicemi a Kladnem i s mladým Jaromírem Jágrem. Ve finále se pak utkali s Trenčínem, který porazili 3:1 na zápasy a po dlouhých 36 letech získali mistrovský titul.
Po titulu, vzhledem k pádu železné opony, opustilo Prahu hned patnáct hráčů, kteří se vydali za zahraničním angažmá. Následující dvě sezony nebyly pro Spartu úspěšné, útěchou však mohly být skvělé výkony mladých hráčů, například Davida Výborného a Richarda Žemličky, jenž však zamířil do ciziny. Před startem ročníku 1992/93 se vrátil trenér Pavel Wohl, jenž dovedl Spartu k druhému místu po základní části. Ve vyřazovacích bojích Pražané triumfovali nad Zlínem a Trenčínem, ve finále pak mužstvo kapitána Kročáka porazilo Vítkovice 3:1 na zápasy a získalo poslední federální titul.
Extraligová tahanice se Vsetínem V sezoně 1994/1995, kdy započal svou pětiletou nadvládu suverénní Vsetín, se Praha po dlouhých 57 letech dočkala obnovení tradice derby mezi Spartou a Slavií. Naposledy se spolu pražská "S" střetla v premiérovém ligovém ročníku 1936/1937, ve kterém Slavia sestoupila a na návrat čekala až do roku 1994. Ve stejném ročníku se na lavičku Pražanů poprvé postavil František Výborný, pod jehož vedením ovšem mužstvo skončilo až deváté.
Na neúspěch v podobě nepostupu do play off vedení Sparty reagovalo výrazným posílením. Vrátili se Žemlička, Vykoukal, Kročák, Výborný či Hrbek a z Českých Budějovic přišel Roman Horák. Sparta ovládla základní část, v semifinále ale podlehla Litvínovu a skončila třetí. Toto umístění zopakovala i další sezonu s trenérem Slavomírem Lenerem a mladým útočníkem Jaroslavem Hlinkou, jenž se naplno prosadil do sestavy.
V sezoně 1997/98, během které na olympijském turnaji v Naganu získali zlato hráči Sparty František Kučera a Milan Hnilička, Sparta potřetí v řadě vypadla v semifinále, což se opakovalo i o rok později.
Do sezony na přelomu tisíciletí vstoupila Sparta posílená o Petra Břízu, Michala Broše a Ondřeje Kraťenu. Začátek ročníku se Pražanům nevydařil a Pavla Richtera na lavičce nahradil navrátivší František Výborný, který dovedl mužstvo k vítězství v základní části. V play off pak Holešovičtí porazili Pardubice, Litvínov a ve finále ukončili pětiletou nadvládu Vsetína. Po sezoně zamířilo několik opor týmu do NHL a Sparta následující rok padla ve finále se Vsetínem.
V základní části ročníku 2001/02 Sparta, hrající v černých dresech, jako první tým v historii extraligy překonala hranici stovky bodů. Ve vyřazovací fázi Sparta porazila Třinec, Slavii a ve finále si poradila s Vítkovicemi. Kapitán Richard Žemlička tak mohl nad hlavu zvednout šestý titul ve sparťanské historii. V následující sezonu městský rival z Vršovic oplatil sparťanům porážku ze semifinále. Stejný osud potkal Spartu, posílenou o Petra Tona s Janem Markem, i v sezoně 2003/04.
Poslední dva mistrovské tituly Na ligový ročník 2004/05 postavila Sparta opravdu hvězdné mužstvo. Díky výluce NHL se ke stávajícím oporám přidali David Výborný (Columbus), Petr Nedvěd (Phoenix), Jan Hlaváč (New York Rangers), Karel Pilař (Toronto), Robet Schnábel (Nashville) Ivan Majeský (Atlanta) a Josef Melichar (Pittsburgh). Sparta skončila druhá v základní části, avšak ve čtvrtfinále překvapivě vypadla s Vítkovicemi. Po tomto neúspěchu a návratu hráčů NHL do zámoří Sparta značně přestavila kádr.
Ačkoliv tomu úvod sezony vůbec nenasvědčoval, následující sezona byla velmi úspěšná. Po špatném startu nahradili trenéra Šindela Výborný s Jelínkem a změny proběhly i ve vedení, do kterého se zapojil Viliam Sivek. Sparťané sice do vyřazovacích bojů proklouzli až na poslední chvíli ze šestého místa, ale v play off už je nikdo nedokázal zastavit. Po postupu přes Zlín se Znojmem a finálové výhře nad Slavií mohli slavit.
Následující ročník Sparta skončila čtvrtá a v play off tým s Tomášem Dubou v brance postoupil přes Zlín a Liberec až do finále. V něm Pražané triumfovali nad Pardubicemi a získali tak osmý titul v historii.
O rok později sparťané vypadli ve čtvrtfinále, v sezoně 2008/09 tým kapitána Výborného vybojoval bronz.
Období bez medaile a zápas s New York Rangers V následujících čtyřech letech se sparťané dočkali tří vyřazení ve čtvrtfinále a v ročníku 2010/2011 také historického neúspěchu v podobě účasti v play out.
Hned v dalším ročníku, který načali soubojem s New York Rangers, dokázali sparťané pod vedením kouče Josefa Jandače suverénně ovládnout základní část a získali Pohár Jaroslava Pouzara. Poté ovšem vypadli již ve čtvrtfinále, kde nestačili na Kometu Brno.