Olivier de Bacquehem, též Olivier Marquis de Bacquehem (25. srpna 1847 OpavaMatriční záznam o narození a křtu Olivera de Bacquehem farnost Opava – 22. dubna 1917 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1886–1893 ministr obchodu Předlitavska, v období let 1893–1895 ministr vnitra Předlitavska.
Biografie náhled|vlevo|Erb rodu Bacquehemů Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny s historií sahající do 12. století.Historie rodiny Bacquehemů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1876; Gotha, 1876; s. 50–54 dostupné online Předkové za Velké francouzské revoluce přesídlili do Rakouska. Narodil se jako jediný syn c. k. rytmistra Chrétiena Pierra Bacquehema (1813–1889) a jeho manželky Clotildy, rozené hraběnky Rindsmaulové (1822–1884).Rodina Chrétiena Bacquehema na webu geni.com dostupné online Středoškolské vzdělání získal na Terezianu a v letech 1865–1869 studoval práva na vídeňské univerzitě. S titulem doktora práv působil od roku 1869 ve státních službách, začínal jako nižší soudní úředník u zemského soudu v Linzi a ve Vídni. Od roku 1871 byl koncipistou na ministerstvu kultu a vyučování. V roce 1874 se stal tajemníkem místodržitelství na Moravě a následně v Čechách, v rychlém sledu vystřídal působení na okresních úřadech v Novém Jičíně, Místku, Karlových Varech, Českých Budějovicích a Sušici. V letech 1876–1877 byl okresním hejtmanem v Prachaticích a v letech 1877–1879 v Děčíně.KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 73 ISBN 978-80-7422-797-4 Po okupaci Bosny a Hercegoviny byl přeložen do Sarajeva jako přednosta prezidiální kanceláře zemské vlády s titulem místodržitelského rady. V letech 1881–1882 byl radou zemské vlády v Korutanech a Horním Rakousku, v roce 1882 obdržel titul dvorního rady. V roce 1882 se stal zemským prezidentem (místodržícím) Slezska.Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen dostupné onlineŠOPÁK, Pavel: Olivier markýz Bacquehem a čeští Slezané in: Časopis Slezského zemského muzea, série B - vědy historické, Opava, 2017; s. 3–14 dostupné online
Dne 16. března 1886 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho.Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 44 (heslo Bacquehem) ISBN 80-7185-057-8 Ministerstvo vedl do 11. listopadu 1893. V následující vládě Alfreda Windischgrätze zastával od 12. listopadu 1893 do 19. června 1895 post ministra vnitra Předlitavska. Jako ministr obchodu pokračoval v zestátňování některých železničních drah a výstavbě nových tratí. Za jeho působení v rezortu byl přijat další zákon o lokálních drahách. Pomocí státních subvencí podporoval i lodní říční dopravu a námořní dopravu.
V roce 1895 po odchodu z vládních postů nastoupil na pozici místodržícího Štýrska.Přehled představitelů státní správy ve Štýrsku na webu worldstatesmen dostupné online Z funkce odešel v roce 1898 kvůli nevoli, kterou vzbudila Badeniho jazyková nařízení. Proti nim se ve Štýrském Hradci konaly masové demonstrace, proti nimž nasadil vojsko. Roku 1900 přešel do Nejvyššího správního soudního dvora a od roku 1908 byl jeho prezidentem.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 346 dostupné online Byl členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).
Zemřel v dubnu 1917 po krátké nemoci na následky chřipky. Byl posledním potomkem svého roduGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 53 dostupné online a je pohřben v rodné Opavě na městském hřbitově.Olivier de Bacquehem na oficiálním webu města Opava dostupné online
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Markýz Olivier de Bacquehem (fotografie z rakouského týdeníku Das interessante Blatt, 1908) Užíval šlechtický titul markýze, který rodina získala v roce 1765 ve Francouzském království, titul byl v roce 1844 potvrzen pro Rakouské císařství.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1847; Gotha, 1847; s. 40–41 dostupné online Protože na rozdíl od pětistupňové šlechtické hierarchie v západní Evropě platil v Rakousku-Uhesku jen třístupňový systém, byl též uváděn jako hrabě.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 169 ISBN 80-86781-08-9 Jako člen vlády obdržel v roce 1886 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení ExcelenceHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 285 dostupné online a v roce 1890 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 257 dostupné online Během působení ve státních službách získal několik vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků, kromě toho byl čestným členem Řádu německých rytířů. Obdržel čestné občanství v Sarajevu (1881).Přehled řádů a vyznamenání Oliviera Bacquehema in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 338 dostupné online Po odchodu z vlády byl v roce 1895 jmenován doživotním členem Panské sněmovny.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1912) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1892) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1887) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1879)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů rytíř Řádu nizozemského lva (Nizozemsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu afrického osvobození (Libérie)
Rodina Ve věku 62 let se v roce 1909 ve Vídni oženil s Marií Josefou Polzerovou (1875–1934), dcerou c. k. podplukovníka Julia Karla Polzera (1834–1912). Marie Josefa byla se svými sourozenci v roce 1917 povýšena do hraběcího stavu s predikátem von Polzer-Hoditz. Jejím bratrem byl vlivný politik a státní úředník Arthur von Polzer-Hoditz (1870–1945).VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2012; Praha, 2010; s. 325–326 (heslo Polzer) ISBN 978-80-904241-3-5
Olivierova starší sestra markýza Asterie Clotilda Bacquehem (1846–1914) byla dámou nadačního ústavu šlechtičen v Brně, trvale ale pobývala v Linzi.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1911; Gotha, 1911; s. 51 dostupné online
Odkazy Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 55–56 (heslo Olivier de Bacquehem) ISBN 978-80-88304-18-0 Externí odkazy
Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakouští soudci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Ministři obchodu Předlitavska Kategorie:Ministři vnitra Předlitavska Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Čestní občané města Teplic Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Dobročinného řádu afrického osvobození Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození 25. srpna Kategorie:Narození v Opavě Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí 22. dubna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na Městském hřbitově v Opavě Kategorie:Muži