Ferdinand von Wimmer (18. prosince 1860 Persenbeug – 3. listopadu 1919 Achenkirch) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, bankéř a politik, v letech 1917–1918 ministr financí Předlitavska.
Biografie Byl synem notáře Leopolda Wimmera a jeho manželky Pauliny, rozené Dienstlové. Studoval na univerzitě ve Vídni a v roce 1888 získal doktorát práv. Po studiích absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě a následně byl veden jako poručík v záloze. V roce 1889 vstoupil do státních služeb, začínal jako koncipient na finanční prokuratuře. Od roku 1891 trvale působil na ministerstvu financí. Zde byl původně přidělen k daňové sekci, později se věnoval úvěrové politice a byl také místopředsedou burzy cenných papírů.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1911; Vídeň, 1911; s. 1517 dostupné online Na ministerstvu financí byl od roku 1905 ministerským radouHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 350 dostupné online a v roce 1910 se stal sekčním šéfem úvěrové sekce.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 370 dostupné online Podílel se na zásadních rozhodnutích měnové politiky a centrální banky Oesterreichisch-ungarische Bank.
Za vlády Ernsta Seidlera se stal ministrem financí, zpočátku coby provizorní správce rezortu. Post si udržel i v následující vládě Maxe Hussarka. Funkci zastával od 23. června 1917 do 25. října 1918.Sport und Salon, 1. července 1917; Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online Ve funkci ministra musel čelit kolapsu měny, inflaci a rozvratu ekonomiky. Proti svému přesvědčení byl nucen neustále vydávat válečné dluhopisy a tisknout nadměrný počet bankovek, což vedlo k poválečné inflaci počátkem dvacátých let 20. století.
V březnu 1919 byl jmenován viceguvernérem centrální banky Oesterreichisch-ungarische Bank. Během několika týdnů zemřel guvernér banky Ignaz Gruber, takže Wimmer fakticky řídil tuto instituci. Ve funkci řešil zejména dělení jednotného měnového prostoru bývalé monarchie. Ještě v září 1919 kritizoval smlouvu ze Saint-Germain, která stanovila podmínku okamžitého zrušení Rakousko-uherské banky (zlikvidována byla v roce 1922).Likvidace Rakousko-uherské banky na webu České národní banky dostupné online
Ve Vídni žil na adrese Sternwarterstraße 88 ve čtvrti Währing.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 1525 dostupné online Zemřel v listopadu 1919 na rekreačním pobytu v Tyrolsku.Nekrolog Ferdinanda Wimmera in: Wiener Salonblatt, 15. listopadu 1919; Vídeň, 1919; s. 5 dostupné online
Od roku 1886 byl ženatý s Emmou, rozenou Huberovou. Jejich syn Lothar Ferdinand (1889–1966) se uplatnil jako diplomat, v době První Rakouské republiky byl vyslancem v Řecku (1934–1937) a Jugoslávii (1937–1938). Po LENHART, David: Personální složení diplomatických aparátů Československa a Rakouska v letech 1918/48 ve vzájemném srovnání; Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno, 2014; (bakalářská práce) s. 32 dostupné online Po anšlusu Rakouska se službě Třetí říši vyhnul exilem ve Švýcarsku a po druhé světové válce zastával funkci velvyslance ve Velké Británii (1950–1955).LENHART, David: Personální složení diplomatických aparátů Československa a Rakouska v letech 1918/48 ve vzájemném srovnání; Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno, 2014; (bakalářská práce) Přílohy, s. 10 dostupné online
Tituly a ocenění Za zásluhy na ministerstvu financí byl v roce 1913 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř,ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměny elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 582 ISBN 978-80-86781-44-0 ještě před jmenováním do funkce ministra financí byl za další zásluhy v době války povýšen do stavu svobodných pánů (10. června 1917).ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 108 ISSN 0036-5246 V roce 1917 obdržel také titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během působení ve státních službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 438 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Královský uherský řád sv. Štěpána (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1913) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád knížete Danila I. I. třídy (Černá Hora)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Ferdinand von Wimmer in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakouští bankéři Kategorie:Ministři financí Předlitavska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Narození 18. prosince Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Úmrtí 3. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Muži