PhDr. Pavel Bergmann (14. února 1930 Praha – 17. dubna 2005 tamtéž) byl český historik, žák Jana Patočky a signatář Charty 77.
Život a dílo náhled|Pavel Bergmann v mládí|vlevo Narodil se v pražské židovské rodině jako jediné dítě Jindřicha Bergmanna (1899–1932) a Karly (1900–1943), roz. Steinové. Dva roky po jeho narození zemřel jeho otec na tuberkulózu a poručníkem chlapce se jeho strýc Otta Boitler. Vychováván byl však v rodině svého dědečka Mořice Steina, kterému patřily bývalé valdštejnské statky v Zabrušanech a Všechlapech. V roce 1936 zde začal chodit do české školy, nicméně po německém záboru Sudet v roce 1938 byla rodina nucena odejít do Prahy.
V říjnu 1942 byl tehdy dvanáctiletý Pavel Bergmann deportován do Terezína, kde v červenci 1943 jeho matka zemřela na zápal plic. V květnu 1944 byl převezen do Osvětimi. V roce 1945 se ve věku patnácti let zúčastnil pochodu smrti do Mauthausenu, kde byl 5. května 1945 osvobozen americkou armádou.
Po návratu a nezbytném léčení, jelikož na sklonku války onemocněl tyfem, se stal studentem gymnázia v Duchcově a po maturitě v roce 1952 byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval historii a na jejíž katedře historie působil. Pro jeho nesouhlas se vstupem sovětských okupačních vojsk mu zde byla v roce 1970 dána výpověď.
V sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval s disidentskými skupinami a stal se signatářem Charty 77. V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum a zasloužil se rovněž jako zprostředkovatel česko-německých i česko-izraelských vztahů. Spolu s Rudolfem Battěkem se angažoval v Asociaci sociálních demokratů.
Jakožto historik Pavel Bergmann poukazoval zejména na historické křivdy i způsob jednostranného historického výkladu, např. ignorování úlohy německých antifašistů v boji proti nacismu. Vstoupil do Svazu protifašistických bojovníků a s podporou Karla Syřištěho inicioval nápis na pomníku II. odboje ve Všechlapech i pamětní desku padlým odbojářům, především německým sociálním demokratům. Autorsky se spolu s Leo Pavlátem, Jiřím Daníčkem, Arno Paříkem a dalšími podílel na dokumentu Charty 77 Kritika devastace židovských kulturních památek a zamlčování úlohy Židů v čs. dějinách.
Osobní život
Byl ženatý s Evou Bergmannovou, s níž měl dva syny, Pavla Bergmanna mladšího, který je vědecký pracovník, a Daniela, který je filmový produkční. Manželství však skončilo rozvodem. Pavel Bergmann měl se svou druhou partnerkou, rovněž jménem Eva, další tři děti. Dcera Julie Bergmannová se v roce 2005 provdala za sochaře Pavla Opočenského, se kterým se po sedmi letech rozvedla. Dcera Judita je vdaná za rabína Davida Maxu a spolu mají jednoho syna.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
FREUND, John. After those fifty years – Memoirs of the Birkenau Boys. Toronto, 1992. 226 s. . Životopis na stránkách města Duchcov Článek na Holocaust.cz Článek na Lidovky.cz Záznam svědectví u Frankfurtského procesu
Literatura FREUND, John. After those fifty years – Memoirs of the Birkenau Boys. Toronto, 1992. 226 s. .
Související články Terezínský rodinný tábor Charta 77 Asociace sociálních demokratů Samuel Hugo Bergmann
Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Přeživší holokaustu Kategorie:Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau Kategorie:Mluvčí Charty 77 Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Úmrtí v roce 2005 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Historikové 21. století Kategorie:Vězni koncentračního tábora Mauthausen