Jan V. z Pernštejna (30. července 1561 – 30. září 1597, Ráb) byl český a moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna a dosáhl hodnosti generála dělostřelectva císařské armády.
Život
Jeho otec byl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna, matka původem španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vzhledem k tomu, že jeho jediný bratr Maxmilián z Pernštejna byl kanovníkem a předčasně zemřel, Jan se stal jediným pokračovatelem rodu Pernštejnů. Po svém otci však převzal značné dluhy a ani on sám je nebyl schopen splácet. Postupně rozprodával svá panství a byl nucen vstoupit do vojenských služeb, kde byl velmi úspěšný při taženích ve Španělském Nizozemí a Uhrách, jako velitel dělostřelectva. Známá je proto tzv. Pernštejnská petarda (výbušná zbraň k vylamování bran pevností). V roce 1585 prodal Přerov, roku 1588 Lanškroun, roku 1596 dokonce i rodový hrad Pernštejn, o rok později Tovačov a zůstalo mu v Čechách jen panství Litomyšl se zámeckým sídlem rodičů, které tehdy Pernštejnové měli v zástavní držbě od panovníka (do trvalé rodové držby přešlo až za Janova syna Vratislava Eusebia), a moravské panství Plumlov s hradem a zámeckou rezidencí v Prostějově, které muselo být roku 1599 prodáno Karlovi z Lichtenštejna.
Jan z Pernštejna se v roce 1587 ve Vídni oženil se svou sestřenicí Annou Marií Manrique de Lara († před 1636), dcerou bratra své matky Juana Manrique de Mendoza (+1594), dvořana v habsburských službách. Měli spolu syna Vratislava Eusebia a tři dcery – Annu, Frebonii Eusebii a Evu.
Jan z Pernštejna zemřel roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Pohřbený je spolu s rodiči v katedrále sv. Víta (v tehdejší Pernštejnské kapli). Poručnictví jeho nezletilých dětí se ujala Janova sestra Polyxena z Pernštejna.
Manželka Anna Marie nadále jako vdova bydlela v Pernštejnském paláci na Pražském hradě, kde byla duší intrik pernštejnského salónu a zapletla se i do politicky zabarvených milostných afér, včetně zmíněného Karla z Lichtenštejna. V roce 1606 se znovu provdala za hraběte Bruna z Mansfeldu, intrikovat však nepřestala ani ve Vídni.
Odkazy
Reference
Literatura VAŘEKA, Marek. Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů. Nakladatelství Veduta, 2008. VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publishers, Praha 1999. 318 stran.
Externí odkazy
Ukázka z knihy Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů
Jan V. Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Čeští vojevůdci Kategorie:Narození v roce 1561 Kategorie:Narození 30. července Kategorie:Úmrtí v roce 1597 Kategorie:Úmrtí 30. září Kategorie:Úmrtí v Győru Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Muži