náhled|mladá rostlina okurky Prýt (lat. frons) je stonek s listy a úžlabními pupeny; každý listnatý výhon.MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 510. ISBN 80-86153-60-6.
Zpravidla nadzemní část vyšších rostlin skládající se ze stonku, listů a úžlabních pupenů.
Sporofyt cévnatých rostlin se skládá ze tří základních orgánů – kořene, stonku a listu. Stonek a list tvoří prýt. Prýt se organograficky, funkčně i anatomicky liší od kořene. Kořen se větví endogenně, nemá na povrchu výrůstky kromě kořenových vlásků a jeho primární funkce je absorpční a upevňovací. Prýt se větví exogenně a má řadu typů povrchových přívěsků, které slouží především k fotosyntéze a k reprodukci. Z evolučního hlediska je zajímavá diferenciace mezi kořenem a prýtem.Morfologie. [Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky]. [2005?] [cit. 14. 2. 2024]. Dostupné z: https://botanika.prf.jcu.cz/morfologie/MorfologieUvod.htm
Při zakládání květních částí se vegetační vzrostný vrchol prýtu mění (se změnou činnosti meristémů) v květní vrchol. „Jednotlivé květní části se pak obvykle zakládají v podobě drobných hrboulků, vznikajících obvykle v akropetálním pořádku, tzn. nejprve květní obaly, pak tyčinky a plodolisty.“PECHAROVÁ, Emilie a kol. Speciální botanika: obor agroekologie. (Terénní blok výuky.) [České Budějovice]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra ekologie, 2004, s. 7. Dostupné také z: https://docplayer.cz/2730513-Terenni-blok-vyuky-specialni-botanika-obor-agroekologie-rndr-emilie-pecharova-csc.html
Jako asimilační prýty se označují orgány, které plní asimilační funkci listů, ale nejsou (v embryonálním vývoji) listového původu. Vznikly konvergentním vývojem, například u masožravých bublinatek.
Názor, že stonek a list jsou jeden orgán zatím nelze přijmout, přestože mají oba orgány řadu společných znaků anatomických, fyziologických i genetických.Prýt (frons; shoot; Sproß). [Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky]. [2005?] [cit. 14. 2. 2024]. Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieStonek.htm __NOTOC__ Odkazy
Reference
Literatura MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. 562 s, 40 s. barev. obr. příl. ISBN 80-86153-60-6. STUDNIČKA, Miloslav. Masožravé rostliny. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 147 s., 24 nečísl. s. obr. příl. Živou přírodou. Se svolením autora od roku 2000 dostupné také z: https://masozravky.com/ostatni/STUDNICKA/studnicka_OK.htm
Související články Šlahoun
Externí odkazy
Kategorie:Morfologie rostlin