Josef Kodíček (24. ledna 1892 Praha – 3. listopadu 1954 Mnichov) byl český režisér, dramaturg, novinář, divadelní publicista a kritik, překladatel.
Životopis Narodil se v židovské rodině Hermana Kodíčka a Hermíny rozené Jedlinské. Měl pět sourozenců: Milana (1894), Marthu (1896), Bedřicha (1901), Arnolda (1903) a Miladu (1908).
Po maturitě pokračoval v Praze ve studiu práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Již v době studií se stal spoluzakladatelem literární revue Scéna (1912) a v následujících dvou letech byl jejím redaktorem. V roce 1915 byl nasazen v 1.světové válce na Balkáně. Po návratu se věnoval kulturní publicistice a v letech 1919–1927 byl vedoucím redaktorem divadelní rubriky deníku Tribuna. Publikoval rovněž v dalších periodikách, např. Scéna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo. Používal rovněž pseudonymy J. Albert a E. V. ProkopFrantišek Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 356 a šifru K-ček. Jako divadelní kritik byl spolu s M. Ruttem a K. H. Hilarem obhájcem směru „civilismus“, oceňující všední záležitosti jedince a jeho vnitřní soukromíKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 107. Byl významným představitelem české meziválečné kultury, patřil k blízkým přátelům bratří Čapků, Eduarda Basse a Františka Langera, byl členem kruhu „pátečníků“Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 66–69, .
V letech 1927–1930 pracoval jako dramaturg a příležitostně i jako režisér Divadla na VinohradechKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 122, 254Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 116. K dramaturgické práci jej přizval Karel ČapekFrantišek Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 72. Ve svých deseti režiích uplatňoval odvozený hilarovský postexpresionismusKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 254. V roce 1931 se pokusil i o filmovou režii, avšak ve výsledku nebyl úspěšnýEduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 145Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 26–27, 30. Od roku 1938 žil v exilu u Londýna (v městečku Walton on Thames v domě zařízeném českým architektem a výtvarníkem Antonínem HeythumemMarie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 66, ). V roce 1939 se stal redaktorem českého vysílání BBC, byl také šéfredaktorem časopisu Central-European Observer a tento vedl i po válce. Po válce se již do vlasti natrvalo nevrátil a od roku 1951 až do své smrti pracoval v Rádiu Svobodná Evropa (RFE), pro jehož rubriku „Hra týdne“ natočil téměř sto dramatických děl.
Jeho manželkou byla Rakušanka Illa Knina, majitelka pražské firmy na výrobu dámského prádla. Jeho bratr Arnold Kodíček byl lékařem. Josef Kodíček byl židovského původu. Jeho prapředci v době pobělohorské přijali židovské náboženství, aby nemuseli emigrovatMarie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 67, .
Dílo
Divadelní režie, výběr (Divadlo na Vinohradech) 1928 Sutton Vane: Tajemná loď 1928 August Strindberg: Otec 1929 G. B. Shaw: Hrdinové 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty 1929 Tristan Bernard: Poklad páně Bernereauův 1929 Karel Čapek: R.U.R. 1929 Ferenc Molnár: Olympie 1930 F. Bruckner: Zločinci
Rozhlasové režie, výběr 1951 Ferdinand Peroutka: Šťastlivec Sulla, v titul. roli J. Kodíček, premiéra na RFE
Filmografie, výběr 1930 Když struny lkají, režie Friedrich Fehér (podílel se na scénáři) 1931 Loupežník, režie (filmový režijní debut, připravil rovněž scénář) 1931 Obrácení Ferdyše Pištory, režie (společně s K. Poláčkem připravil i scénář) 1936 Golem, režie Julien Duvivier (podílel se na scénáři)
Literatura a publicistická činnost 1927 Václav Špála (monografie) – Praha: Aventinum, 1927 1927–1932 Nové české divadlo – čtyři svazky 1918–1926; 1927; 1928–1929; 1930–1932 (vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien v edici Aventinum) – redigoval společně Dr. Miroslav Rutte a Josef Kodíček 1932 Předmluva k výboru povídek Ladislava Klímy Slavná Nemesis, s. 5–13 1937 Čtvrt století české činohry (studie – in Přítomnost č. 14–18) 2016 Kritické stati – Praha: Divadelní ústav, 2016
Překlady 1912 Rabbi Nachman: O synu služčině a synu královském; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 18. Praha: J. R. Vilímek, 1912 1920 Leonhard Frank: Člověk jest dobrý. Praha: Gustav Voleský, 1920. 137 S. Calaisští měšťané: scenická hra o třech dějstvích – Georg Kaiser. 1921–1931 1922 Ohnivý buben: africké drama žáru, barvy, hřmotu, vůní – F. T. Marinetti; přeložili Ugo Dadone a Josef Kodíček. Praha: Obelisk, 1922 1930 Ferdinand Bruckner: Zločinci (Die Verbrecher) – divadelní hra, přeložil pod pseudonymem E. V. ProkopV. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 156 1933 Lion Feuchtwanger: Úspěch (román) – Praha: František Borový, 1933 1934 Oppermannovi: román – Lion Feuchtwanger. Praha: F. Borový, 1934 Je Mari Duganová vinna?: soudní přelíčení ve 3 dějstvích – Bayard Weiler. Rajhrad: Divadelní ochotnický spolek Ed. Vojana, 1935? 1951 Kuriéri, špicli, špióni – Heinz Kühne. Bratislava: Tatran, 1951
Odkazy
Reference
Literatura B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 60 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 17, 26–7, 30, 250, 253, 258, foto 42 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 51, 72, 92, 118, 121, 124, 152, 184–6, 255 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 265, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 164, 179 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 144–5 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 34, 107, 122, 160, 204, 254, 270, 589, 591–2, 597–8, 600–4, 608–9, 614 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 96, 185–6, 201, 205, 233–4, 238–9, 356 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 131, 144–5, 147, 155–6, 164, Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 92, 94–5, 111, 193 Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 116, 133–4 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 19, 43, 172–3, 193, Ladislav Tunys: Dobrák od kosti Jindřich Plachta, vyd. Ametyst, Praha, 2003, str. 52, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 49, 60, 63, 65–9, 80, 94, 100, 102, 182, 186, Josef Kodíček – kritik čapkovské generace [rukopis] – Pavlína Kašubová. 1996 Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 153, 181, foto 154,
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Hermanna Hodíčka *1866 Čs.rozhlas: http://www.rozhlas.cz/cro6/dokument/_zprava/josef-kodicek-a-dramaticka-tvorba-na-rfe--905903 BBC: http://www.bbc.co.uk/czech/specials/934_bbc_history/page2.shtml
Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští divadelní kritici Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z italštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 24. ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Úmrtí 3. listopadu Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Muži Kategorie:Dramaturgové Divadla na Vinohradech